Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plantáže topolů či paulovnií se nám nemusí vyplatit, varují odborníci

  8:24aktualizováno  8:24
Článek o rychlerostoucí paulovnii jako možném alternativním zdroji dřeva na topení rozpoutal diskusi, která otevřela i otázku rizik invaze nepůvodních druhů do krajiny. Podobně už se u nás přemnožila křídlatka či akáty, v Austrálii ropuchy či králíci, a boj s nimi je obtížný.

Monokultura šlechtěných topolů... | foto: Profimedia.cz

Aktuálně botanici varují před protežováním asijských nájezdníků, ať už topolů nebo paulovnií, a radí návrat k domácím druhům. Právě možnost invaze nepůvodních druhů, které se přizpůsobí našim podmínkám, je důvodem, proč energetické plodiny, nově vyšlechtěné z nepůvodních druhů rostlin nebo jejich kříženců, podléhají povolení Ministerstva životního prostředí. A nejdříve se také pěstují na výzkumných plochách, kde se ověřuje vhodnost využití v našich podmínkách.   

V návaznosti na článek o šlechtění asijských paulovnií jako alternativy energetických plodin (viz předchozí článek zde), jejichž pěstitel zažádal o registraci v ČR a uvažuje o zkušební výsadbě, jsme proto požádali odborníky o jejich názor na pěstování a možný přínos či negativní dopady takových nepůvodních dřevin, jako je právě paulovnie. 

V čem by mohl být přínos, v čem negativa paulovnií

Podle zkušeného krajinného architekta Samuela Buriana je potřeba se podívat na tyto otázky v širších souvislostech. "Koncem sedmdesátých let jsem si nechával posílat od přátel ze 'západu' články a literaturu k tématu alternativní energie a doslova jsem tuto problematiku hltal. K současnému přístupu jsem však velmi skeptický. Nemyslím, že nějaká technologie sama o sobě může být problémem, problémem se stává její uplatnění, respektive míra jejího užití. Sebehorší technologie je použitelná, pokud je použita jen ve velmi omezené míře jako něco výjimečného."

Rychlerostoucí paulovnie není v ČR registrována

V oficiálním seznamu v ČR schválených rostlin vhodných k pěstování za účelem využití biomasy pro energetické účely zatím paulovnii nenajdete (seznam ke stažení ZDE, vydalo odd. fytoenergetiky VÚKOZ).

Co se odrůdy Paulownia CFI (uvedené v předchozím článku o rychlerostoucích paulovniích) týká, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělství byl požádán o její registraci v loňském roce, v sekci okrasných rostlin (věstník z července 2012 ke stažení ZDE). 

Nakolik se pěstiteli z Irska podaří šlechtění i registraci paulovnie vhodné na pěstování pro dřevo a biomasu skutečně v Evropě úspěšně dotáhnout, lze dopředu jen těžko odhadnout. O vypěstování paulovnie ze semínek se ale v redakci pokusíme, jak jsme slíbili v dodatku k předchozímu článku.

Sebešetrnější a 'sebezelenější' technologie začne podle Buriana škodit, pokud se vymkne rozumné míře. "Rybniční soustava v krajině může nejen pohánět mlýn či malou vodní elektrárnu, je také přínosem pro biodiverzitu krajiny a je tedy po všech stránkách užitečná. Když se to ovšem přežene a místo Rožmberka se postaví Gabčíkovo-Nagymaros, tak je to průšvih. Fotovoltaický panel nebo malý větrník jako zdroj proudu v místech vzdálených od distribuční sítě také znamenají přínos, ale 150 m vysoké větrné parky v panenské přírodě a hektary fotovoltaiky na úrodné půdě jsou zvěrstvo," varuje zkušený krajinář. (S obranou před nepřirozenými změnami české krajiny souvisejí i požadavky Petice za obnovu české krajiny zde.)  

"Stejné je to také s energetickými plantážemi a je jedno, jestli jsou to asijské topoly nebo asijské paulovnie. Izoprén produkují i naše domácí dřeviny a přírodě to, jak se zdá, dosud nijak nevadilo. Přírodě ale vadí ty obrovské plochy, které jí zabíráme pro introdukované rostliny na úkor naší domácí flóry."

(O varování vědců ohledně pěstování dřevin, produkujících isopren, na biomasu, čtěte zde.) 

Biomasa se nemá spalovat, ale vracet půdě, říká krajinář

Podle Samuela Buriana je omyl myslet si, že rostliny tu jsou jen pro člověka. "Rostliny jako primární producenti zpřístupňují jediný rozhodující zdroj energie, tedy slunce, všem ostatním formám života na Zemi, uspořádaným do jedné velké potravní pyramidy." A vysvětluje, v čem je současný přístup problematický.

"My si ale přivlastňujeme víc. Za prvé si bereme vytvořenou organickou hmotu v nepřiměřené míře a ochuzujeme o ni naše prostředí. To je obecně moje největší výtka vůči spalování organické hmoty. Každý sedlák věděl, že slámu musí vrátit do půdy, aby půda nepřicházela o humus a udržela se její úrodnost. Když ale MŽP poskytne dotaci na vybudování výtopny spalující slámu, pak mám pocit, že svět se zbláznil: ti, kdo mají životní prostředí chránit, poskytují dotaci na jeho ničení."

Další problém spočívá podle Buriana právě v tom, že domácí vegetaci nahrazujeme stále víc vegetací introdukovanou, tedy nepůvodními druhy. "Organismy konzumentů, ať jde o mnohdy vzácné druhy hmyzu či půdní mikroorganizmy nebo naopak velké obratlovce, jsou ve většině případů odkázané na domácí vegetaci, ta cizí jim nechutná, nebo je pro ně přímo škodlivá."

Jako příklad Burian uvádí poslední studie pracovníků University of Delaware v USA, které dokonce dokazuje významný vliv i na ptáky, kteří na introdukovaných druzích stromů nacházejí menší potravní nabídku. "Při studiu městských parků prokázaly v parcích s vysokým podílem introdukovaných dřevin výrazný pokles počtu druhů i počtu jedinců ptáků a motýlů," odkazuje Burian na jednu z relevantních studí (K. T. Burghardt, D. W. Tallamy a W. G. Shriver: Impact of Native Plants on Bird and Butterfly Biodiversity in Suburban Landscapes, 2009).

Dejme přednost původním druhům, přimlouvají se odborníci

Z tohoto pohledu pak podle něj příliš pozitivně nevypadá ani výsadba plantáží jakýchkoliv asijských dřevin, byť by se jednalo o výsadby na výsypkách a podobných plochách. "Tyto plochy bychom se měli snažit vrátit zpět naší domácí přírodě, ona je dokonce dokáže kolonizovat pozvolnou sukcesí i sama. Musíme jí to ale dovolit a neprotežovat 'asijské nájezdníky'" varuje Burian.

Rakušané sledují šíření paulovnií už od 60. let, není tedy nereálné

Odborníci z brněnského Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy Univerzity se k možnému šíření paulovnií (Paulownia tomentosa) také stavějí s obavami. "V našich podmínkách se již v teplejších oblastech, jako je například Brno, dokáže volně šířit a dokonce docela dobře prosperovat. Zdokumentované je i její šíření v Rakousku, především ve Vídni a v teplých nížinných oblastech do 450 m nadmořské výšky, už od 60. let minulého století," varuje jejich jménem Veronika Kalníková s tím, že oni by ji jako vhodnou energetickou dřevinu nedoporučili.

Také Petr Pyšek, vedoucí Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR varuje před možnými negativními důsledky velkoplošného pěstování paulovnie, která se u nás zatím pěstuje jako okrasná dřevina: "Já bych byl v tomto případě velmi rezervovaný. Paulovnie se sice zatím nijak nešíří, ale zplaňování už je zaznamenáno. Paulownia tomentosa je kupříkladu na jihovýchodě USA klasifikována jako invazní rostlina. Říci o takovém druhu, že by se dříve či později nezačal volně šířit, může být ošidné," reaguje přední český odborník na invazní rostliny na opačné tvrzení irského šlechtitele paulovnií.

"To, že se druh začne šířit, může způsobit celá řada faktorů; například změna klimatu, narušená krajina, skutečnost, že se dostane na vhodná stanoviště a podobně. Téměř beze zbytku však platí, že tomu vždy výrazně napomůže, když se druh ve velkém a dlouhodobě pěstuje. Právě ty vlastnosti, kvůli kterým dotyčný pěstitel horuje pro jejich pěstování, tedy velice rychlý růst, jsou totiž výhodné i pro šíření ve volné krajině. Určitě je vhodnější hledat kandidáty na velkoplošné pěstování pro biomasu mezi domácími dřevinami. 

"Odhadnout dopředu, jak se budou chovat novošlechtěné dřeviny je obtížné a nejisté. Považuji za málo pravděpodobné, že by se paulovnie stala v našich klimatických podmínkách invazní dřevinou, i když je fakt, že v klimaticky příznivějších oblastech jako je USA či Japonsko s invazí této dřeviny již dlouho bojují. A je pravda, že klimatické podmínky se mění a právě na šíření rostlin je to nejlépe vidět," potvrzuje i Burian možnost invaze paulovnie do volné krajiny.

A otázka, zda může být zrovna paulovnie alternativou dřevin produkujících izoprén, je také složitější. "K jejímu zodpovězení je třeba posoudit všechny klady a zápory, nejen to, jak rychle roste a zda, případně kolik izoprénu produkuje. Paulovnie sice izoprén neprodukuje, výrazně ale obohacuje půdu dusíkem a přispívá tak výrazně k eutrofizaci půdy, podobně a se stejnými důsledky jako například trnovník akát," konstatuje zkušený krajinář, který se vzhledem ke svým odborným zkušenostem staví k pěstování energetických dřevin ve velkém vůbec spíše skepticky.




Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...



Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Se zahradou si hraje. Má být oslavou života, pod jehličnany je mrtvo, říká

Růže jsou podle majitele tohoto nádherně rozkvetlého království pro každou...

Zahradničí přes dvacet let a miluje anglický a holandský typ neformálních zahrad s ostrým kontrastem květů a syté...

Z Prahy prchají do Posázaví na chalupu s půvabnou zahradou po babičce

Dům a zahrada po babičce s dědou přinášejí rodině z Prahy spoustu radosti a...

Domek se zahradou, které budovali zhruba před sedmdesáti lety její děda s babičkou, jsou srdeční záležitostí čtenářky,...

Další z rubriky

Chtěli vlastní čaj, tak jezdí pečovat o kus čajové zahrady v Gruzii

Když pečujete o pronajaté čajové záhony v Gruzii, přijde se za vámi podívat...

Zahrady mají nejrůznější podoby. Mladý pár z Frýdku-Místku a Třince vycestoval mimo domov a pronajal si malou část...

Pavučinová hnízda žravých housenek mohou být i alergenní. Stromům nevadí

Housenky obalují stromy pavučinkami a okusují pod nimi listy.

Zhruba třicet centimetrů dlouhé, téměř hororově vypadající pavučinové zámotky visí z lipových stromů podél silnice z...

Přírodní zahrada jako divočina, kde se odpočívá i myslí na ptactvo a žáby

Zahrada je ve svahu, nechybí na ní slunce ani stín, daří se tu tedy i kapradí,...

Unavená městským životem začala hledat zahradu, kde by mohla odpočívat, a přitom tam byla za chvilku, když půjde...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz