Zničeho nic se během zimy objeví vady staveb. Dochází k rosení kolem oken, vzniku plísní, opadává omítka. Bez termokamery je jejich odhalení velmi obtížné a hodně záleží na zkušenosti stavaře.
Naopak z jediného snímku termokamery je jasné, ve kterém místě vzniká takzvaný tepelný most, kudy uniká teplo ven z budovy. A je tedy možné odhadnout vady v konstrukci a chyby, které při zateplení vznikly.
Termokamery se staly vítanou pomůckou i při zateplování panelových domů, aby bylo možné odhadnout, kudy uniká nejvíce tepla. Podle toho se pak často sdružení vlastníků nebo družstva rozhodovaly, zda nejdříve vymění okna, anebo naopak nejprve přistoupí k zateplení fasády.
„Základním pravidlem je, aby majitel domu už den předem zatopil, jak jen to jde. Cílem je vytvořit co největší rozdíl teplot uvnitř a venku,“ připomíná stavbyvedoucí Josef Beneš.
S termokamerou je třeba pracovat podle stanovených pravidel. Mělo by se měřit tak, aby nesvítilo přímé slunce, protože to může různě zahřívat fasádu a mohlo by dojít ke zkreslování výsledku měření. „Nejlíp se měří v noci, ale měřit je možné i přes den,“ upřesňuje Beneš.
Termokamera je podle Beneše vynikající pomocník i při zjišťování jiných vad. „Někdy se stává, že opadává omítka a všichni si myslí, že je to kvůli vlhkosti, ale po změření se zjistí, že je tam tepelný most,“ říká. To se často stává u starých budov, kdy nikdo vlastně neví, jaká tloušťka a skladba cihel je vlastně uvnitř.
Termokamery pro stavebnictví nejsou zrovna levnou položkou. Jejich ceny se podle možnosti ostření, schopnosti detekce a možnosti snímat obrázky pohybují zhruba od 15 tisíc do několika set tisíc korun.
Je však možné si termokameru půjčit, cena za den výpůjčky se pohybuje většinou kolem 1 500 korun. Počítejte s dosti vysokou vratnou zálohou kolem 10 tisíc korun. Je také možné si nechat změřit dům od odborníků, pak se cena měření podle velikosti objektu pohybuje mezi třemi a šesti tisícovkami.
