Na farmářské trhy, které se šíří bleskovou rychlostí napříč republikou, se vypravujeme s tím, že obejdeme stánky a koupíme, co nás zaujme. Od kamenných obchodů, které se snaží nabízet regionální potraviny od malých výrobců, už ale čekáme víc. Stálý sortiment, spolehlivé dodávky zboží, prostě to, na co jsme zvyklí u běžného obchodu. Ne vždy se to ale daří.
Oslovili jsme dva majitele sítě podobných prodejen, aby vysvětlili, proč někdy nabídka v obchodech vázne.
E-mail a telefon jsou na obtíž
"Se zemědělci je někdy trochu špatná domluva. Vzpomínám si, že když jsme chystali otevření první prodejny Český grunt, trvalo nám tři čtvrtě roku, než se podařilo přemluvit a nasmlouvat síť dodavatelů – zemědělců a malovýrobců," vzpomíná zakladatel sítě těchto obchodů Jiří Málek. "Za dva roky provozu už se ale komunikace s nimi podstatně zlepšila. Už skoro polovina z nich je ochotna komunikovat e-mailem a občas i správně vyplnit fakturu," usmívá se Málek.
Rozhodně by ale chtěl vyvrátit povědomí o zemědělcích, o kterých si někteří lidé myslí, že si neustále jen stěžují. Buď že je zima, nebo horko, nebo prší, anebo je naopak sucho. "Je mi jasné, že tvrdě pracují. Jen se musí učit, že marketing, propagace a komunikace patří k podnikání. Tady jsou velké mezery," upřesňuje.
Vzpomíná, jak mu mlékaři nepřivezli mléčné výrobky a tvrdili, že byla bouřka a mléko se srazilo. Tehdy to považoval za nehoráznou výmluvu. "Dnes už si vůbec nejsem tak jist, protože jsem to slyšel z tolika stran, že na tom asi něco bude," omlouvá svoji tehdejší začátečnickou nezkušenost.
Souhlasí i David Kukla, majitel obchodů Sklizeno, která Českému gruntu tvoří sice přímou konkurenci, zkušenosti má ale podobné. "Někdy je ta domluva těžká, měli by si uvědomovat, že se musí trochu snažit stát se obchodníky. Když někdo prodává ze dvora, tak je to něco jiného, než když se zaváže k pravidelným dodávkám. Ale občas zboží nepřivezou. To by se nic nedělo, chápu, že ředkvičky třeba ještě nedorostly. Ale měli by se naučit alespoň včas zavolat, abychom mohli zajistit náhradní řešení," stěžuje si.
Podle něj se malí dodavatelé dělí na dvě skupiny. Jedni se drží hospodaření postaru, kdy sice rozumí půdě, vypěstují "zlato", ale vše odevzdají za pár korun do výkupu. Druzí začínají chápat, že když obejdou tento mezikrok a začnou aktivně nabízet svoje zboží, mohou prodávat s vyšším ziskem. (To ostatně pochopili například i Vietnamci u nás na tržišti v Zahradním Městě v Praze, kteří během sezony berou zeleninu přímo od nejbližšího osvědčeného zahradníka – pozn. red.)
"Už máme i víc takových, kteří pochopili, že nemá cenu pěstovat třeba jen brambory. Když budou mít širší sortiment, vyplatí se jim zavézt prodejnu častěji a přivézt třeba deset druhů výrobků. A s takovými samozřejmě spolupracujeme raději, protože se tím hodně sníží administrativa a tím i náklady. Nemůžou jednou za měsích přivézt pět tun brambor, kam bychom to v prodejnách uskladnili," popisuje Kukla.
Jak to udělal průkopník
Zářným příkladem toho, že i malý zemědělec může prosperovat, je František Němec se svojí rodinnou farmou. "Měl jsem obrovské štěstí, že jsem měl obrovské zázemí v rodině. Dodnes u nás na farmě pracuje sedm jejích členů. Otec byl rolník, začal podnikat po revoluci a já se připojil v roce 1997, když mi bylo dvacet. Začal jsem navštěvovat semináře, kde nás učili, co bude znamenat vstup do Evropské unie. Tam jsem pochopil, že nikdy cenou nemůžeme konkurovat zemědělské velkovýrobě, takže jsme začali zpracovávat mléko na jogurt. Zkoušky jsme dělali ve vaně," vzpomíná.
A veškeré příjmy šly do profesionalizace výroby. Dnes má rozvozovou službu a tři vlastní prodejny. A radí ostatním malým zemědělcům: "Musíte se sebevzdělávat, absolvovat kurzy marketingu, účetnictví, zapojte mladší členy rodiny, aby pomohli s komunikací a odbornými znalostmi. V opačném případě nebudete prodávat jinak než přes velkoodběratele za nízké ceny."
Jak se nejčastěji vymlouvají
Přinášíme seznam nejčastějších (a mnohdy humorných) výmluv farmářů, které mohou být pravdivé, ale taky ne. I s komentáři obchodníků.
- Nemohli jsme včera sklidit, polámal se nám traktor. (Rozuměj: bylo horko, byl fotbal, nechtělo se nám.)
- Ne, dneska nedorazíme. Nečekejte na nás, rodí nám tu kráva nohama napřed (aneb Ne, dneska se mi prostě nikam nechce).
- Ta faktura je takhle v pořádku. Děláme ji tak vždycky a skoro nikdo nám ji nevrací.
- Prostě jsem to dneska nestih'.
- Jo, já myslel, že máme přijet, až se nám to bude hodit. Já nevěděl, že to zboží potřebujete.
- Objednávku mám v e-mailu? No tak tam je mi ale úplně k ničemu. To nečtu.
- Vy jste objednával té kukuřice dvakrát víc? To je moc, to nemám, tolik se jí ani neurodilo. (A za týden přiveze záhadně druhou polovinu, která minulý týden nebyla. Asi sází a pěstuje rychle.)
- Nedorazila objednávka od řezníka, který nám vozí už asi půl roku. Po telefonickém dotazu, kde je, jsme se dozvěděli , že pan XY je nemocný a nikdo nevěděl, jak nás kontaktovat a kde máme provozovnu. Nevadí, že už půl roku nám s dodávkami přímo vozí i faktury, na kterých je naše adresa a telefon.
- Lidé nám začali reklamovat paštiku, že se lepí na zuby. Obrátili jsme se na dodavatele a ten nejdřív nechtěl nic přiznat. Pak nás odbyl s tím, že do ní omylem dali víc masa. (Víc masa, víc lepí. To dá rozum.)
- Řezník nám samovolně začal krátit dodávky a bez varování začal vozit třeba jen polovinu objednaného zboží s výmluvou, že mají levné a drahé maso a když dojde levné, drahé už neberou, aby nemuseli zvýšit cenu. (Po krátkém pátrání jsme zjistili, že to je spíš tak, že řezník maso neplatil a jatka mu přestala na fakturu dodávat a vyžadovala přímo platbu v hotovosti. Logicky pak měl málo masa, protože měl málo hotovosti.)
- Velkoobchod se zdravou výživou nám přestal v zimě vozit kozí produkty s tím, že jich je tak málo, že těch pár kousků se nevyplatí vozit. (To, že nám vezl spoustu jiných věcí a tohle k tomu mohl jen přibalit, se asi nejevilo jako dobré řešení.)
- Velkoobchod pravidelně vozil méně zboží, než bylo objednáno a když jsme se snažili najít nějaký algoritmus, podle kterého vybírá, co přiveze a ptali jsme se ho, zda by nám to mohl sdělovat předem, tak nám oznámil, že jsme jediní zákazníci, kteří s tím mají problém. (Ostatní asi s radostí dostanou, co dostanou a drží hubu a krok.)
- Náš dodavatel vajec nás odbyl s tím, že je období svateb a on nemá dost vajec, protože musí dodat všem v okolí farmy. Pak už mu na stálé odběratele vejce nezbývají. (To je snad jasné, ne?)
- Absolutní výmluva byla ta, kdy dodavatel vůbec nepřijel a když jsme mu volali, tak nám řekl, že zboží prostě nemá a nepřipadalo mu nijak důležité nám zavolat a sdělit nám to.
- Nemůžou to najít. (Automapy do zemědělství ještě nepronikly, nemluvě o navigaci.)
- Faktury odesílají jinam, než je třeba. (Téměř marná práce, místo, aby je poslali prodejně, posílají je na ústředí a je jim jedno, že je v tom pak zmatek.)
