zavřít
10 / 42
náhledy
Další zanedbané lokality osidluje potomstvo divokých kopytníků, které se narodilo v bývalém vojenském prostoru u Milovic ve středních Čechách. Dvě jalovičky praturů odjely nedávno k Velehradu, devět hříbat pak do východočeských lokalit Na Plachtě a Josefovské louky. A rodí se další.
Autor: Michal Köpping
„Hříbata se letos zatím narodila první tři, všechna na pastvině u Benátek nad Jizerou,“ uvedl pro iDNES.cz Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která opuštěný vojenský prostor u Milovic před třemi lety osídlila nejprve divokými koňmi, posléze k nim přibyli i zubři a zpětně vyšlechtění pratuři.
Autor: Michal Köpping
Také zpětně vyšlechtění pratuři se v Milovicích úspěšně množí a středočeská zima jim nedělá žádné problémy.
Autor: Michal Köpping
Pratuři, koně i zubři v Milovicích velice brzy prokázali, jak právě kopytníci dokážou svojí pastvou pomáhat se záchranou a obnovou přírodně cenných míst.
Autor: Michal Köpping
Aktuální stav divokých koní činí 64 kusů, z toho je 34 hříbat, která už se narodila v Česku. (Devět z nich bylo v lednu zapůjčeno do východočeských lokalit Na Plachtě a Josefovské louky.)
Autor: Michal Köpping
Jedno z letos narozených hříbat. Další klisny jsou březí.
Autor: Michal Köpping
I čerstvě narozená hříbata zvládají českou zimu s přehledem. Pomáhá jim v tom jak bohatá zimní srst, tak stádo, které je při nepříznivém počasí obklopí a zahřívá.
Autor: Michal Köpping
Ani zubři přikrmovat vůbec nepotřebují, stejně jako divocí koně a pratuři mají na pastvině dost staré trávy a náletových křovin.
Autor: Michal Köpping
Zubrů u Milovic aktuálně žije 17 kusů, z toho jsou čtyři mláďata.
Autor: Michal Köpping
Praturů eviduje společnost Česká krajina již 15 kusů, z toho devět mláďat (z nich dvě jalovičky byly nedávno zapůjčeny do obce Modrá, býček za nimi zamíří později).
Autor: Michal Köpping
Vědci zkřížili primitivní plemena skotu, která jsou praturovi vzhledově i geneticky nejpodobnější. Toto zpětné šlechtění je dlouhodobý proces, jehož výsledkem by mělo být zhruba za pět desítek let zvíře, které bude původním praturům odpovídat vzhledem i chováním. Skupina zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první celé střední a východní Evropě.
Autor: Michal Köpping
Pratur byl v minulosti na území dnešní České republiky jedním z nejrozšířenějších lovných zvířat. Člověk ho však postupně vyhubil. Poslední pratur uhynul v Polsku v roce 1627. (Pratur je však předkem domácího skotu, proto vědci v Nizozemsku od roku 2008 pracují na projektu znovuoživení pratura.)
Autor: Michal Köpping
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Autor: Michal Köpping
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět i veřejnost mj. zasláním dárcovské SMS.
Autor: Michal Köpping
Divocí koně se u Milovic pasou díky obecně prospěšné společnosti Česká krajina, což je celostátní nezisková organizace působící v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí vytvářením nestátních rezervací, což se i v zahraničí ukazuje jako dlouhodobě nejlevnější a nejefektivnější způsob ochrany životního prostředí.
Autor: Michal Köpping
Odchov mláďat před třemi lety importovaných kopytníků je natolik úspěšný a prostor u Milovic bohužel omezený (o dalších vhodných pozemcích se už dlouho jedná), že se odrostlá hříbat a telata začala vydávat do dalších lokalit, kde by mohla naší krajině pomoci.
Autor: Michal Köpping
V lednu opustily milovickou rezervaci dva transporty s devíti odrostlými hříbaty. První zamířil do lokality Na Plachtě u Hradce Králové, kde na hříbata bude dohlížet ochranářská organizace JARO Jaroměř, druhý do Ptačího parku Josefovské louky, o který se stará Česká společnost ornitologická.
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
Stejně jako v Milovicích budou koně i ve východočeských lokalitách pomáhat pastvou se záchranou a obnovou přírodně cenných míst. (snímek z vypouštění divokých koní v ptačím parku Josefovské louky 20. 1. 2018)
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
Podobně jako Milovice má i Plachta minulost vojenského cvičiště na okraji města, které bylo v devadesátých letech armádou opuštěno. Josefovské louky (na snímku) jsou jiným typem otevřené krajiny, koně se tu budou pást na podmáčených loukách. I tady by měli přispět ke zlepšení a zlevnění ochrany přírody.
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
Lednové vypouštění divokých koní v ptačím parku Josefovské louky očekávaly desítky návštěvníků. (20. 1. 2018)
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
„Česká ochrana přírody proti zarůstání bojuje mechanicky – sekačkami a pilami. Uspokojivě v malých chráněných územích, neefektivně a draze ve velkých rezervacích. A tady dostávají šanci naši hrdinové – velcí spásači. Bez nároků na údržbu, bez spalování fosilních paliv, přirozeně, šetrně mohou jako před stoletími pečovat o naši stále ještě relativně pestrou přírodu,“ upozornil správce parku Břeněk Michálek.
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
Parazitolog Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR transport divokých koní z Milovic na Josefovské louky provázel (20. 1. 2018).
Autor: MF DNES
Odvoz hřebečků, kteří se v Milovicích narodili v roce 2016, je v souladu s tím, jak se vyvíjí stádo ve volné přírodě. „Když hřebečci dosáhnou zhruba druhého roku života, začne je dominantní hřebec odhánět od stáda,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Mladí hřebci pak vytvoří pánské, takzvaně bakalářské skupiny. V nich vzájemně poměřují síly, nejsilnější z nich poté vyzývají poletech dominantní hřebce z okolních stád a bojují s nimi o klisny.
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
Divoké koně do lokalit Josefovské louky a Plachta společnost Česká krajina bezplatně zapůjčila. Na snímku starosta Jaroměře Jiří Klepsa, který dění na Josefovských loukách ocenil (20. 1. 2018).
Autor: Štěpánka Tůmová, MF DNES
V únoru pak dvě odrostlá mláďata praturů ze středočeských Milovic odjela do obce Modrá na Uherskohradišťsku, kde se jejich nová pastvina se stane součástí unikátní expozice Živá voda.
Autor: Barbora Kováříková
Ke dvěma jalovičkám přibude v nejbližší době ještě býček. Zvířata mají různé otce, protože samice přijely v roce 2015 z Nizozemska již březí, takže nejsou blízce příbuzná a mohou v Modré vytvořit nový chov.
Autor: Barbora Kováříková
„Chceme podpořit návrat těchto původních kopytníků do naší krajiny. Jejich pastva by zároveň měla napomáhat k péči o krajinu přirozeným způsobem,“ uvedl starosta obce Modrá Miroslav Kovářík.
Autor: Barbora Kováříková
Expozice Živá voda je záměrně vybudovaná na místech, kde v minulosti bývaly mokřady a rybníky a kde jsou prameny podzemní vody. Archeologické nálezy dokládají i zdejší tradici rybníkářství.
Autor: Barbora Kováříková
V expozici Živá voda se návštěvníci mohou seznámit s životem ve vodě i kolem vody, s vodními živočichy i rostlinami řeky Moravy, přilehlých potoků i tůní. Najdou tam typické moravské biotopy s jejich charakteristickými bylinami a dřevinami, například chřibské prameniště, venkovskou bylinkovou zahrádku či lužní les.
Autor: Barbora Kováříková
„Jsme velmi rádi, že pratuři z Milovic najdou nový domov v unikátní expozici, kterou se v Modré podařilo vybudovat. Tato zvířata mají k vodě blízko. Výzkumy ukazují, že v minulosti vyhledávala právě blízkost velkých řek nebo mokřin. Proto někdy s nadsázkou říkáme, že jsou na půl cesty k vodním buvolům,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která pratury do Modré dlouhodobě zapůjčila.
Autor: Barbora Kováříková
V zimě je v provozu naučná část areálu Živá voda, v létě se tu dá prožít den u ekologického jezera s brouzdalištěm, o dočišťování vody se starají rostliny a štěrky.
Autor: Luděk Ovesný, MAFRA
Součástí expozice Živá voda je také podvodní tunel ve sladké vodě. Nachází se v hloubce 3,5 metru pod hladinou, má délku 8 metrů a šíři 2 metry.
Autor: Luděk Ovesný, MAFRA
Na jedné straně podvodního tunelu mohou návštěvníci vidět ryby chladných vod, horských potoků a řek - jelce, lipany, mníky, pstruhy, parmy a oukleje. Pravá strana patří především velkým rybám. Typickým obyvatelem je kapr, kterého tam chovají v několika formách, dravce reprezentují štiky, candáti nebo sumci. Raritou tamní expozice jsou jeseteři. Na snímku správce areálu Jiří Kroča se štikou.
Autor: Zdeněk Skalička
Od poloviny února jsou dalším lákadlem v Modré odrostlá telata praturů.
Autor: Barbora Kováříková
Areál Živá voda je v zimě v provozu denně kromě pondělí od 10 do 16 hodin, pratuři jsou k vidění i přes plot.
Autor: Barbora Kováříková
Nedaleko Modré se také nachází známé poutní místo Velehrad, v samotné obci se rozkládá archeoskanzen zachycující Velkomoravské sídliště středního Pomoraví.
Autor: Barbora Kováříková
Podle všech předpokladů by se všem kopytníkům mělo na nových lokalitách dařit a tamější krajině by měli přinést přirozenou údržbu i obnovu.
Autor: Barbora Kováříková
