Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stvořili superprase, které nesmrdí. Nikdo ho nechce, má upravenou DNA

aktualizováno 
Každé prase páchne, protože nedokáže dokonale strávit fosfor z krmiva. Nově vyšlechtěnému superpraseti upravili genofond tak, aby to umělo. Podle vědců vypadá i chutná jako normální vepř.
Šlechtitelé přicházejí s prasetem, které tolik nesmrdí, protože mu upravili genofond. Ilustrační foto

Šlechtitelé přicházejí s prasetem, které tolik nesmrdí, protože mu upravili genofond. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Jak píše Daily Mail, první speciálně geneticky upravené jorkšírské prase klame tělem. Vypadá jako obyčejné prasátko z jakéhokoliv venkovského chléva, ale je prvním z nové generace Frankenswine, tedy geneticky modifikovaných prasat, jejichž chov by měl být levnější a ekologičtější.

Jeho stvořitelé mu přezdívají Enviropig, což lze volně přeložit jako "prase pro život". Přínos vidí v tom, že hnůj těchto prasat obsahuje méně fosforu než běžné prasečí kejdy a bude tedy představovat menší riziko pro řeky, prameny a jezera. Věří, že Enviropig, na kterém pracovali více než deset let, bude prvním z geneticky modifikovaných zvířat, jehož vepřové, párky i slanina se dostanou do potravinových řetězců po celém světě.

Jorkšírskému praseti šlechtitelé upravili genofond, jinak vypadá i chutná stejně

Kritici geneticky modifikovaných potravin si ale myslí, že tato prasata jsou všechno jiné, jenom ne šetrná k životnímu prostředí. Jejich vyšlechtění podle nich povede jenom k tomu, že se zvýší počet farem, ve kterých se budou prasata chovat ještě intenzivněji než doposud.

True

Jako všechna zvířata, i prasata potřebují krmivo s obsahem fosforu, důležitého pro silné kosti, zuby a buněčné stěny. Jsou ale krmená především obilovinami, které obsahují fosfor v takové formě, kterou nedokážou dokonale strávit. Většina farmářů proto prasatům přikrmuje enzym zvaný fytáza, který jim v tom pomáhá.

To ale není úplně ideální řešení, protože velká část enzymu odejde z těla prasete spolu s trusem. Výsledkem je na fosfor bohatý hnůj, který pokud si najde cestu k vodě, způsobí ve vodních tocích růst řas. Ty ve vodě úplně udusí veškerý život a vytvoří pro ryby a ostatní vodní živočichy doslova mrtvou zónu.
 
Výzkumníci tedy vzali gen zodpovědný za tvorbu fytázy z bakterie E.coli, a přidali ho do genetické výbavy prasete jorkšírského plemene. Aby zajistili, že bakteriální gen bude ve zvířeti pracovat tak, jak potřebují, zkombinovali ho před vložením do DNA uvedeného superprasete ještě s genem získaným z myši.

V prováděných testech bylo vyšlechtěné prase opravdu schopno absorbovat více fosforu z krmiva a jeho trus tedy tolik nesmrděl a obsahoval méně potenciálně toxických látek. Jeho maso se přitom zdá být totožné s kusy z tradičního jorkšírského vepřového.

Daily mail uvádí, že profesor Rich Moccia z University v Guelphu v Ontariu - jeden z týmu vědců, kteří se na šlechtění podíleli - k tomu řekl: "Tato prasata jsou téměř totožná s normálními prasaty jorkšírského plemene. Vypadají normálně, rostou normálně a chovají se normálně. Navíc jsou docela přátelská a společenská."

True

Počátkem letošního roku kanadská vláda schválila zvíře pro chov a testování v laboratořích. To ale neznamená, že se dostane do potravinového řetězce. Takové schválení trvá roky. Vicky Hird z Přátel Země se v této souvislosti vyjádřila, že dát tomuto praseti jméno Enviropig bylo od vědců obrovskou ironií.

"Chov prasat v intenzivních chovech nikdy nemůže být udržitelný, protože spotřebují ohromné množství sóji. Ta se pěstuje na území vykácených pralesů, což vede k tvorbě dalších skleníkových plynů," vysvětlila Hird. Navíc, pokud jde o geneticky modifikované potraviny, spotřebitelé je zatím většinou neuznávají a odmítají je akceptovat.

Autor:




Nejčtenější

Soutěžní příspěvek do fotosoutěže pořádané Zoo Praha
Fotosoutěž Zoo Praha se blíží do finále. Klikněte pro nejlepší fotky

Zoo Praha vyzvala všechny fotografy, aby posílali své nejlepší výtvory do fotografické soutěže. Nejlepší z nich použije na billboardy a citylighty. Naše...  celý článek

Bedla vysoká má štíhlou tygrovanou nohu s pohyblivým prstenem a velký šupinatý...
Bedly rostou jako o život. Na řízky jsou skvělé, ale umí i otrávit

Houbařská sezona vrcholí a s ní i růst oblíbených bedel. Pro laiky často prezentují houby, které si nelze splést, jenže opak je pravdou. Některé druhy jsou...  celý článek

V Praze se chystá nejpálivější zmrzlina.
Nejpálivější zmrzlina na světě? Taková se bude prodávat v říjnu v Praze

S výraznou chilli chutí se rozhodl experimentovat Jan Hochsteiger, alias pan Zmrzlinka ze zmrzlinárny Crème de la Crème. Tvrdí, že by to měla být...  celý článek

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)
Ekolog zjistil, že množství želv ve světových mořích roste. Až desetkrát

Světové populace mořských želv jsou zřejmě na vzestupu. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni totiž zjistili, že po historickém úbytku se želvám v...  celý článek

Další z rubriky

Německý boxer neboli rodinný ideál
Ideální psí chůvy: od boxera přes stafbulíka po novofundlanďana

Chcete-li si zkomplikovat rodinný život a k dětem pořídit ještě psa, vybírejte opravdu pečlivě. Na malá skladná plemena raději zapomeňte a poohlédněte se po...  celý článek

V Lublani je městské včelaření stále populárnější.
V Lublani objevili městské včelaření, med rozdávají delegacím

V kongresovém centru v Lublani si můžete po návštěvě odnést atypický dárek: sklenici medu od kongresových včel. Chovají je na střeše a stará se o ně místní šéf...  celý článek

Theraphosa blondi (na výstavě sklípkanů v Zoo Praha, 9.- 30.9.2017)
Sklípkani v Troji. Září v Zoo Praha patří chlupatým osminohým krasavcům

Téměř třiceticentimetrová samice druhu Theraposa stirmi vévodí od soboty expozici Galerie Gočárovy domy v rámci výstavy sklípkanů. A to minimálně do konce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.