Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci zachraňují český česnek. Koupají ho v dusíku

aktualizováno 
Starost o zachování genofondu evropských odrůd česneku vedla vědce k ráznému kroku. Aby se uchovaly původní vlastnosti rostlin, spojilo se deset evropských zemí k jejich záchraně. Česnek přechovávají v kryobance.

Vzorky jednotlivých odrůd česneku ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni | foto: Eugenie Linková, AKČR

Při takzvané kryoprezervaci se rostliny ponoří do tekutého dusíku (minus 196 °C), kde zůstávají v životaschopném stavu zachované pro příští generace. "Rostliny jsou v polních podmínkách atakovány fytopatogenními organismy. Pomocí biotechnologických ozdravovacích postupů jsou rostliny před jejich dlouhodobým uchováním v tekutém dusíku zbaveny bakterií hub a virů," říká koordinátor evropského projektu AgriI Gen Res pro Českou republiku Jiří Zámečník.

Kryoprezervace

Při kryoprezervaci se používají biotechnologické metody pěstování rostlin v řízených umělých podmínkách, při kterých se připravují na hluboké mrazení.

Za těchto podmínek, kdy je biologická hmota v amorfním stavu, nedochází k biologickým ani genetickým změnám. Což umožňuje uchovávat vzácný genofond rostlin po desítky let s minimálním zásahem lidské ruky a s vyloučením nepříznivých vlivů pěstování v polních podmínkách.

Projektem se u nás zabývá Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Česká republika je totiž výjimečná tím, že v celosvětovém měřítku vlastní největší sbírku česneků.

Je paradoxem, že se čeští vědci výrazně podílejí na uchování genofondu česneku a přitom je jeho pěstování u nás prakticky v troskách. Podle Jaroslava Zemana ze Zelinářské unie se současné plochy česneku pohybují na úrovni 75 ha s produkci asi 700 tun. Roční spotřeba česneku v ČR je zhruba 7 000 tun, to je na jednoho obyvatele asi 0,7 kg za rok. Zbytek se dováží ze zahraničí, většinou z Číny.

Pěstitelé opustili česnek kvůli levnému dovozu, jemuž nebylo možné konkurovat. V posledním roce až dvou ale došlo ke změně v myšlení českého zákazníka ve prospěch českého, daleko kvalitnějšího česneku. Projevuje se to tlakem na pěstitele, aby zvýšili produkci. Rovněž ceny dováženého česneku se podstatně zvedly.

Zvýšení ploch je v současné době podle Zemana limitováno nedostatkem sadby česneku. "Plochy se při trvalém zájmu o kvalitní český česnek budou rozšiřovat několik roků, minimálně čtyři až šest let," tvrdí.

"Poslední dodávky česneku jsme měli někdy v první polovině ledna," říká například Aleš Kotěra ze společnosti Český Grunt, která se snaží vybudovat síť malých prodejen s produkty českých farmářů. Přestože cena českého česneku je až dvojnásobná než čínského, zájem zákazníků o něj neutuchá. Bohužel už jim není z loňské sklizně co nabídnout.

Doplňuje ho i Jiří Sedláček z občanského sdružení Archetyp, které pořádá trhy na několika místech v Praze. "Český paličák stále patří mezi nejoblíbenější položky v naší nabídce," potvrzuje.

Už v minulosti upozorňovalo Hnutí Duha, že se čínský česnek dostane do tuzemských obchodů někdy až rok po sklizni. Aby přečkal víc než 20 000 kilometrů dlouhou cestu, bývá chemicky ošetřen. Čínští farmáři navíc nemusí dodržovat tak přísné ekologické předpisy jako jejich evropští kolegové. Podle údajů organizace pro výživu a zemědělství OSN je právě Čína největším světovým producentem česneku. V roce 2009 čínští pěstitelé vyprodukovali tři čtvrtiny z celkové světové produkce ve výši 16,5 milionu tun.

Autoři:




Nejčtenější

Soutěžní příspěvek do fotosoutěže pořádané Zoo Praha
Fotosoutěž Zoo Praha se blíží do finále. Klikněte pro nejlepší fotky

Zoo Praha vyzvala všechny fotografy, aby posílali své nejlepší výtvory do fotografické soutěže. Nejlepší z nich použije na billboardy a citylighty. Naše...  celý článek

V Praze se chystá nejpálivější zmrzlina.
Nejpálivější zmrzlina na světě? Taková se bude prodávat v říjnu v Praze

S výraznou chilli chutí se rozhodl experimentovat Jan Hochsteiger, alias pan Zmrzlinka ze zmrzlinárny Crème de la Crème. Tvrdí, že by to měla být...  celý článek

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)
Ekolog zjistil, že množství želv ve světových mořích roste. Až desetkrát

Světové populace mořských želv jsou zřejmě na vzestupu. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni totiž zjistili, že po historickém úbytku se želvám v...  celý článek

Bedla vysoká má štíhlou tygrovanou nohu s pohyblivým prstenem a velký šupinatý...
Bedly rostou jako o život. Na řízky jsou skvělé, ale umí i otrávit

Houbařská sezona vrcholí a s ní i růst oblíbených bedel. Pro laiky často prezentují houby, které si nelze splést, jenže opak je pravdou. Některé druhy jsou...  celý článek

Další z rubriky

Pohlreich ochutnává jídlo v jídelně na Slovanském gymnáziu v Olomouci.
VIDEO: Pohlreich jako šéf v obří školní kuchyni, zabijáku čerstvosti

Na adresu Ano, šéfe! dorazila stížnost studentů olomouckého Slovanského gymnázia: nejede jim rozvařené a studené jídlo bez chuti a Zdeněk Pohlreich se jim...  celý článek

Jeden z druhů octomilek pod mikroskopem. Ilustrační snímek
Masožravky, pastičky, samolepky, vysavač. Jak se doma zbavit octomilek

Tyto malé mušky milují sladké vůně a znepříjemňují pobyt v bytě v okamžiku, kdy se na stole objeví ovoce, pivo, víno, mošt nebo limonáda. Boj s nimi se zdá na...  celý článek

Domácí vejce nebudou mít hezky barevné žloutky, pokud slepicím nedopřejete dost...
Barevným vaječným žloutkům pomáhá chemie. Domácí vejce nemusí být lepší

Domácí vejce nemusí být vždy lepší než kupovaná. Záleží na tom, zda mají slepice dost pastvy, ne jen dvorek vyhrabaný až do hlíny. A kdo chová vlastní slepice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.