Když si vybírá samici k páření, musí být gorilí samec Richard stratég

  • 13
Páření u lidoopů má podobně jako u lidí funkci nejen rozmnožovací, ale i společenskou. Je zajímavé sledovat, jak se to projevuje ve střídání přízně, kterou gorilí samec Richard projevuje samicím ve své skupině v pražské zoo. Aby v ní vládla pohoda, musí každý svůj krok pečlivě vážit.

Když se začal Richard pravidelně v době její říje věnovat Bikiře, byli chovatelé nadšeni, její zabřeznutí by bylo úžasným úspěchem. Více viz článek s videem Gorilí samec Richard se v přímém přenosu spářil s Bikirou. Zatím Bikiře Richardova pozornost prospěla alespoň v tom, že ji ostatní samice začaly respektovat, jak ostatně dokládají zápisky z deníku chovatelů lidoopů a opic.

Pátek 20. května
Už nějakou dobu je v gorilí skupině klid. Bikiru ostatní berou jako součást běžného života. Z ložnic nejprve vypouštíme "starousedlíky" a Bikira chodí za nimi. Shinda se dokonce po ní ohlíží a kontroluje, že se nikde neopozdila.

Bikira a Richard

Bikira a Tatu

Kiburi kolem ní prochází a občas si k ní i sedne. Ne, že by právě vyžadoval nějaké hlazení nebo povozit, ale určitě už se nebojí. Bikira se chová neutrálně. Zjevně si stále velmi dobře pamatuje, že na Kiburiho nesměla ani sáhnout, a tak nechce riskovat, že by ostatní porušili klid zbraní.

Pátek 27. května
Dnes porodila další samice kotulů Japonka, takže už máme čtyři mláďata.

Neděle 29. května
Dnes se seběhla jen lehká výměna názorů, ani se tomu nedá říkat šarvátka. Jinak klid u goril stále trvá. Zato u kotulů nastal menší problém. Samice Japonka se nějak zmocnila mláděte samice Hobitky, která porodila už před čtyřmi dny. Nevíme přesně, co se seběhlo, ale Japonka nosí obě mimina.

Čtvrtek 2. června
Dnes se pářil Richard se Shindou.

Také jsme zjistili, že na rozdíl od ostatních samic, které ho pijí s chutí, nemá Bikira ráda rajčatový džus. Každé ráno gorily dostávají džus ředěný vodou a ovocným čajem. Dáváme jim asi čtvrtinu krabice do pet lahve a doplníme na 1,5 litru pro dospělé, Moje zhruba na litr a Tatuovi na tři čtvrtě litru. Kiburi dostane také malou lahev, ale většinou si jen cucne.

Petky s ovocnou šťávou jsou u všech goril oblíbené.
Petky s ovocnou šťávou jsou u všech goril oblíbené.

Když je na řadě multivitaminový nebo hruškový džus, tak ho Bikira vypije na jeden zátah a nesmí jí uniknout ani kapička. Zato rajčatový si nejprve dlouze prohlíží a očichává, pak ho sice vypije, ale dává jasně najevo, že to dělá jen nám pro radost a že by se bez něj klidně obešla.

Neděle 5. června
Proběhlo páření mezi Richardem a Kambou, ale stejně jako u Shindy do toho nelze vkládat žádné naděje. "Vysvětlení skutečnosti, že se Richard pářil s Kambou, můžeme hledat nejspíš opět v ujasňování si hierarchie ve skupině.

Kamba a Richard

Kamba stojí zatím nepatrně výše než Bikira a aby si toto postavení udržela, musí zřejmě dokazovat Richardovi a ostatním, že má pro dominantního samce nějakou cenu. Tedy jinou cenu než obyčejná tetka, co pomáhá s výchovou odstavených mláďat, ale cenu jako samice," vysvětluje zoolog Martin Smrček.

Podle zoologa zde lze najít určitou podobnost s mnohoženstvím v lidské společnosti. "Polygamie u lidí má podobně jako u některých zvířat logické vysvětlení: nejúspěšnější, nejbohatší, nejkrásnější, nejsilnější samec/muž předává geny samicím/ženám; ti slabí mají smůlu, nebo musí čekat na svou příležitost," vysvětluje Smrček.

"S Bikirou se Richard už nějakou dobu nepáří, nebo se to alespoň nepodařilo zaznamenat. Je tedy možné, že pravidelné páření Richarda s Bikirou mělo spíš uklidnit situaci a dodat Bikiře víc jistoty, což už teď není tak moc zapotřebí," uvažuje Romana Anděrová z pražské zoo, co přispělo ke změně situace.

Středa 15. června

Kotul veverovitý
Kotulové veverovití s mláďaty

Sledujeme dění u kotulů a velkou radost z toho nemáme. Japonka stále nosí obě mláďata, která ale zjevně není schopna pořádně uživit. Jsou hubená a stále pospávají. Hobitka za ní chodí, své mládě si prohlíží a očichává, ale nesnaží se ho získat zpátky. Zatím nechceme zasahovat, abychom věci ještě nezhoršili.

Gueréza pláštíková
Guerézy pláštíkové v pražské zoo

V ostatních částech našeho rajonu se nic zásadního neděje. Doufáme, že guerézy by mohly být březí, ale je těžké to zjistit. Nejraději jsou na stromě a do domečku jdou jen krátce tak dvakrát týdně. To ovšem platí pro samice, sameček je mnohem větší pecivál a život pod širým nebem nijak zvlášť nemiluje.