Pokud ovšem do Zoo Praha zamíříte na Štědrý den, kdy mají děti do patnácti let vstup za jednu korunu, spojte příjemné s užitečným a přineste zvířatům nějaké jedlé dárky, které jim chovatelé po svátcích rozdělí. Může to být suché pečivo, jablka, mrkev či ořechy. Na oplátku zoo každý předaný dárek odmění drobnou pozorností pro radost.
Chovatele, kteří se o zvířata 365 dní v roce starají, zase potěšíte vzorkem cukroví se zvířecí tématikou, doplněným vánočním vzkazem. Zoo nafotí ty nejoriginálnější a představí je ostatním. Navíc nebudou ani 24. prosince chybět komentovaná krmení a setkání nebo vánoční vystoupení lachtanů ve 13:30.
A Vánoce u goril? „Stejně jako Nuruovy již deváté narozeniny 22. prosince, tak i vánoční svátky proběhnou ve znamení střídmosti. Takže gorily dostanou obvyklou krmnou dávku v rámci každodenního enrichmentu, kdy se musí trochu snažit, aby svou porci jídla získaly. Maximálně jim to prospívá,“ říká s úsměvem vrchní chovatel primátů Martin Vojáček. S vědomím, že pro gorily dělají opravdu to nejlepší co mohou.
A kdy dojde na vánoční stromky? Nevyužité vánoční stromky od prodejců, stejně jako krmivo, které návštěvníci donesou zvířatům na Štědrý den, budou chovatelé zvířatům rozdávat ve dnech 27. až 29. prosince. U goril se na to návštěvníci mohou těšit v rámci pravidelného komentovaného krmení v 15 hodin (rozpis krmení ostatních zvířat zde).
Pokud by nasněžilo, mohou se gorily těšit i na enrichment se sněhuláky, který už si v prosinci jednou užily (viz úvodní video). „Není to úplně snadné, postavit sněhuláka, když vám sníh taje pod rukama,“ vysvětluje chovatel, že v pavilonu u goril je zhruba 25 °C. Ven totiž gorily v mrazu nechodí, rýma za to nestojí. Pěkně v teple si ale sníh užijí rády: nejprve oberou mrkve a knoflíky v podobě granulí pro listožravé primáty.
Kyblíky na hlavách sněhuláků pak bývají zpestřením hlavně pro nejmladšího člena gorilí rodiny, Ajabua, který si s nimi nakonec vždycky nejvíc vyhraje. I zbouraní sněhuláci ovšem gorilám poslouží jako další rozptýlení: nejenže většina goril sníh s chutí pojídá, Nuru ho pro změnu rád osahává a zkoumá. Richard zase sněhuláky nejraději s lehkostí bourá, samice Kijivu s oblibou zmizí s celou koulí a někde se s ní láduje.
„Nechat gorily zkoumat něco neobvyklého, to je pro nás vždycky výzva, a sníh je jednou z možností. Je to podobné, jako když jim dáte kokosové ořechy nebo vezmete bublifuk a dopřejete jim radost z pomíjivých bublin. K poznávání gorily přistupují jako malé děti, každý zážitek je rozvíjí,“ říká Vojáček. Ví, že podobně si gorily užijí i ožírání čerstvých jehličnanů.
