Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nově popsaný mořský dravec je růžový a hladký jako miminko

aktualizováno 
Na mořské dno v hloubce 8 178 metrů dopadla mrtvá makrela. Návnada měla přilákat korýše. A ti zase královnu mořského podsvětí. Nejhlouběji objevenou rybu, kterou vědci teprve na podzim 2017 popsali jako nový druh Pseudoliparis swirei. Magazín Víkend MF DNES ji vidí jako rekordmanku z hlubin.

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie, které odhalují její anatomii včetně ostrých zubů. | foto: Adam Summers / University of Washington

Když se řekne hlubokomořská ryba, většina z nás si představí pekelné stvoření s široce rozevřenými čelistmi, se zuby ostrými jako jehly, s temným tělem pokrytým bizarními výrůstky. Něco mezi Satanem a Vetřelcem.

Fotogalerie

Pseudoliparis swirei se této představě vzpírá. Je růžová a hladká jako miminko, pod průhlednou kůží bez šupin prosvítají svaly, žaludek, játra… Malá očka mžourají do tmy, 20 centimetrů dlouhé tělo se elegantně vlní, když rybka krouží kolem korýšů obírajících lidmi nastraženou makrelu.

„Nevypadá zrovna robustně nebo silně, ale v tomto extrémním prostředí je mimořádně úspěšná,“ říká Mackenzie Gerringer z Washingtonské univerzity, hlavní autorka článku v odborném časopise Zootaxa, který nově objevený druh popisuje.

Křehký lovec v hlubinách

Pseudoliparis je přizpůsobena jinému prostředí než ostatní hlubokomořské ryby. Ty obývají v naprosté většině mnohem mělčí vody. Až do tisíce metrů přitom pronikají zbytky světla od hladiny, ryby žijící výš proto mají zpravidla velké oči.

Naopak ve větších hloubkách je jediným zdrojem světla bioluminiscence – světlo produkované mořskými organismy, které jím k sobě lákají kořist nebo pohlavního partnera, případně si samy svítí při lovu (jako ryba pestrosvítivec).

O potravní strategii většiny hlubokomořských ryb dobře vypovídají jejich česká jména: zubatka, zubatice, šírotlamka, ďas… Žijí v hloubkách, kde jsou relativně hojné i jiné druhy ryb a další větší organismy. Schopnost ulovit a pozřít takto velkou kořist se tedy vyplatí.

Nově popsaný druh žijící v hloubce kolem 8 tisíc metrů si může o takovém jídelníčku nechat zdát. Jiné ryby tak hluboko nepronikají, hlavní kořist představují různonožci – korýši příbuzní blešivcům, které známe i z našich čistých potoků. Pseudoliparis je nasává jako vysavač.

Život v hadálu. Pod tlakem

Hlubiny Mariánského příkopu u ostrova Guam v Tichém oceánu představují specifické prostředí označované jako hadál. Oceánografy k tomuto pojmenování inspiroval Hádés, řecký bůh podsvětí. Je to svět naprosté temnoty, teplot kolem nuly, nízkého obsahu kyslíku a obrovského tlaku. S každými 10 metry hloubky tlak roste o jednu atmosféru, takže Pseudoliparis se musí vypořádat s tlakem okolo 800 atmosfér.

Nový druh hlubinné ryby

Ryba, kterou v květnu 2017 zachytily kamery japonské výzkumné agentury JAMSTEC v Mariánském příkopu u ostrova Guam v Tichém oceánu, překonala hloubkový rekord o 26 metrů. O měsíc dřív zaznamenali Číňané podobnou rybu v hloubce 8152 metrů, ale nemají to dobře zdokumentováno. 

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie,...
Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie,...

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie, které odhalují její anatomii včetně ostrých zubů.

Japonci pořídili dokonalé záběry. Bylo zřejmé, že ryba patří do čeledi terčovkovitých, jež v hlubinách dominuje, ale nepodobala se žádnému známému druhu. Rozdíly potvrdila i analýza DNA. Vědci proto na podzim 2017 popsali nový druh Pseudoliparis swirei. Druhové jméno dostal po Herbertu Swireovi, navigačnímu důstojníkovi z lodi Challenger, která v roce 1875 Mariánský příkop objevila.

Takový tlak je už zničující i pro jednotlivé velké molekuly v těle, především pro bílkoviny. Ryba má proto v tkáních vysoký obsah látky TMAO, která bílkoviny před „rozmačkáním“ chrání. I ta má ale své limity. Odborníci předpokládají, že hlouběji než v 8 200 metrech už žádná ryba nepřežije. Pseudoliparis se tedy pohybuje na samé hranici možného.

Naopak se nemusí bát predátorů. Ona sama stojí na vrcholu tamního potravního řetězce. Mariánský příkop funguje jako obří trychtýř, v němž se koncentrují živiny propadající z mělčích vod. Zbytky mrtvých organismů se živí korýši, kteří následně slouží za potravu naší rybí rekordmance. Ta disponuje tlakovými čidly, díky nimž pozná, že před ní pluje potenciální kořist.

Evoluce vybavila organismy adaptacemi umožňujícími přežít všude, kde to není v přímém rozporu s fyzikálními zákony. Pseudoliparis je toho dalším příkladem. „Hadál považujeme za extrémní prostředí, protože pro nás extrémní skutečně je. Ale tam dole žije celé společenství organismů, které jsou naprosto spokojené,“ říká Gerringer.

Autoři:



Nejčtenější

Pohlreich v dětském koutku: Kdybyste jim vařili modré z nebe, nesnědí to

Zdeněk Pohlreich vysvětluje rozdíl mezi běžnou a panko strouhankou.

Zdeněk Pohlreich se dostal v poslední řadě pořadu Ano, šéfe! do pekla dětského koutku, který evidentně nesnáší. V...

Pohlreich: To jsem ještě nikdy neviděl. Televize už dlouho tak nepípala

Pohlreich učí atraktivně aranžovat pokrmy na talíři.

Předposlední díl Pořadu Ano, šéfe! připravil Zdeňku Pohlreichovi výživné překvapení v hotelu Kamenný vrch v Chomutově....



Pohlreich odhalil rozpory v kuchyni. Kuchaři to zabalili kvůli neshodám

Bývalý šéfkuchař Vladimír Hanzelka dnes už vaří v Novém Jičíně.

V pořadu televize Prima Ano, šéfe! se odehrálo drama, které je velmi časté v mnoha restauracích. Až po návštěvě...

Problémy s plasty mají nejen v Asii, řeší je i v USA. Chytají je do sítí

Sbírání odpadků u vyústění dešťové kanalizace

Kvůli plastům vznikají iniciativy i v rozvinutých státech, jako jsou Spojené státy americké. Vyvinuli tam systém, který...

KVÍZ: Panenka, plecko, krkovice. Vyznáte se ve vepřovém mase?

V chladírně jsou jednotlivé roztříděné kousky připravené pro čisté kuchyňské...

Myslíte si, že by z vás mohl být dobrý řezník? V našem dalším kvízu se můžete otestovat. Podívejte se na „slepou mapu“...

Další z rubriky

V Africe se rozmáhají krádeže oslů. Může za to čínská poptávka po kůžích

Miniaturní oslík Willem je novou atrakcí zlínské zoo v Lešné.

V Keni klesl počet oslů na polovinu. Přitom ve vesnických regionech pomáhají na polích, vozí náklady a poskytují...

Kozy mají raději lidi, kteří se usmívají, ukázala studie

Kozy mají raději lidi, kteří se usmívají, ukázala studie

Kozy mají raději lidi se šťastným výrazem v tváři. Prokázala to seriózní vědecká studie, kterou otiskl časopis Open...

Proč nehladit uši mainské mývalí kočky. Ať se štětinkami nebo bez

Mainská mývalí kočka je největší mezi domácími plemeny koček, přitom je mazlivá...

Fascinují vás na obřích mainských mývalích kočkách krásné štětinky na špičkách uší? I díky nim připomíná divokého...

Najdete na iDNES.cz