Nově popsaný mořský dravec je růžový a hladký jako miminko

aktualizováno 
Na mořské dno v hloubce 8 178 metrů dopadla mrtvá makrela. Návnada měla přilákat korýše. A ti zase královnu mořského podsvětí. Nejhlouběji objevenou rybu, kterou vědci teprve na podzim 2017 popsali jako nový druh Pseudoliparis swirei. Magazín Víkend MF DNES ji vidí jako rekordmanku z hlubin.

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie, které odhalují její anatomii včetně ostrých zubů. | foto: Adam Summers / University of Washington

Když se řekne hlubokomořská ryba, většina z nás si představí pekelné stvoření s široce rozevřenými čelistmi, se zuby ostrými jako jehly, s temným tělem pokrytým bizarními výrůstky. Něco mezi Satanem a Vetřelcem.

Fotogalerie

Pseudoliparis swirei se této představě vzpírá. Je růžová a hladká jako miminko, pod průhlednou kůží bez šupin prosvítají svaly, žaludek, játra… Malá očka mžourají do tmy, 20 centimetrů dlouhé tělo se elegantně vlní, když rybka krouží kolem korýšů obírajících lidmi nastraženou makrelu.

„Nevypadá zrovna robustně nebo silně, ale v tomto extrémním prostředí je mimořádně úspěšná,“ říká Mackenzie Gerringer z Washingtonské univerzity, hlavní autorka článku v odborném časopise Zootaxa, který nově objevený druh popisuje.

Křehký lovec v hlubinách

Pseudoliparis je přizpůsobena jinému prostředí než ostatní hlubokomořské ryby. Ty obývají v naprosté většině mnohem mělčí vody. Až do tisíce metrů přitom pronikají zbytky světla od hladiny, ryby žijící výš proto mají zpravidla velké oči.

Naopak ve větších hloubkách je jediným zdrojem světla bioluminiscence – světlo produkované mořskými organismy, které jím k sobě lákají kořist nebo pohlavního partnera, případně si samy svítí při lovu (jako ryba pestrosvítivec).

O potravní strategii většiny hlubokomořských ryb dobře vypovídají jejich česká jména: zubatka, zubatice, šírotlamka, ďas… Žijí v hloubkách, kde jsou relativně hojné i jiné druhy ryb a další větší organismy. Schopnost ulovit a pozřít takto velkou kořist se tedy vyplatí.

Nově popsaný druh žijící v hloubce kolem 8 tisíc metrů si může o takovém jídelníčku nechat zdát. Jiné ryby tak hluboko nepronikají, hlavní kořist představují různonožci – korýši příbuzní blešivcům, které známe i z našich čistých potoků. Pseudoliparis je nasává jako vysavač.

Život v hadálu. Pod tlakem

Hlubiny Mariánského příkopu u ostrova Guam v Tichém oceánu představují specifické prostředí označované jako hadál. Oceánografy k tomuto pojmenování inspiroval Hádés, řecký bůh podsvětí. Je to svět naprosté temnoty, teplot kolem nuly, nízkého obsahu kyslíku a obrovského tlaku. S každými 10 metry hloubky tlak roste o jednu atmosféru, takže Pseudoliparis se musí vypořádat s tlakem okolo 800 atmosfér.

Nový druh hlubinné ryby

Ryba, kterou v květnu 2017 zachytily kamery japonské výzkumné agentury JAMSTEC v Mariánském příkopu u ostrova Guam v Tichém oceánu, překonala hloubkový rekord o 26 metrů. O měsíc dřív zaznamenali Číňané podobnou rybu v hloubce 8152 metrů, ale nemají to dobře zdokumentováno. 

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie,...
Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie,...

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie, které odhalují její anatomii včetně ostrých zubů.

Japonci pořídili dokonalé záběry. Bylo zřejmé, že ryba patří do čeledi terčovkovitých, jež v hlubinách dominuje, ale nepodobala se žádnému známému druhu. Rozdíly potvrdila i analýza DNA. Vědci proto na podzim 2017 popsali nový druh Pseudoliparis swirei. Druhové jméno dostal po Herbertu Swireovi, navigačnímu důstojníkovi z lodi Challenger, která v roce 1875 Mariánský příkop objevila.

Takový tlak je už zničující i pro jednotlivé velké molekuly v těle, především pro bílkoviny. Ryba má proto v tkáních vysoký obsah látky TMAO, která bílkoviny před „rozmačkáním“ chrání. I ta má ale své limity. Odborníci předpokládají, že hlouběji než v 8 200 metrech už žádná ryba nepřežije. Pseudoliparis se tedy pohybuje na samé hranici možného.

Naopak se nemusí bát predátorů. Ona sama stojí na vrcholu tamního potravního řetězce. Mariánský příkop funguje jako obří trychtýř, v němž se koncentrují živiny propadající z mělčích vod. Zbytky mrtvých organismů se živí korýši, kteří následně slouží za potravu naší rybí rekordmance. Ta disponuje tlakovými čidly, díky nimž pozná, že před ní pluje potenciální kořist.

Evoluce vybavila organismy adaptacemi umožňujícími přežít všude, kde to není v přímém rozporu s fyzikálními zákony. Pseudoliparis je toho dalším příkladem. „Hadál považujeme za extrémní prostředí, protože pro nás extrémní skutečně je. Ale tam dole žije celé společenství organismů, které jsou naprosto spokojené,“ říká Gerringer.

Autoři:

Nejčtenější

V Paříži na ryby? Kvůli imigrantům dnes musíte mít odvahu, řekl Vágner

Rybář Jakub Vágner v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (13. listopadu 2018)

Jakub Vágner je rybář, který proslul „hony“ za téměř vymřelými rybami po celém světě a několika světovými rekordy. Dnes...

Nájem platí Šárce Grossové, mají boží svíčkovou a od šéfové první hvězdu

Jitka a Santo Pagana na terase pražského podniku Černý kohout s výhledem do...

Jen těžko lze nahradit někoho, kdo je jako doma jak v kuchyni svého podniku, tak v jeho organizaci. Nekompromisně to v...

Do Ostravy jela šéfová zbytečně. Dobře tu vařili, přesto zkrachovali

Přes svou závislost na alkoholu se Richard Konečný ukáže jako schopný kuchař,...

Restaurace uprostřed sídliště plného lidí má šanci na úspěch, o klientelu by nemusela mít nouzi. Jenže zkuste to v...

Zákaz srkaček, háku i míra na okouny. Nová pravidla při lovu ryb

Okoun má konečně míru.

Rybářský řád se každý rok nějakým způsobem mění. Většinou jsou to změny kosmetické a nejinak je to i v řádu pro revíry...

Čeští modeláři v Británii opět nezklamali. Přivezli 63 medailí

Jeden z exemplářů na výstavě ke stům letům československé aviatiky.

Čeští modeláři letos opět zabodovali na mezinárodním mistrovství v britském Telfordu. Na klání, které se konalo během...

Další z rubriky

VIDEO: Elektrická vedení mají na svědomí úhyn stovky tisíc ptáků ročně

Orlovec říční u nás nežije, jen přelétává naše území při cestě ze severu do...

Nezabezpečené elektrické vedení znamená pro ptáky doslova každodenní boj o život. Někdy na drátech nebo sloupech přímo...

Kouzlo hledání lanýžů. V Itálii na to mají psí univerzitu

Pro hledání lanýžů mohou psi absolvovat speciální univerzitu.

Giovanni Monchiero vede na severozápadě Itálie v městečku Roddi zvláštní univerzitu. Je určena pro výcvik psů, kteří se...

Nezkracujte psům vycházky a nechejte je pořádně očichávat, radí vědkyně

Pro psy je čich nesmírně důležitý.

Psi čenichem zkoumají svět, využívají k tomu až miliardu receptorů. Umějí tak dokonale číst lidské emoce. Proto nechte...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz