Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nově popsaný mořský dravec je růžový a hladký jako miminko

aktualizováno 
Na mořské dno v hloubce 8 178 metrů dopadla mrtvá makrela. Návnada měla přilákat korýše. A ti zase královnu mořského podsvětí. Nejhlouběji objevenou rybu, kterou vědci teprve na podzim 2017 popsali jako nový druh Pseudoliparis swirei. Magazín Víkend MF DNES ji vidí jako rekordmanku z hlubin.

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie, které odhalují její anatomii včetně ostrých zubů. | foto: Adam Summers / University of Washington

Když se řekne hlubokomořská ryba, většina z nás si představí pekelné stvoření s široce rozevřenými čelistmi, se zuby ostrými jako jehly, s temným tělem pokrytým bizarními výrůstky. Něco mezi Satanem a Vetřelcem.

Fotogalerie

Pseudoliparis swirei se této představě vzpírá. Je růžová a hladká jako miminko, pod průhlednou kůží bez šupin prosvítají svaly, žaludek, játra… Malá očka mžourají do tmy, 20 centimetrů dlouhé tělo se elegantně vlní, když rybka krouží kolem korýšů obírajících lidmi nastraženou makrelu.

„Nevypadá zrovna robustně nebo silně, ale v tomto extrémním prostředí je mimořádně úspěšná,“ říká Mackenzie Gerringer z Washingtonské univerzity, hlavní autorka článku v odborném časopise Zootaxa, který nově objevený druh popisuje.

Křehký lovec v hlubinách

Pseudoliparis je přizpůsobena jinému prostředí než ostatní hlubokomořské ryby. Ty obývají v naprosté většině mnohem mělčí vody. Až do tisíce metrů přitom pronikají zbytky světla od hladiny, ryby žijící výš proto mají zpravidla velké oči.

Naopak ve větších hloubkách je jediným zdrojem světla bioluminiscence – světlo produkované mořskými organismy, které jím k sobě lákají kořist nebo pohlavního partnera, případně si samy svítí při lovu (jako ryba pestrosvítivec).

O potravní strategii většiny hlubokomořských ryb dobře vypovídají jejich česká jména: zubatka, zubatice, šírotlamka, ďas… Žijí v hloubkách, kde jsou relativně hojné i jiné druhy ryb a další větší organismy. Schopnost ulovit a pozřít takto velkou kořist se tedy vyplatí.

Nově popsaný druh žijící v hloubce kolem 8 tisíc metrů si může o takovém jídelníčku nechat zdát. Jiné ryby tak hluboko nepronikají, hlavní kořist představují různonožci – korýši příbuzní blešivcům, které známe i z našich čistých potoků. Pseudoliparis je nasává jako vysavač.

Život v hadálu. Pod tlakem

Hlubiny Mariánského příkopu u ostrova Guam v Tichém oceánu představují specifické prostředí označované jako hadál. Oceánografy k tomuto pojmenování inspiroval Hádés, řecký bůh podsvětí. Je to svět naprosté temnoty, teplot kolem nuly, nízkého obsahu kyslíku a obrovského tlaku. S každými 10 metry hloubky tlak roste o jednu atmosféru, takže Pseudoliparis se musí vypořádat s tlakem okolo 800 atmosfér.

Nový druh hlubinné ryby

Ryba, kterou v květnu 2017 zachytily kamery japonské výzkumné agentury JAMSTEC v Mariánském příkopu u ostrova Guam v Tichém oceánu, překonala hloubkový rekord o 26 metrů. O měsíc dřív zaznamenali Číňané podobnou rybu v hloubce 8152 metrů, ale nemají to dobře zdokumentováno. 

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie,...
Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie,...

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie, které odhalují její anatomii včetně ostrých zubů.

Japonci pořídili dokonalé záběry. Bylo zřejmé, že ryba patří do čeledi terčovkovitých, jež v hlubinách dominuje, ale nepodobala se žádnému známému druhu. Rozdíly potvrdila i analýza DNA. Vědci proto na podzim 2017 popsali nový druh Pseudoliparis swirei. Druhové jméno dostal po Herbertu Swireovi, navigačnímu důstojníkovi z lodi Challenger, která v roce 1875 Mariánský příkop objevila.

Takový tlak je už zničující i pro jednotlivé velké molekuly v těle, především pro bílkoviny. Ryba má proto v tkáních vysoký obsah látky TMAO, která bílkoviny před „rozmačkáním“ chrání. I ta má ale své limity. Odborníci předpokládají, že hlouběji než v 8 200 metrech už žádná ryba nepřežije. Pseudoliparis se tedy pohybuje na samé hranici možného.

Naopak se nemusí bát predátorů. Ona sama stojí na vrcholu tamního potravního řetězce. Mariánský příkop funguje jako obří trychtýř, v němž se koncentrují živiny propadající z mělčích vod. Zbytky mrtvých organismů se živí korýši, kteří následně slouží za potravu naší rybí rekordmance. Ta disponuje tlakovými čidly, díky nimž pozná, že před ní pluje potenciální kořist.

Evoluce vybavila organismy adaptacemi umožňujícími přežít všude, kde to není v přímém rozporu s fyzikálními zákony. Pseudoliparis je toho dalším příkladem. „Hadál považujeme za extrémní prostředí, protože pro nás extrémní skutečně je. Ale tam dole žije celé společenství organismů, které jsou naprosto spokojené,“ říká Gerringer.

Autoři:



Nejčtenější

Rostou hřiby, někde ještě i smrže. Ale jen na pár místech v republice

Úlovek z tohoto týdne, z lokality u Kostelce nad Černými lesy. Zapomeňte ovšem...

Specifický úkaz, kdy kvetou souběžně rostliny, jež bývají v půlce května již odkvetlé, a současně ty, které vykvetly o...

KVÍZ: Vyznáte se v používání kuchyňských bylinek?

Libeček (vysoký v pozadí), šalvěj, pažitka a další. Vše na jednom záhonu.

Bez bylinek se v kuchyni prakticky neobejdeme. Při vaření dávají pokrmům jejich typickou chuť a některým kuchyním...



V Česku přibývá zelených střech. Fungují jako přírodní klimatizace

Zelená zahrada na rodinném domě na Růmech ve Zlíně

Loni v Česku vyrostlo o polovinu více zelených střech než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 tisíc metrů čtverečních....

Zamořil panelák cvrčky pro své chameleony. Stálo ho to padesát tisíc

Bez živého hmyzu se chameleoni neobejdou. Jeho přechovávání však má svá úskalí,...

Chovatelství exotických zvířat si často žádá nemalé oběti. Musíte svým mazlíčkům vytvořit ideální podmínky imitující...

VIDEO: Sprostě dobrý, říká Pohlreich o opékané jarní cibulce

Omáčka slouží jako dip, do kterého se cibulka při konzumaci namáčí.

Další díl pořadu Rozpal to ve Španělsku, Šéfe! přinesl několik zajímavých receptů. Opékanou jarní cibulku s omáčkou si...

Další z rubriky

Mladý Pražan má sbírku nejjedovatějších obojživelníků, žab pralesniček

Průhledná žába – glass frog

Chovatel Václav Pavlíček má v bytě stovky terárií s nádhernými barevnými žabkami původem z jihoamerického pralesa. Tato...

Krokodýl není mazel, ale dravec útočící ze zálohy, varuje chovatel

Krokodýl nilský jako dospělý krasavec právem budící respekt.

Zapomeňte na srovnávání s krokodýlími farmami, kde tyto vodní plazy chovají pro kůži. V Krokodýlí zoo v Protivíně jde...

Obezita je nenápadný zabiják psích tlouštíků. Opatrně s pamlsky

Jezevčíka Obie vykrmili majitelé do 35 kilogramů.

Záplava pamlsků a vynechané procházky. To jsou časté důvody, proč naši mazlíčci bojují s kily navíc. Psí obezita je...

Ušetřete pár korun.
Ušetřete pár korun.

Víte, kde jsou nejlevnější pleny? My ano.

Najdete na iDNES.cz