Hnojník inkoustový

Hnojník inkoustový | foto: www.houbar.cz

Hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius)

  • 1

Jak vypadá

. Zajímavosti a rady

prewU chorošovce sírového jsme zmiňovali nepříjemnou otravu při kombinaci konzumace této houby s alkoholem. U hnojníku inkoustového se tato otrava projevuje nejsilněji.

Hnojník inkoustový dostal svůj název proto, že byl v minulosti používán mnichy k získání jemného inkoustu na psaní, který vyráběli z roztékajících se klobouků s trochou vody a špetkou hřebíčku.  

Klobouky jsou 3 - 8 cm široké, v mládí vejčité, později zvonovité až téměř rozložené, podélně zřetelně rýhované, na temeni jemně šupinkaté, naspodu s bělavými, růžovými, v dospělosti černě se roztékajícími lupeny a bělavým, rourkovitým, 6 - 12 cm dlouhým třeněm, který nese v mládí nepatrný prstýnek.

Kde a kdy roste 

Roste celkem hojně v létě a na podzim (červenec až listopad) v listnatých a smíšených lesích, v křovinách, stromořadích, parcích a zahradách.

Rozdíl mezi hnojníkem inkoustovým a jedlým hnojníkem obecným (Coprinus comatus) je dost významný a je nutné jej znát, jelikož by byla doslova katastrofa podávat hnojník inkoustový například na party, kde se pije alkohol. Při vypití alkoholu po požití pokrmu z hnojníku inkoustového se za 20 minut až za 2 hodiny objeví na tváři červené skvrny a někdy až fialovění pokožky, skvrny pokračují na trupu, objeví se pocity horkosti a tep se zrychlí na 130 - 150 za minutu. Onemocnění se neléčí, příznaky otravy po několika hodinách ustoupí. Vypijeme-li však další alkohol, můžou se, i když v menší míře, vrátit, a to až třeba za 3 - 4 dny. Hnojník inkoustový sice neobsahuje jed, ale byla u něj (podobně jako u ostatních hnojníků) objevena látka koprin, která má v lidském organismu stejný účinek jako antabus, podávaný v protialkoholických léčebnách (ten má však zcela jinou strukturu).