„Žampiony jsou houby, které rostou tak do týdne po dešti, umějí totiž dobře využít momentální vzdušné vlhkosti a vyrazit brzy po dešti. Takže na žampiony, na ty už se vyrazit dá,“ konstatuje mykoložka Tereza Tejklová z Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Žampion zápašný neboli pečarka zápašná
Varuje jen před záměnou se žampionem neboli pečárkou zápašnou, po které by vám mohlo být hodně špatně. I když není jedovatá, smaženici i žaludek vám zkazit může. Přitom ji poznáte jednoduše. „Je cítit po dezinfekci a rychle žloutne na poškozených místech. Stačí do ní škrábnou nehtem nebo nožem a máte během chviličky jasno,“ radí mykoložka, jak ji spolehlivě odhalit.
Teprve později, zhruba za tři týdny po vydatnějších srážkách, by se měly začít přidávat další druhy. Dlouhé sucho by podle mykoložky nemělo podhoubí poškodit natolik, že by odumřelo. „Obecně se u podhoubí předpokládá dobrá regenerační schopnost, vzhledem k tomu, že suché roky už tu byly a houby rostou na stejných místech i po desetiletí dál,“ vysvětluje Tereza Tejklová, že žádný dlouhodobý průzkum v tomto směru neexistuje.
A i když vzhledem k suchu podhoubí logicky nebude tak vitální jako v deštivých letech, o podzimní sezonu úplný strach nemá. „Houby mají zakódováno, že v tomto období růst mají. Určitě porostou, ale zrovna žně to asi letos nebudou,“ usmívá se, že každá předpověď je těžká.
Jak znáte hřibovité houby?Otestujte se  Hřib skvrnitý  Hřib koloděj |
Co se hřibů týká, ty vyrážejí zhruba za tři týdny po deštích. Kde se tedy jejich podhoubí dokázalo po dešti probrat k životu, tam se tedy cca za deset dnů až dva týdny mohou hřiby objevit.
„Opět to ale nelze brát jako dogma. Na některých místech - například v některých horských oblastech, kde nějaké lokální srážky proběhly už dříve, už teď houby rostou,“ říká mykoložka.
Sama se právě byla podívat na Šumavě, kde poslední týdny přece jen trochu zapršelo, žádný zázrak se tu také nekoná. „Hub je tu vzhledem k danému období a lokalitě strašně málo. Na začátku září by tu měly růst desítky druhů hub, bohatě by měly být zastoupeny holubinky, ryzce, měly by růst růžovky šedivky a další muchomůrky. Realita je ale bohužel taková, že jsme viděli jeden druh muchomůrky, dva ryzce a čtyři pět druhů holubinek.“
A bohatší srážky zatím v dohledu nejsou, i dlouhodobá předpověď na září bohužel avizuje další sušší měsíc. To jsou důvody, proč na řadě míst mykologové začínají rušit plánované podzimní výstavy, neměli by co vystavovat (aktuální situaci lze sledovat zde). „Podobná situace tu byla naposledy v roce 2014 a 2015,“ konstatuje Tejklová.
