Ponorný vařič drtivá většina z nás zná a určitě ho možná ještě někde v hloubi kuchyňské zásuvky najde. Dříve se považovalo za automatické brát ho s sebou na dovolenou, protože umožňoval uvařit si kávu nebo čaj na hotelovém pokoji. Varné konvice jsme znali jen z amerických filmů.
Na vojně jsme používali takzvanou „bleskovou variantu vaření“. Na dno plastového kelímku jsme přimontovali dvě elektrody, které se natvrdo připojily do zásuvky. Místo odporového drátu zafungovala vodivost vody, která se vařila během pár sekund. Jen se nedoporučovalo zkoušet během vaření teplotu ponořením prstu.
Je však třeba uznat, že moderní šikulové přece jen přišli s inovací. Voda se neohřeje odporovým drátem, ale na principu indukčního vařiče, který běžně známe z velkých kuchyňských varných desek.
Ty k ohřevu potřebují kovovou nádobu s feromagnetickým dnem. V případě inovativního ponorného vařiče jej nahrazuje kovová tyčinka, kterou ponoříte do šálku s vodou. Třeba do hrnku, do kterého pak vložíte sáček s čajem a do kterého si dáte jen tolik vody, kolik využijete.
Za vařičem, který nazvali Miito, stojí Nils Chudy a Jasmina Grase, bývalí studenti Design Academy Eindhoven v Nizozemsku. „Všechno to začalo při pohledu na varnou konvici. Jsou velmi marnotratně navrženy. Minimální náplň většiny konvic je přibližně 500 ml, což znamená, že pokud chcete jeden šálek čaje, kolem 250 ml, ztrácíte 50 procent energie,“ vysvětlil Nils hlavní důvod, proč se pokusit nalézt jiné řešení.
Miito může ohřívat nejen vodu na kávu a čaj, ohřeje i polévku či mléko. Podle tvůrců také tolik netrpí usazováním vodního kamene. Podobné zařízení by mohlo být užitečné například ve firemních kuchyňkách, kde se varné konvice prakticky nezastaví, a plýtvá se tak energií.
Mladí podnikatelé odhadují, že by se vařič mohl prodávat na 80 liber (asi 2 800 korun) a hledají výrobce, který by zavedl masovou produkci. Zatím se jen pyšní několika mezinárodními cenami pro inovace.
