Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Takto pavouk zabalí a vysaje oběť, která se mu zamotá do sítě

  10:49aktualizováno  10:49
Hvězdou sugestivních záběrů na videu je křižák, jeho obětí byla podle kameramana včela. Podařilo se zachytit, jak křižák obaluje chycenou a jedem paralyzovanou kořist pavučinou a jak ji posléze vysává.

Křižák obecný (Araneus diadematus) je jedním z nejznámějších křižáků, jehož charakteristickým znakem je bílá skvrna ve tvaru kříže na zadečku. Podle arachnologa Pavla Justa z Přírodovědecké fakulty UK v Praze je u nás velmi hojně rozšířený, takže se s ním můžete setkat celkem kdekoliv (o dalších pavoucích žijících u nás, včetně jedovaté zápřednice, čtěte zde).

Fotogalerie

„Obě pohlaví dospívají počátkem podzimu, samice po páření vytváří kokon s vajíčky, který přezimuje a na jaře se z něj líhnou mláďata. Samice hynou s příchodem prvních mrazů, samci mnohdy ještě dříve. Často se totiž stávají kořistí samic, se kterými se spářili.“

Každý den si křižáci staví nové kruhovité sítě vybavené lepivým vláknem, které se táhne po spirále celou pavučinou. „Právě na toto lepivé vlákno se snadno přichytí kořist, tedy nejrůznější létající hmyz. Jakmile pavouk zjistí přítomnost kořisti v pavučině (vnímá vibrace, které přenášejí vlákna), rychle se k ní přemístí, kousne ji a současně do ní vpraví dávku jedu a trávicích enzymů. Poté ji velmi rychle a obratně zabalí do pavučiny a stáhne se do ústraní, kde čeká, až začne působit jed,“ popisuje průběh lovu Just.

Poté se ke kořisti vrátí, napustí ji ještě více trávicími enzymy a vysaje ji. „V podstatě pije koktejl z natrávených tkání kořisti. Všichni pavouci totiž mohou přijímat pouze tekutou potravu, větší sousta by totiž neprošla tenkou stopkou mezi hlavohrudí a zadečkem,“ vysvětluje arachnolog.

Autor:



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...



Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Se zahradou si hraje. Má být oslavou života, pod jehličnany je mrtvo, říká

Růže jsou podle majitele tohoto nádherně rozkvetlého království pro každou...

Zahradničí přes dvacet let a miluje anglický a holandský typ neformálních zahrad s ostrým kontrastem květů a syté...

Z Prahy prchají do Posázaví na chalupu s půvabnou zahradou po babičce

Dům a zahrada po babičce s dědou přinášejí rodině z Prahy spoustu radosti a...

Domek se zahradou, které budovali zhruba před sedmdesáti lety její děda s babičkou, jsou srdeční záležitostí čtenářky,...

Další z rubriky

Plavecká škola pro psí bázlivce. Neházejte je do vody a odepněte obojek

Psa nikdy neberte plavat s plným žaludkem – hrozí mu torze žaludku, která je...

Některá psí plemena, jako třeba labrador či novofundlandský pes, v sobě mají doslova zakódovanou lásku k vodě. Na druhé...

Seznamte se s našimi okřídlenými manekýny, je co obdivovat

Babočka admirál. Víte, že přezimuje v Africe a migruje třeba až do Skandinávie?

Motýly obdivujeme jako křehké ozdoby světa, jsou symbolem krásy i zranitelnosti. Znáte tyto klenoty české přírody?...

Velcí kopytníci umí snížit riziko požárů v krajině lépe než ovce a kozy

Mládě zubra a divocí koně v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice.

Návrat velkých kopytníků do naší přírody by mohl snížit riziko požárů v krajině. Divocí koně, zubři či pratuři totiž...

Najdete na iDNES.cz