Šest rad, jak šetřit vodou na zahrádce: zalévejte motykou a vidlemi

aktualizováno 
Párkrát sice zapršelo, vyschlé zahrádky to však moc nevytrhlo. Na spoustě míst platí nejen zákaz napouštění bazénů, ale i zalévání. Jak se o svoji milovanou zahrádku v takové chvíli postarat? Pavel Jeřábek, který se péči o zeleň věnuje desítky let, svoje praktické rady shrnul do několika málo bodů.

Zalévat motykou a vidlemi? Ano, už naši předkové to tak dělali... | foto: Profimedia.cz

Většinou teprve ve chvílích nouze nejvyšší saháme po postupech, které se osvědčily našim předkům. Znovu tak objevujeme zapomenutá, ale generacemi vyzkoušená moudra. Pavel Jeřábek je oprašuje a používá po léta. 

Když prokypříte vrchní vrstvu půdy, přerušíte kapiláry, které napomáhají odparu...

Když prokypříte vrchní vrstvu půdy, přerušíte kapiláry, kterými se odpařuje voda.

1/ Například radí: "Zalévejte motykou". Prakticky to znamená jednoduché prokypření vrchní vrstvy zeminy. "Jakmile proškrábnete vrchní vrstvu zeminy, přerušíte v půdě kapiláry, které odpařování půdy vlastně napomáhají. A ve spodní vrstvě, tedy u kořenů, kde rostlina vodu nejvíce potřebuje, se pak voda lépe udrží. Použít můžete i ploskořez, který jsme nedávno představili v článku zde.  

"Zalévání motykou" má v podstatě stejný efekt, jako podmítání, tedy mělká orba sklizených obilných polí, jak je teď v krajině vidět. Podmítka totiž rozruší utužený povrch pole, přeruší kapiláry v půdě, zaorá semínka plevelů a zrn obilí. Podmítnuté pole pak také lépe přijímá letní srážky než nepodmítnuté.

Stejně to fungovalo například i při jednocení a pletí cukrové řepy. Kypřením, jednocením a pletím se narušil povrch pole a řepa mohla lépe dýchat a cenná voda zůstala pod rozrušenou vrstvou.

Zahradní fotogalerie

2/ Následuje "zalévání vidlemi". V tomto případě to jednoduše znamená, že s jejich pomocí povrch zeminy zamulčujete třeba čerstvě posekanou trávou, slámou nebo kůrou. Záleží, co máte k dispozici. Odpařování vody to také částečně zabrání, navíc mulč udusí plevel.   

I mulčování má ovšem svá pravidla. Podle Jeřábka se mulč nesmí dávat až na kmínek stromů, i u ovoce a zeleniny musíte zvážit, zda mulč nepodpoří rozvoj plísní a dalších chorob (například plíseň šedou na jahodách).

3/ Když už mulčujete, můžete přidat i zastínění rostlin, ideálně přírodními materiály. Použít lze například rákosové rohože nebo slabou jutu, kterou nad rostlinami natáhnete jako plachtu, a podobně.

4/ Chytejte dešťovou vodu. "Naši předkové to také tak dělali, výhody jsou nesporné. Jen ji musíte někde schraňovat, abyste ji mohli použít, až bude sucho," konstatuje Jeřábek. "Dešťovka" je podle něj navíc pro rostliny vhodnější než studniční voda, která většinou obsahuje rozpuštěné minerály, které postupně půdu na zahrádce zasolují.

"Dříve bývala téměř u každé venkovské chalupy v užitkové zahradě v zemi vyhloubená falešná studna, do které byly svedeny okapy. Paní domu stačilo jen vodu nabrat do konve, takže ji nemusela těžce ručně pumpovat a ještě donášet. Teprve později se rozmohla zahrádkářská móda s různými sudy, vanami a podobně," doplňuje Jeřábek, který má s využíváním dešťovky vlastní zkušenost, takže nabízí i trochu matematiky.  

"Za rok na rodinný dům o 150 m² a zpevněnou příjezdovou cestu o ploše 50 m² naprší (při 550 mm srážek) přes 110 m³ vody. Pokud ji profiltrujete přes písek, odstraníte z ní prach a nečistoty spláchnuté ze střechy. Získáte tak nejen kvalitní zálivkovou vodu, ale i vodu na praní nebo na splachování WC. Cena nádrže o objemu 10 m³ se přitom pohybuje skoro ve stejné výši jako cena za zhotovení 25 m hlubokého vrtu. Z toho však budete čerpat tvrdou vodu, navíc budete muset do studny investovat na údržbu, čištění vrtu, opravy čerpadla a podobně."

(Jak lze chytat dešťovku a využívat ji i v domácnosti se dočtete například zde.) 

5/ Pokud máte možnost a napadlo vás čerpat pro vlastní potřebu vodu z přírodního zdroje, například z blízkého potoka, není to problém. Podle vodního zákona ovšem také platí, že pokud k tomu chcete používat nějaké technické zařízení, měli byste to konzultovat s místně příslušným vodoprávním úřadem. 

6/ Jednou za čas zahrádku pořádně prolít je lepší než ji každý den zalít trochu. "Pořádná zálivka jednou za týden je skutečně lepší, protože se voda dostane do větší hloubky než při jemném povrchovém zalévání, které se rychle vypaří.  Častá vlhkost na listech rostlin navíc bývá v kombinaci s teplým počasím spouštěčem řady rostlinných chorob," vysvětluje Jeřábek. 

Tomu, aby se voda z půdy pomaleji odpařovala, má pomoci právě okopávání motykou a následné zamulčování. "Pamatuji se, že strejda okurky vždycky jeden den pořádně zalil a další nebo ještě ten samý den, když se na půdě udělal škraloup, tak hned povrch půdy přejel 'ježkem'," vzpomíná na svého učitele.

Staří praktici tyto rady znají a používají stále. "Mladá, nastupující generace zahrádkářů a trávníkářů je nezřídka nezná a podléhá lákavým nabídkám na automatické závlahy, vrtané studny a podobně. Právě při kypření, mulčování a zalévání si lze s rostlinami a zahradou povídat a přitom vnímat,  co je na zahradě nového, kde co žije," přijdou Jeřábkovi tradiční metody zajímavější.

Autor:



Nejčtenější

Lidé jsou zhýčkaní a líní, s puškou chráním zvířata, říká lovkyně

Lovkyně Michaela Fialová ráda provokuje a z výhrůžek si nic nedělá

Michaela Fialová si na focení pro magazín Víkend oblékla šatičky s kolouškem Bambi. Zastřelila mu nejen maminku,...

Skotská klapouchá. Kočičí společnice, která je stínem svého majitele

Klapouchost se projeví jen u jedinců, kteří jsou nositeli genu způsobujícího...

Jemná malá ouška sklopená dopředu dávají této kočce jedinečný výraz, těžko si ji spletete s jinou. Tedy pokud zdědila...



Kočky nejsou hypochondři, svoje neduhy zpravidla pečlivě skrývají

Jablonecká vyhláška například zakazuje krmit toulavé kočky.

Jsou nezávislé, mají od přírody tuhý kořínek a navíc ještě devět životů. Všechny tyto lidové „pravdy“ o kočkách mohou...

Dobrý den, jsem Potxolo. Budu největší a nejdražší vůl na světě

Plemeno plavého aquitánského skotu

Je mu sedm let a denně sežere asi 50 kilogramů brambor, mrkve a další potravy. Podle deníku El Mundo jeho majitelé už...

Vepřová žebra na houbách: konečně chlapský houbový recept

Maso položíte na hlavičky hub, okořeníte a přidáte trochu sádla

I muži mají své oblíbené kulinářské houbové speciality. K houbám však přidají pořádný kus masa.

Další z rubriky

KVÍZ: Umíte v kuchyni využít plané květy, pelyněk či kořen pampelišky?

Jakmile se venku něco zazelená, lze vyrazit s košíkem a nůžkami na bylinky. Jen...

S babím létem mnohde po osvěžujících deštících vyrazily čerstvé bylinky. A pokud bude ještě chvíli pokračovat letošní...

Nové univerzitní centrum chce řešit adaptaci krajiny na sucho a povodně

Vyschlé Labe v Ústí nad Labem. V korytu řeky si hrají děti a lidé venčí psy.

Při České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze vzniklo Centrum pro vodu, půdu a krajinu, jehož cílem je vytvořit řešení...

Fíky na Moravě a „poklad Inků“ v Čechách. Změny klimatu promění česká pole

Za několik let možná na našich polích uvidíme i rostliny čiroku.

České zemědělství čekají podle některých odborníků v příštích dvaceti letech změny. Oteplování podnebí a dlouhá i suchá...



Najdete na iDNES.cz