„Vertikutaci doporučuji dělat, až bude trávník v intenzivním růstu. Čím časněji vertikutaci provedete, tím déle bude trvat, než se trávník opět zregeneruje. A to kvůli tomu, že nízké teploty půdy, ale i vzduchu brzdí růst, takže trávník pomaleji odnožuje a dorůstá a regenerace pak trvá zbytečně dlouho,“ upozorňuje specialista na údržbu trávníků Tomáš Šena na svém blogu Swardman.com.
Je proto podle něj lepší počkat, až půda bude mít minimálně 10 °C alespoň pět centimetrů pod povrchem, ideálně 12 °C a více. Pak vše půjde rychleji a trávník se zazelená po regeneraci dříve. Teplotu můžete změřit vpichovacím půdním teploměrem. Ten je běžně dostupný a koupíte ho za ceny od tří set korun.
Kdo dělal vertikutaci poctivě na podzim, tak skutečně nemusí nikam spěchat. Podstatné je trávník lehce posekat a dobře pohnojit, aby začal pěkně růst. První jarní vertikutaci se tedy doporučuje dělat přibližně druhý týden v dubnu, ale dle aktuálního počasí a místních podmínek to může být i později.
Co předchází vertikutaci
Před první vertikutací je dobré zlikvidovat mech. Obvykle stačí pár dní před regenerací trávníku postříkat jej některým z přípravků na hubení mechu, jako je třeba Mogeton, nebo Mechstop. Mech zrezne a odumře.
Obvykle bývá nejvíc mechu tam, kam přes zimu nemohlo sluníčko. Preventivně ale doporučujeme hnojit sezonním hnojivem a koncem sezony podzimním hnojivem Autumn. Pokud dodržíte tento postup, pak nebude nutné do trávníku sypat chemii.
Kdo vertikutujte pravidelně, nemusí do kříže
Pokud provádíte vertikutaci trávníku třikrát až pětkrát za rok, tak ji není třeba dělat na jaře do kříže neboli nejprve jedním směrem a pak kolmo.
VertikutaceNěkdy se chybně používá výraz vertikulace, ale vertikutace znamená prořezávání trávníku (z anglického vertical cut = svislý řez). Používá se na odstranění zplstnatělých zbytků trávy, plevelů a mechů a zároveň na prořezání vrchní vrstvy půdy. Tím se zlepší příjem vzduchu, živin i vláhy a díky tomu probíhá hlubší a bohatší prokořenění trav. Zároveň dochází i k přesekání travních výběžků, čímž se podpoří tvorba nových výhonků a trávník se tak zmlazuje. Omezuje i růst dvouděložných plevelů. Zdroj: Wikipedia |
Vertikutace křížem je dost drastický zásah, pokud není trávník skutečně dost hustý a plný plsti.
Z řídkého trávníku odpadnou při intenzivní vertikutaci všechny plevele a opticky může dojít k zásadnímu prořídnutí, což nebývá hezké. Proto není od věci vertikutaci spojit s dosetím travním osivem.
Nože vertikutátoru by se měly zařezávat do hloubky 3–5 milimetrů, hlubší vertikutace už trávníku spíše uškodí. Vertikutace musí probíhat ve vysokých otáčkách, aby nože správně řezaly, nikoliv trhaly travní drny.
Pokud se při vertikutaci dostane na povrch příliš mnoho stařiny, je lepší ji nejdříve nahrubo shrabat švédskými hráběmi s umělými zuby a až pak dočistit vyčesávací kazetou, která sebere všechny zbytky úplně dočista. Stařinu lze velmi dobře využít pro kompostaci. Po regeneraci už nezbývá než pravidelně kosit a hnojit celou sezonu.
Kdy neprovádět vertikutaci
Jakýkoliv regenerační zásah byste měli dělat s tím, že trávníku musí být ku prospěchu. Pokud tedy máte trávník podmáčený, vertikutací si jej spíše zničíte.
O vertikutaci |
Když je trávník sušší, trávník se nelepí a na povrch se vyřeže mnohem více stařiny. Trávník ovšem nesmí být ani úplně tvrdý, pak by se nože nemohly zaříznout a celý stroj by na trávníku spíše poskakoval.
Trávník není také nutné prořezávat vždy v celé ploše. Pokud je na některých místech prořídlý a zesláblý, potom tato místa vynechejte.
