Dřín obecný (Cornus mas) se dříve hojně pěstoval jako až 8 metrů vysoký strom či keř, ale dnes bohužel upadá v zapomnění. Syrové plody jsou obvykle příliš trpké (i když záleží na druhu), ale tepelně upravené se dají přidávat do dortů a cukroví.
Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), nebo také jedlý, je strom, který zůstává atraktivní až do zimy, protože na něm plody dlouho vydrží. Současně se z jeřabin dělají vynikající zavařeniny, vhodné hlavně ke zvěřině. Chutné jsou i kompoty, sirupy, kvašené nápoje a lihoviny.
Jak stromy a keře sázetIdeální je výsadba stromků i keřů do předem připravených jam, které několik týdnů před výsadbou vykopete, zryjete jejich dno a vyhnojíte. Pokud jste dopředu neměli jasno, že budete ještě něco sázet, případně kam, neznamená to, že už sázet nemůžete. Máte možnost až do prvních mrazíků. K vyhnojení však použijte jen pěkně rozleželý kompost, čerstvý hnůj by spálil kořeny. Poměrně podrobný návod k výsadbě keřů od zkušené zahradnice najdete zde, ovocných stromků zde. Nově vysazené stromky a keře samozřejmě pečlivě zalévejte, aby měly na zimu dostatek vláhy. To se koneckonců týká i starších ovocných stromů. Kmínky mladých stromků obalte pletivem, aby je v zimě neokousala hladová zvěř a dočkaly se ve zdraví jara. Podobným způsobem můžete chránit i vysazené keře, aspoň než povyrostou. |
Mišpule německá (Mespilus germanica) je strom podobný hrušni, ale menší. Plody se nechávají na stromě až do prvních mrazů, pak se uskladní, dokud nezměknou a nezačnou se rozkládat. Následně je lze jíst i syrové, ale ještě chutnější je zavařenina nebo rosol.
Bez černý (Sambucus nigra) nejčastěji roste jako zhruba dvoumetrový keř, ale v přírodě lze narazit i na desetimetrové stromy. Syrové bezinky (plody bezu) jsou jedovaté, musí se tepelně upravit. Připravíte z nich vynikající likér, šťávu, víno, povidla i kompot. Při nachlazení se jako účinný osvědčil odvar ze sušených květů.
Hloh azarol (Crataegus azarolus) se hodně pěstuje ve Středomoří a má chutnější plody než u nás známější hloh obecný. Z plodů bohatých na pektin a vitamin C se dají připravit velmi chutné zavařeniny, džemy i vína.
Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je trnitý keř, který se s podzimem krásně vybarvuje. Plody bývaly velmi oblíbené, dnes se konzumují málo. Přitom se dají nakládat do cukru nebo do octa, lze je i zavařit nebo z nich vyrobit džem.
Trnky (Prunus spinosa) jsou sice keře velmi trnité, ale mívají bohatou násadu temně modrých ojíněných plodů. K přímé konzumaci jsou příliš trpké, obvykle se z nich vyrábějí likéry, kořalka či víno. Dají se přeměnit i v džem nebo sirup.
Kalina klikvová (Viburnum trilobum) je rozložitý keř, kterému se daří ve vlhčích půdách. Plody všech kalin se dříve hojně pojídaly, dnes jsou pozapomenuty. Syrové je lze jíst jen po přemrznutí. Dělají se z nich i zavařeniny ostrých chutí a dá se z nich pálit kořalka.
Šípková růže (Rosa canina) dorůstá výšky i kolem 8 metrů a daří se jí takřka všude. Dobře vyzrálé šípky se dají jíst syrové, ale lepší je odstranit z nich ochlupené nažky a udělat z nich džem, sirup nebo zavařeninu.
