Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pět jedovatých hub, které si nejsnáze spletete s jedlými

aktualizováno 
Houbaři hlásí první nálezy lišek, hřibů kovářů či klouzků. Společně s nimi se však v lese začínají objevovat i další druhy hub. Mezi nimi i ty jedovaté, i když často tolik podobné těm jedlým.

Pokud si nejste absolutně jisti, houbu raději nechejte v lese. | foto: Profimedia.cz

Vybrali jsme pět hub, které si někdy poplete i zkušený houbař. Ten, kdo sbírá pouze hřibovité houby, nemusí mít z fatální záměny strach, ovšem houbaři sbírající holubinky, růžovky a další druhy lupenatých hub musí být velmi ostražití.

Bez knihy do lesa

Stáhněte si do čtečky průvodce Poznáváme jarní houby a těžký atlas hub klidně nechte doma.

Absolutně neplatí, že houby okousané plži, zvěří či prožrané červy jsou jedlé. Larvám ani plžům jedovaté toxiny nevadí. Mají totiž jinou látkovou výměnu, a tak si klidně pochutnají i na smrtelně jedovaté muchomůrce zelené.

Neplatí ani pověra, že všechny jedovaté houby jsou nepříjemné na chuť a pálí. Můžeme opět poukázat na muchomůrku zelenou. Vůni má nenápadnou a podle lidí, kteří se jí otrávili, chutná dokonce báječně. Oproti tomu řada jedlých druhů má nepříjemnou vůni a palčivější chuť, ale ty se tepelnou úpravou ztrácejí.

Ani mýtus o tom, že jedovaté houby po rozkrojení změní barvu, není založen na pravdě. Změna barvy nesouvisí s toxiny, ale je důsledkem okysličovací reakce barviva. Jistě se vám už do ruky dostal jedlý hříbek, který po rozkrojení zmodral.

A stejným nesmyslem je i pověra, že stříbro po kontaktu s jedovatou  houbou zčerná. Nezčerná. Jedovaté toxiny tuto reakci nezpůsobují.

1.Muchomůrka růžovka vs. muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka růžovka je jedna z vůbec nejchutnějších hub. Dříve lidem nahrazovala maso, proto se jí říká masák. Roste od května do října ve všech lesích. Klobouk je v mládí polokulovitý, později až plochý, dorůstá průměru 5 až 20 centimetrů.

Pokožka je masově narůžovělá, bílé lupeny při poranění zrůžoví, stejně jako ostatní místa při napadení hmyzem.

Muchomůrka růžovka

Muchomůrka růžovka

Muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka tygrovaná

Odlišné znaky: Od muchomůrky tygrované ji odlišíte díky prstenu. Růžovka ho má výrazně rýhovaný, muchomůrka tygrovaná hladký. Růžovka má navíc třeň pokrytý více kruhy malých bradavek, tygrovaná jej má zakončen bílou obrubou.

Muchomůrka tygrovaná roste od června do října v listnatých lesích a parcích, především v teplejších oblastech. Klobouk má průměr 4 - 12 cm, bývá šedohnědý nebo žlutohnědý.

Dužnina je bílá a neměnná. Je prudce až smrtelně jedovatá, vyvolává mykoatropinovou otravu. Následky mohou být vážné i po požití malého množství.

2.Holubinka trávozelená vs. muchomůrka zelená

Holubinka trávozelená roste hlavně pod břízami, ale i smrky, často na lesních cestách nebo i v parcích, od června do října. 3 - 10 cm velký klobouk je zelený, uprostřed nahnědlý. Třeň je křehký, bílý, ve stáří narezivělý. Stejně jako ostatní holubinky chutná skvěle ve směsích nebo vypražená do škvarků.

Holubinka trávozelená

Holubinka trávozelená

Muchomůrka zelená

Muchomůrka zelená

Odlišné znaky: Holubinku rozeznáte podle toho, že nikdy nemá prsten ani pochvu naspodu třeně. Ta je u muchomůrky zelené lidově nazývaná kalich smrti.

Muchomůrka zelená je naše nejjedovatější houba, která má na svědomí až 90 procent veškerých úmrtí po otravách houbami. Roste od června do října, především v listnatých lesích. Zbarvení klobouku může být nažloutlé, zelené, ale i bělavé.

Základním poznávacím znakem je ztlustlý spodní třeň, který obepíná volná pochva jako punčocha.

3.Hřib kovář vs. hřib satan

Hřib kovář roste už od května, ale hojný je především v létě a na podzim. Najdete ho ve všech typech lesů, nejvíce ve smrčinách a hlavně v podhorských oblastech.

Má tmavohnědý až hnědočerný sametový klobouk, dužnina je sytě žlutá, po poranění intenzivně modrá. Třeň je červeně šupinkatý. Je oblíben pro svou pevnost, chutný je v omáčkách i naložený v octu. Vyžaduje delší tepelnou úpravu.

Hřib kovář

Hřib kovář

Hřib satan

Hřib satan

Odlišné znaky: Hřib kovář má tmavší klobouk a na třeni červené šupiny. Hřib satan má na třeni červenou síťku.

Hřib satan najdete jen velmi vzácně, především v teplých listnatých lesích, pod buky, duby, lípami, břízami a habry. Klobouk má bělavý nebo našedlý, dužnina je bělavá, na řezu slabě modrá. Za syrova je prudce jedovatý, vyvolává silné žaludeční a střevní potíže. Protože jde o vzácnou houbu, je třeba ho chránit a nesbírat.

4.Ryzec smrkový vs. ryzec kravský

Ryzec smrkový můžete najít od srpna do listopadu, často v mladých smrčinách nebo na travnatých okrajích lesů či kolem lesních potoků. Klobouk má oranžový s tmavšími soustřednými kruhy. Starší plodnice mívají zelené fleky. Bohužel je často napaden hmyzem.

Chuť má kořennou, skvěle chutná na sádle nebo naložený do octa.

Ryzec smrkový

Ryzec smrkový

Ryzec kravský

Ryzec kravský

Odlišné znaky: Ryzec smrkový roní červené mléko, ryzec kravský palčivé bílé. Další jedlý ryzec borový má mrkvově červené mléko a ryzec syrovinka bílé, sladké a velmi silně ronící.

Ryzec kravský má kobouk, který je na okrajích nápadně chlupatý, načervenalý se světlejšími pruhy. Může dosáhnout šířky až 12 cm. Roste nejčastěji pod břízami a ve světlých lesích, někdy i mimo ně, především v létě a na podzim.

Vyznačuje se ostrou palčivou chutí. Vyvolává silné průjmy a zvracení.

5.Liška obecná vs. hlíva olivová

Liška obecná je jedna z nejoblíbenějších hub. Roste od června do října v jehličnatých lesích, často pod smrky, místy velmi hojně. Klobouk má žlutý nebo oranžovohnědý, nálevkovitý, na okrajích zprohýbaný, dužninu bílou.

Nejlepší je ve smetanových omáčkách, polévkách, smažená na oleji, s estragonem. Hodí se i k nakládání.

Liška obecná

Liška obecná

Hlíva olivová

Hlíva olivová

Odlišné znaky: Liška obecná vyrůstá ze země na rozdíl od hlívy olivové, která vyrůstá v trsech ze dřeva. Rovněž podobná strmělka nálevkovitá (jedlá) ze dřeva nikdy neroste.

Hlíva olivová se nejčastěji vyskytuje v teplejších oblastech, na kmenech či pařezech listnatých stromů, obvykle ve větších trsech. Nálevkovitý klobouk je oranžový či hnědavý, dužnina žlutavá, tuhá.

Způsobuje lehčí otravy. Je příčinou žaludečních potíží, které však po několika hodinách skončí bez následků.

Autor:

Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Rib eye, striploin, rump, flank, hanger. Který steak je nejlepší?

Různé druhy syrových steaků

Máte chuť ugrilovat si doma pořádný steak, ale nevíte, jaké maso vybrat? Vždyť možností je tak moc. Má to být svíčková,...



KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...

Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Na webu najdete 10 tisíc míst, kde si můžete natrhat úrodu zdarma

Iniciativa Na ovoce pořádá řadu akcí se sběrem jablek a moštováním, ale i...

Speciální web ukazuje místa, kde je možné trhat ovoce, aniž by vás jeho majitel hnal. Interaktivní mapa zobrazí přes 10...

Další z rubriky

KVÍZ: Znáte jedovaté a chráněné hřiby, které byste měli nechat v lese?

Hřib rudonachový

Z nálezu hřibu se raduje každý houbař, patří ale všechny do košíku a do kuchyně? Zdaleka ne. I mezi hřiby jsou houby...

Rostou vzácné hřiby i zavlečené druhy hub ze Středomoří

Hřib Moserův

Přes sucho, které od jara sužuje republiku, osvěžující místní srážky posledních týdnů přece jen leckde umožnily růst...

Nejlepší houbové chutě: zlato získal kotrč, stříbro lišky, hřib bronz

Kotrče, lišky a hříbky volíme za vítězné houby.

Podobný žebříček u houbařského národa vždycky vyvolá diskuse, přesto to zkusme. Gastronomická expertka magazínu Víkend...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz