Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V jílovité půdě nic nevypěstujete, musíte ji upravit, radí zahradník

aktualizováno 
Když si zakládáte zahrádku, s jílovitou půdou nic nenaděláte. Svrchní vrstvu ornice si však můžete upravit tak, aby byla úrodná a plodila podle vašeho přání.

Při zakládání nového záhonu se bez rýče neobejdete. | foto: Profimedia.cz

„Kolem vodních toků bývají většinou písčité půdy, ty jílovité jsou zase v blízkosti skalních masivů,“ říká vedoucí praktické výuky ze Střední školy stavební a zahradnické v Praze-Jarově Jaroslav Čuba.

„Než začnete na takové půdě cokoliv pěstovat, musíte ji, stejně jako zemědělci, nejdříve upravit. Když se zakládá nové pole z louky nebo pastviny, kde se odpradávna nehospodařilo, je tam surová jílovitá půda, která se musí napřed zpracovat,“ vysvětluje. To platí i v případě, když si na chalupě budete chtít založit nové záhony.

Příklad osevního plánu

Plodiny si rozdělíte podle toho, jak jsou náročné na živiny, takzvané tratě. Od nejnáročnějších na 1. trati až po nejméně náročné na 3. trati.

Mezi zeleninu první tratě se řadí zejména košťáloviny (zelí, kapusta, květák či kedluben) a plodová zelenina (rajče, paprika, lilek, tykve, okurky a melouny). Tyto druhy snesou v období vegetace přihnojení organickými hnojivy.

Druhý záhon, který jste hnojili loni (respektive předloni na podzim), využijte pro pěstování zeleniny se středními nároky na živiny, takzvané druhé tratě. Sem patří kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, ředkvička, červená řepa), dále listová (salát, špenát, mangold) a cibulová zelenina (česnek, cibule, pórek).

Třetí záhon osejte převážně luskovou zeleninou (hrách, fazole, bob). Hlízkové bakterie žijící na kořenech čeledi Fabaceae fixují vzdušný dusík, a tak půdu obohacují.

V první fázi je třeba travní plochu zorat, obrátit půdu, takže trávník v zemi shnije a zanechá tam trochu humusu. Pak je třeba pole dohnojit a v první řadě obohatit o humus, eventuálně o písčitou složku, aby se půda vylehčila.

„Jde o to, aby byla propustná pro vodu i plyny, protože kořeny potřebují taky vzduch. Ideální je přivézt hnůj a rozhodit ho po pozemku, aby se nastartoval v té půdě život. Třeba žížaly, ty jednak provzdušňují půdu a zpracovávají organickou hmotu. A takových organismů jsou v živé půdě tisíce,“ říká Čuba.

Jeden centimetr ornice podle něj vzniká přirozenou cestou asi tisíc let, takže ho trápí, jak se s ní zachází. Dobrovolně ji doslova zahazujeme a stavíme na ní sklady a nákupní centra, místo abychom si jí vážili jako toho nejcennějšího, co máme.

Až budete mít první fázi hotovou, osévá se pomocnými plodinami, jako například jetel nebo vojtěška, což jsou vikvovité rostliny, které dokážou poutat vzdušný dusík a dodávat ho do půdy. Ty až vyrostou, rozdrtí se a zaorají, říká se tomu zelené hnojení.

Pak už je možné začít pěstovat méně náročné rostliny. „Každá plodina má na půdu jiné nároky a vliv. Řepka je například pro půdu naprostý jed. Nejenže vysává z půdy živiny, ale navíc ji otravuje. Není to žádná mírumilovná rostlina, ničí ornici,“ kroutí hlavou.

Proto se správně stanovují takzvané osevní plány. Ve středověku ještě existovalo čtyřpolní hospodářství, kdy se plodiny střídaly a čtvrtý rok se nechala půda odpočívat. Dnes už to tak není. Ale i tak se mají po sobě sázet plodiny, které nemají společné choroby a škůdce.

Odvíjí se to i od způsobu hnojení. „Staří zemědělci říkali, že brambory se sázejí do hnoje. Takže rozházíte na pole hnůj a první rok zasadíte brambory. A druhý rok se mohou pěstovat náročnější plodiny, protože po těch bramborách tam zbude ten rozložený hnůj. A zase například cibuloviny se dávají skoro až naposled, protože nemají tak velké nároky na živiny a naopak cibule a česnek hnojení organickými hnojivy nesnáší,“ popisuje učitel.

Autor:



Nejčtenější

Pohlreich v dětském koutku: Kdybyste jim vařili modré z nebe, nesnědí to

Zdeněk Pohlreich vysvětluje rozdíl mezi běžnou a panko strouhankou.

Zdeněk Pohlreich se dostal v poslední řadě pořadu Ano, šéfe! do pekla dětského koutku, který evidentně nesnáší. V...

Pohlreich odhalil rozpory v kuchyni. Kuchaři to zabalili kvůli neshodám

Bývalý šéfkuchař Vladimír Hanzelka dnes už vaří v Novém Jičíně.

V pořadu televize Prima Ano, šéfe! se odehrálo drama, které je velmi časté v mnoha restauracích. Až po návštěvě...



Problémy s plasty mají nejen v Asii, řeší je i v USA. Chytají je do sítí

Sbírání odpadků u vyústění dešťové kanalizace

Kvůli plastům vznikají iniciativy i v rozvinutých státech, jako jsou Spojené státy americké. Vyvinuli tam systém, který...

V Dejvicích vsadili na jednoduchost, na zahradě odpočívají a suší prádlo

Vlevo záhon s ovocnými keři lemující plot, vzadu nová pergola s posezením a...

Zahrada ve vnitrobloku v klidné části pražských Dejvic patří k prvorepublikové dvojvile se sedmi byty. Ta se před...

Rostou? Pochlubte se svými aktuálními houbařskými úlovky

Miroslav Sovadina (na snímku) a další houbaři v regionu se vracejí z lesů s...

Někde lesy připomínají vyschlou poušť. Někde však bylo dost vláhy, aby houby mohly začít růst. Přitom by právě v této...

Další z rubriky

Rozkvetlé prázdninové útočiště v Podkrkonoší by se bez studny neobešlo

Ze zahrady je nádherný výhled do kraje, posezení u jezírka je nádherný relax.

Návštěvníkům sice pán domu tvrdí, že nedá motyčku z ruky, ale ve skutečnosti je autorkou a hlavní zahradnicí rodinné...

Sojčí údolí s prostou malebnou zahradou má kouzlo konce světa

Chaloupka v šumavském Sojčím údolí, obklopená zahradou, která slouží k obživě...

Přímo uprostřed drsné šumavské přírody, zhruba v 900 metrech nadmořské výšky, byste našli další zahradu přihlášenou do...

Zdroj vitaminů uprostřed Ostravy? Vzorem byla babiččina zahrada na Hané

Otakárek fenyklový na třapatce nachové, kterou majitelka zahrady doporučuje...

Leží přímo v Ostravě, ale městská zahrada to není. Vznikala svépomocí na zanedbaném pozemku uprostřed zástavby...

Najdete na iDNES.cz