Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jíme zkvašenou sóju i shnilé mléko. Odhalování záhad nechutnosti

aktualizováno 
Evropanům připadá odporný japonský pokrm natto ze zkvašených sójových bobů, Asiatům zase naše plesnivé sýry. Pocit nechutnosti je totiž emocí, které se během života teprve učíme. Vnímání míry nechutnosti nějakého pokrmu je tedy velmi různorodé.

Natto je tradiční japonské jídlo vyráběné z fermentovaných sójových bobů, které je bohatým zdrojem proteinů. Proto se podává k snídani. | foto: Profimedia.cz

Natto je hutný zkvašený sójový pokrm bohatý na proteiny, který Japonci pravidelně jedí k snídani. Buď jen tak, nebo studený na rýži, případně okořeněný sójovou omáčkou, hořčicí nebo křenem wasabi. Zkvašené sójové boby jsou ale nejen lepkavé a mazlavé, navíc natto páchne jako kdyby se čpavek oženil s hořící pneumatikou.

Lidé se snaží přijít na to, co je nejnechutnější

"Jakkoli to není nejhorší zápach na světě, na stupnici lákavosti k jídlu má stupeň nula," napsal list The Wall Street Journal, který citoval z nové knihy americké akademičky Rachel Herzové That's Disgusting: Unraveling the Mysteries of Repulsion (To je nechutné: Odhalování záhad odpudivosti).

Kde je hranice nechutnosti?

Během několika posledních let se odehrála doslova exploze výzkumu pocitu nechutnosti. Ta je totiž spolu s radostí, překvapením, hněvem, smutkem a strachem jednou ze šesti základních emocí. Ale zároveň jedinou z nich, kterou se člověk musí naučit, což svědčí o její komplikovanosti.

První lekci z nechutnosti většina dětí dostane zhruba v době, kdy se začnou učit chodit na nočník. Poté jsou spouštěče nechuti (k čemukoliv) rychle získávané z reakcí a pravidel rodičů, kamarádů a širší kultury.

Právě jídlo a především pak typický kvašený pokrm té které kultury bývá výrazným ukazatelem toho, co je, nebo není považováno za nechutné v různých částech světa. Rozdíly ve vnímání jsou totiž v těchto případech velmi markantní.

Sýr jako shnilá tělní tekutina jistého kopytníka

Vezměte si například sýry považované na Západě za lahůdku. Například dobrý taleggio, gorgonzola nebo brie vypadají poněkud slizce. Řada sýrů si s sebou nese také výrazné aroma, které může různým lidem za různých okolností připomínat zvratky, zapocené nohy nebo odpadky.

Mnozí Asiaté považují všechny sýry od amerických plátkových až po stilton za naprosto nechutné a stavějí je na úroveň kravských exkrementů. A vzhledem k tomu, že sýr může být popsán jako shnilá tělní tekutina jistého kopytníka, pak to není tak přehnané, jak by se mohlo zdát.

Kontrolované hnití ale v tomto případě dobře chutná většině z nás. Klíčem je zvládnout proces rozkladu takovým způsobem, aby přinesl požadovanou chuť a zajistil, že po konzumaci neonemocníme (v některých případech je hniloba dokonce nutná, protože čerstvá varianta potraviny je nestravitelná).

Výzvou pro všechny milovníky sýrů je ovšem ovčí sýr casu marzu, v překladu shnilý sýr, oblíbený na Sardinii. Místní mu říkají červí sýr, protože je doslova prošpikovaný živými larvami hmyzu.

Při jeho výrobě se začne silným plátem místního ovčího sýra pecorino sardo, jehož zrání se nechá zajít daleko za běžné stadium zrání až do fáze, kterou by mnozí označili za škůdci napadený rozklad. Do sýra se přidají larvy sýrorodky drobné (Piophila casei), aby kyselina z jejich zažívacího traktu rozložila tuky v sýru. Díky tomu je finální produkt měkký a tekutý.

Do chvíle, kdy je připravený ke konzumaci, obsahuje typický casu marzu tisíce larev. Místní obyvatelé považují za nebezpečné jíst sýr s uhynulými larvami, proto se servíruje s mrskajícími se průhlednými červíky. Někteří lidé je ze sýra před konzumací vyndavají, jiní ne. Těm se radí zakrýt sousto vkládané do úst rukou, protože vyrušený červík se dokáže vymrštit až do výšky 15 centimetrů.

Od kvašeného zelí k sušenému shnilému žraločímu masu

Rychlý výlet po světě za některými nejoblíbenějšími kvašenými potravinami nás zavede ke korejskému kimči, což je kvašená zelenina (obvykle zelí), chybět nesmí norský syrový losos gravlax, v Etiopii plackový chleba injera, španělské chorizo, což je kvašená a sušená nevařená vepřová klobása, a mnoho druhů kvašených mléčných produktů oblíbených od Indie po Indianu.

K nejdrsnějším variantám podobného jídla patří islandská delikatesa hákarl, která se vyrábí z grónských žraloků žijících v chladných vodách u Islandu. Lahůdka má štiplavý močovinový rybí pach, který nutí většinu nováčků zacpat si nejen nos. A co se chuti týče, po světě jezdící proslulý šéfkuchař Anthony Bourdain ho označil za jednoduše nejhorší, nejnechutnější a nejhůř chutnající věc, jakou kdy jedl.

Tradičně vzniká tak, že žralokovi uříznou hlavu, vyvrhnou vnitřnosti a pak se mršina pohřbí do mělké jámy zasypané pískem. Tam se tělo rozkládá dva až pět měsíců, s ohledem na roční období. Pak se maso opět vykope, nakrájí na proužky a dalších několik měsíců se pověšené suší.

Při mezinárodním sjezdu gastronomických kuriozit by se hákarl mohl zapíjet ekvádorským aperitivem chicha, který vzniká fermentací předžvýkané směsi vařené kukuřice nebo kořenů juky s lidskými slinami.

Autor:



Nejčtenější

KVÍZ: Znáte naše brouky, pavouky a další bezobratlé?

Na Velké výstavě bezobratlých 2018 na půdě Přírodovědecké fakulty University...

Tvoří zhruba 95 % všech živočišných druhů na naší planetě, jen v České republice jich podle odhadů žije více než 40...

KVÍZ: Umíte nakupovat maso, abyste uvařili klasická česká jídla?

Segedinský guláš

Jiné maso potřebujete na karbanátky, jiné na cikánskou pečeni nebo ke koprovce. Umíte si u řezníka říci, které maso vám...



Domácí jahodový džem jako od babičky: jen ovoce, trochu cukru a citron

Pokud vás příprava domácích džemů baví, investujte do speciálního nerezového...

Jak to ty naše babičky dělaly? Vždyť neměly možnost jednoduše koupit želírující přípravky a přesto byl jejich jahodový...

VIDEO: Gorilí samec Richard dělal z nervozity psí kusy, Kamba mu chybí

Richard ve venkovním výběhu poté, co byla Kamba oddělena od ostatních a...

Kamba je téměř dva týdny oddělená od skupiny, a přestože je po operačním zákroku s ostatními v kontaktu alespoň přes...

Makrela je u nás nedoceněná ryba. Pohlreich ukáže, jak na ni

Makrela s petrželovou marinádou s opékaným bramborem s šalotkou

Zdeněk Pohlreich ve své sérii Rozpal to šéfe ve Španělsku! na Primě opět používá místní produkty. Zaujala ho zde...

Další z rubriky

Maso klidně marinujte, ale neutopte ho v oleji, radí šéfkuchař

Zatímco krkovička se ještě dopéká, kuřecí prsa už budou hotová. Aby byla...

Šéfkuchař Radek David soudí, že z grilování se někdy dělá větší věda, než ve skutečnosti je. Podle něj je hlavní...

Cheesesteak miluje celá Amerika, ve Filadelfii je to rodinné zlato

Cheesesteaky jsou v Philadelphii velmi popuární.

Cheesesteak je pro mnoho Američanů oblíbenou pochoutkou. Berou ho nejen jako svačinku, ale i praktickou možnost jak si...

Většině ovoce a zeleniny lednička škodí. Kde je tedy skladovat?

Nezralý ananas do lednice zásadně nepatří. A jak je to s dalším ovocem?

Draze zakoupené ovoce a zeleninu logicky chceme uchovat čerstvé a chladničku považujeme za jasnou volbu. Jenže většina...

Najdete na iDNES.cz