Kartouzská kočka

Kartouzská kočka | foto: www.cvirn.chovatel.info

Kartouzská kočka je nevtíravá, oddaná a nežárlí. Kdysi žila s mnichy

  • 32
Na modré kartouzské kočce je okouzlující její opravdová kočičí nezávislost a nevtíravost, které jí přesto nebrání být naprosto oddanou svému majiteli. Nepleťte si ji s ostatními modře zbarvenými kočkami; i když je často zaměňována s britskou modrou, liší se od ní vzhledem i povahou.

Přestože "kartouzačka" na pohled vypadá, že ji musíte zahrnout luxusem, je velice skromná a nenáročná. Je tichá a téměř nemňouká, náklonnost vyjadřuje spíše předením. Skvěle vychází jak s dětmi, tak s ostatními kočkami či se psy. Právě klidnou a vyrovnanou povahu na ní chovatelé oceňují nejvíc.

Povahově nesrovnatelná s jiným plemenem

"Kartouzská kočka je opravdová osobnost. Každá je samozřejmě trochu jiná, ale pro plemeno typické základní povahové rysy si zachovávají všechny," popisuje málo početné plemeno chovatelka Hana Šimanová, která se jeho chovu věnuje už osm let.

Ve srovnání s dnešními populárními plemeny s téměř psí povahou jsou kartouzské kočky opravdu nezávislé. Z nepřítomnosti majitele si nic nedělají, zabaví se samy a většinu dne prospí. Není problém je nechat o samotě i pár dní. Stačí zajistit někoho, kdo je nakrmí a vyčistí jim záchod.

Kartouzská kočka má charakteristickou modrošedou barvuKartouzská kočka má srst s dvojitou podsadou a téměř nelíná

"Kartouzačky nikdy nežárlí. Zvyknou si na nově příchozí zvířata i děti," popisuje soužití s těmito kočkami chovatelka. I k cizím lidem je tato kočka milá. "Naše kočky jsou hodně společenské a s každou návštěvou se hned u dveří přivítají. Poté, co si všechny příchozí prohlédnou a očuchají, si najdou výhodné místo a návštěvu pozorují, protože mají rády přehled," líčí Šimanová.

Kočka, které nevadí změny

Kartouzská kočka je nesmírně přizpůsobivá. "Když od nás odejde kotě do nového domova, odehraje se to většinou bez problémů. Ihned si najde toaletu i misku a na nový domov si zvyká do tří dnů," vyzdvihuje přizpůsobivost kartouzaček zkušená chovatelka. Problémy jim nedělají ani cestování a přesuny, na nová místa si zvykají velmi rychle.

Další výhodou kartouzských koček je jejich absolutní nenáročnost na péči o srst. Jejich modrošedé chlupy totiž mají dvojitou podsadu, odpuzují vodu a připomínají srst vydří. Dokonce vůbec nelínají. "Občasné vykartáčování je postačující. Já kartouzačky i koupu, zhruba jednou za půl roku speciálním modrým šamponem na modrou srst," osvědčilo se Šimanové. Jiná speciální péče není potřeba ani před výstavou.

Není kotě jako kotě, některá jsou "málo modrá"

Pokud zatoužíte po kartouzské kočce, pečlivě vybírejte, protože u kotěte bez PP nebudete mít jistotu, že jste skutečně pořídili kartouzačku. Chovatelé tohoto plemene by se totiž u nás dali spočítat na prstech.

Tříměsíční kartouzská koťata

Ale i u čistokrevného kotěte si hlídejte linie; u předků by mělo být uvedeno jen CH jako chartreaux, což je francouzský název plemene. "Narozdíl od jiných plemen, která jsou dnes populární, není tak jednoduché sehnat čistokrevné kotě. Někdy si člověk musí počkat, ale určitě se to vyplatí," uzavírá chovatelka.

Pravá kartouzská kočka obvykle netrpí zdravotními obtížemi a dožívá se vysokého věku. Koťátko s PP, které si pořídíte pouze na mazlení, vás přijde zhruba na 6 tisíc, cena koťat určených pro chov začíná na 10 tisících. Konkrétní cena závisí na výstavních úspěších rodičů, krevní linii a podobných parametrech.

Kartouzská kočka

Kartouzská kočkaJedná se o plemeno střední velikosti, kočka váží okolo 4 kilogramů, kocour okolo 6 kilogramů. První zmínky o plemeni pocházejí ze 16. století z Francie a Říma, je tedy jedním z nejstarších v Evropě, přestože jeho původ zůstává nejasný. Jméno dostala kartouzská kočka podle kartuziánského řádu, jehož mniši a mnišky ji údajně chovali v 18. století ve francouzských klášterech. Ještě ve 20. století se tyto modré kočky volně pohybovaly v ulicích Paříže, kde se díky vynikajícím loveckým vlastnostem živily krysami.