Říká se, že čaj je pro milovníky kvalitních nápojů láskou a káva vášní. Ať tak či tak, s oběma je spojena mnohaletá a bohatá kultura i miliony zarytých fanoušků. Zatímco účinky čaje se po vypití projevují pomaleji, ale dlouhodoběji, káva povzbudí člověka rychle, ovšem jen na krátkou dobu.
„Oba nápoje by se měly pít v klidu a v pohodě pro potěchu těla i ducha a ne jimi zapíjet stres. Osobně mám zkušenost s předávkováním z pití kávy i čaje,“ líčí Daniel Kolský, znalec kávy a zakladatel české sítě kaváren mamacoffee.
Káva v oblibě vede
Kávě dávají Češi přednost častěji. Podle průzkumů si ji nejvíc dopřávají lidé ve věkovém rozmezí od 40 do 65 let a možná trochu překvapivě o něco více ženy než muži. Průměrně vypijeme tři až čtyři šálky denně, nejčastěji při hektičtějších chvílích brzy ráno nebo v brzkém odpoledni.
To milovníci čaje jsou spíše tradicionalisté, kteří neradi spěchají a svůj šálek si vychutnají raději v pohodlí domova, podle statistik průměrně pětkrát týdně.
„Nad konvičkou kvalitního tchajwanského čaje, který je možné zalít opakovaně až desetkrát, se dá přečíst třeba celá sbírka poezie,“ pochvaluje si svůj oblíbený nápoj Jiří Šimsa, spoluzakladatel první porevoluční Dobré čajovny v Československu. Zatímco látka thein v čaji povzbuzuje nervovou soustavu, kofein v kávě působí na srdce, což bývá předmětem debat a sporů o možné škodlivosti kávy.
„Káva, ale i čaj obsahují mnohem složitější látky než jen thein nebo kofein. V čaji je kofein v jiném množství, jinak navázaný, než je tomu u kávy. A mimochodem, činnost kofeinu na srdce není až tak přímá, jak se říkávalo,“ tvrdí Daniel Kolský.
I lékařské studie totiž potvrzují, že běžné „společenské“ konzumace kávy se nemusejí bát ani pacienti s vysokým krevním tlakem nebo se srdečním onemocněním. Ale že káva umí stimulovat a takzvaně „nakopnout“ organismus, o tom není sporu.
Daniel Kolský je znalcem kávové kultury.
Jiří Šimsa nedá dopustit na kvalitní čaj.
A zatímco „čajař“ Jiří Šimsa se zmiňoval o chvílích klidu nad knížkou poezie, Daniel Kolský připomíná, že právě nad šálkem kávy literatura většinou vzniká. „Proto se celé slavné generace literátů setkávaly a setkávají v kavárnách. Zdá se tedy, že u kávy se lépe tvoří literatura, která se pak u čaje lépe čte. Třeba pražské kavárny to dotáhly tak daleko, že jsou označovány za hlavní hybatele intelektuální politické revolty,“ míní kavárník.
Experimenty s klasikou
Stejně jako slavné pokrmy podléhají i tradiční nápoje aktuálním trendům a experimentům. Ovšem ne vždy je to ku prospěchu výsledného produktu. Příkladem mohou být některé čaje, které se pěstují mimo zemi svého původu.
„Jde o napodobeniny čajů tradičních, ovšem vyprodukovaných v jiných regionech či dokonce zemích, což ovlivňuje jejich chuť. A mnohdy negativně, protože se nedodržují osvědčené postupy pěstování,“ přibližuje Šimsa.
Káva s tonikem, hit letošního léta
Ovšem i v kavárnách se experimentuje a výsledkem jsou také nové módní vlny. Například káva s tonikem. „Do sklenice studeného toniku se pomalu přes lžičku lije horké presso, to zůstane na povrchu toniku. Je to takový letní nápoj, my to brzy začneme prodávat také,“ vysvětluje Leona Ježková z třebíčské kavárny Zelený drak.
Z historie čaje a kávy
V českých zemích se první prodejny čajů objevily koncem 18. století. Existuje neověřený záznam, že čínský čaj nabízel kupec, který měl hokynářství v Praze v Rytířské ulici. První čajovna v českých zemích byla zbudována v roce 1908, když měl v rámci Jubilejní výstavy na Výstavišti obrovský úspěch tamní velký japonský pavilon.
Kamenná čajovna vznikla v podzemí pražského paláce Lucerna a jmenovala se Jokohama. Obsluhovaly tam dokonce Japonky a Číňanky. Ale na začátku první světové války začal v čajovně nový živnostník pěstovat pivní kulturu a čajovna zanikla.
Popíjení kávy je objev muslimského světa a historicky první kavárna vznikla roku 1530 v syrském Damašku. Na přelomu 16. a 17. století se povzbuzující nápoj dostal zásluhou benátských kupců do Evropy.
Nejprve byla káva kněžími i papeži označována za „ďáblův nápoj“, ale nakonec byla pokřtěna a v roce 1629 začala v Benátkách fungovat první evropská kavárna. Následovaly první kavárny v Anglii, Francii a v USA. Do Německa vstupovala káva váhavě, protože Němcům zpočátku nechutnala.
Do střední Evropy se pak černá pochutina dostala zásluhou Turků, kteří obléhali Vídeň. Když byli odraženi a prchli, dostal polský důstojník a špión za zásluhy Osmany před Vídní zanechané pytle plné kávy a s nimi i pozemky, kde pytle ležely. A tak vznikla první vídeňská kavárna Zur Blaue Flasche (U modré lahve).
Do Čech a na Moravu to měl tehdy podivný nápoj už jen kousek. Prvenství ovšem nepatří Praze, ale Brnu, kde vznikla roku 1702 první kavárna, otevřená Turkem Ahmedem.
