Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Teplá zima s sebou nese aktivní klíšťata, útočila i na Silvestra

aktualizováno 
Kdo miluje procházky do přírody, neměl by ani v zimních měsících pouštět z hlavy číhající hladová klíšťata. S teplou zimou platí: zapomeňte na datum v kalendáři, řiďte se aktuálním počasím. A pokud je vlhko a teploty šplhají nad 5 °C, prohlížejte po výletech do přírody sebe i děti. A pokud máte, tak i psa.

Klíště lze vyviklat pomocí speciálních kleštiček nebo karty, vždy ale těsně za hlavou, aby nevyvrhlo svůj obsah do rány. | foto: Profimedia.cz

Sezona klíšťat obvykle trvala do jara do podzimu, s teplými zimami posledních let na to ovšem lze zapomenout. Důkazem jsou nejen aktuální zkušenosti řady lidí. Jeden známý například chytil klíště minulý týden na procházce v pražské Troji. Vzhledem k počasí není divu, klíšťata jsou totiž při dostatečné vlhkosti aktivní už při teplotách od 5°C (více viz zkušenosti ze zimy 2011/2012).

Fotogalerie

I laboratoře, které nabízejí vyšetření vytažených klíšťat, zimní aktivitu těchto parazitů zaznamenaly, obvolali jsme tři z nich. Do českobudějovického Proteanu dorazila klíšťata už krátce po Novém roce, další várka z několika míst po republice pak v prvním únorovém týdnu.

Počátkem ledna například poslali jedno z klíšťat na analýzu rodiče malého dítěte. „Byli na Silvestra na procházce v lese a ani ve snu je nenapadlo myslet v zimě na klíšťata. Takže ho na dítěti našli zakousnuté víceméně náhodou až po několika dnech, už pěkně nacucané,“ popisuje Miroslava Burýšková z Proteanu. První týden v únoru jim pak dorazila na analýzu další klíšťata z různých koutů republiky.

Do laboratoře GEN-TREND v jihočeském Rudolfově chodila poštou vytažená klíšťata na vyšetření v podstatě během celého prosince, až do půlky ledna. Jen v brněnské laboratoři Elisabeth Pharmacon je zatím klid a vytažená klíšťata jim od listopadu na analýzu nechodí. Takže se tomu vzhledem k počasí naopak až diví.

Klíšťata se nezměnila, průběh počasí ano

Je zima, klíšťata by tedy teoreticky měla hibernovat, stejně jako většina hmyzu, což potvrzuje i parazitolog Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „Je to tak. Ovšem pokud to vnější podmínky dovolí, mohou se klíšťata předčasně nebo opakovaně z tohoto zimního spánku probudit a pak samozřejmě vyhledávají hostitele. Proto je možné se v teplé zimě setkat s klíštětem na vhodných lokalitách klidně i na Silvestra.“

Klíšťata potřebují vlhko!

Zatímco s výkyvy teplot se klíšťata (podobně jako všichni členovci) vyrovnávají celkem snadno, problém mají s nedostatkem vlhkosti. Ať již vzdušné, nebo půdní, protože právě v půdě se schovávají. „Sucho obecně snižuje aktivitu klíšťat, proto také kombinace suché a velmi chladné zimy vede ke zvýšené úmrtnosti zimujících klíšťat,“ vysvětluje Votýpka variantu, která se letošní zimy bohužel moc netýká.

Klíšťata totiž patří mezi druhy zimující jako larvy, nymfy či dospělci. Bohužel si tedy mohou zimní probuzení dovolit - při následném zhoršení podmínek totiž opět jednoduše upadnou do hibernace. „Nicméně i pro klíště platí, že larvální stádia jsou přece jen citlivější na opakované ́buzení a usínání ́, a tak se při přechodném oteplení spíše setkáme s dospělci nebo nymfami,“ upřesňuje parazitolog.

Přesto má zimní probouzení klíšťat jisté limity. „Třeba za sněhové pokrývky aktivita klíšťat nepřipadá v úvahu. Nicméně ve velmi specifickém případě by to možné bylo. Například kdyby byl severní svah pokryt sněhem, zatímco jižní - ohřívaný sluncem s teplotami blížícími se dlouhodobě k deseti stupňům - ne,“ naznačuje odborník, že záleží na souhře momentálních místních podmínek.

Jak se tedy zařídit, pokud chodíte na procházky do přírody, nebo podnikáte nejrůznější akce s dětmi či třeba se psem? Pokud se venkovní teploty pohybují kolem 5 °C a výše, odborníci jednoznačně radí nespoléhat se na kalendářní datum a prohlížet sebe, děti i psy.

Už proto, že ani případné očkování neřeší nic definitivně. „Zatím je možné se nechat očkovat jen na klíšťovou encefalitidu, navíc je nutné očkování opakovat. Na borreliózu zatím očkovací látka neexistuje (jen pro psy, více zde), a vyskytuje se u nás i anaplasmóza neboli ehrlichióza, tularémie a vzácně i babesiózy, tedy další nemoci přenášené klíšťaty,“ konstatuje parazitolog (i když do budoucna se snad vakcína rýsuje, více zde).

Analýza genů amerického klíštěte může pomoci i s „tím naším“

Za důležitý počin docent Votýpka pro iDNES.cz označil výsledky aktuální studie amerických odborníků, jimž se podařila analýza genů klíštěte (více zde): tedy stanovení jejich počtu a objasnění alespoň některých jejich funkcí. „To vše je nezbytným předpokladem pro jakékoli další bádání. Nicméně zda to povede k nějaké užitečné ́aplikaci ́, tedy například snížení počtu klíšťat nebo omezení jejich schopnosti přenášet patogeny, to se teprve ukáže, je to jen začátek cesty. Ale bez podobného začátku to nejde,“ uvedl Votýpka.

Parazitolog nicméně podotkl, že v případě zmíněné studie z americké Purdueovy univerzity se jednalo o klíště Ixodes scapularis, které žije jen v Americe, kde také přenáší řadu nemocí. „Naše klíště obecné - Ixodes ricinus - je trochu něco jiného. A jak už se opakovaně ukázalo, nelze bohužel poznatky na americkém klíštěti automaticky uplatňovat na to naše. Což se týká i vztahu k přenášeným nemocem. Takže by určitě bylo vhodné udělat něco podobného i pro naše klíště obecné.“

Autor:




Nejčtenější

Šikoku inu (shikoku inu) je od roku 1937 japonským národním pokladem.
Z japonských psích lovců prasat milovaní společníci i národní poklad

Japonci jsou přesvědčeni, že jimi vyšlechtěná psí plemena jsou naprosto výjimečná, což lze samozřejmě tvrdit například i u národních plemen českých. Nicméně...  celý článek

Jeden z druhů octomilek pod mikroskopem. Ilustrační snímek
Masožravky, pastičky, samolepky, vysavač. Jak se doma zbavit octomilek

Tyto malé mušky milují sladké vůně a znepříjemňují pobyt v bytě v okamžiku, kdy se na stole objeví ovoce, pivo, víno, mošt nebo limonáda. Boj s nimi se zdá na...  celý článek

Ústecké komíny (ilustrační snímek).
Kominíci mají napilno, topná sezona letos začala dřív

Letošní topná sezona začala nemilosrdně už na začátku září, a to způsobilo řadě tuzemských domácností nečekané starosti. Většina z nich totiž nestihla objednat...  celý článek

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)
Ekolog zjistil, že množství želv ve světových mořích roste. Až desetkrát

Světové populace mořských želv jsou zřejmě na vzestupu. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni totiž zjistili, že po historickém úbytku se želvám v...  celý článek

Další z rubriky

Krychlové melouny jsou samozřejmě skladnější. Ale také výrazně dražší. V...
Tvarovaný meloun je spíš jen dekorace. Jako rarita víc vynáší

Těžko říci, jestli melouny tvarované během růstu do podoby krychlí, srdcí či pyramid ještě patří do krámků s ovocem a zeleninou. Japonci za ně zaplatí nemalé...  celý článek

Opal je typický krásným, zlatavě žlutým, rustikálním vzhledem, výrazně křupavou...
Česká jablka se u nás prodávají málo, ale v zahraničí slaví úspěchy

Přestože se v českých obchodech prodávají více jablka vypěstovaná v zahraničí, existují české odrůdy, které jsou naopak v cizině oblíbené. Nejen mezi...  celý článek

Čeští zemědělci už dnes pěstují celou řadu druhů salátů, trh si to vyžádal. Teď...
OBRAZEM: Kdybyste si salát měli sami vypěstovat, nevyhodíte ho

Zelenina patří mezi nejčastěji vyhazovaný druh potravin v evropských domácnostech. Iniciativa Zachraň jídlo se proto vydala po stopách té nejprodávanější,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.