Živým důkazem úspěšné léčby touto metodou je mimo jiné zlatý retrívr Morgan (na snímcích), který ještě před necelým rokem nemohl téměř chodit. Dnes mu pohyb nedělá žádný problém a s radostí aportuje. Řadí se k 80 % procentům psů, kterým aplikace kmenových buněk výrazně zlepšila kvalitu života.
Přírodní a poměrně šetrná léčba
Léčbu Morgan podstoupil v prosinci 2010 během experimentální fáze projektu, která potvrdila, že nová metoda zvíře nemůže poškodit a má prokazatelný efekt. Podobné zkušenosti metoda přinesla i v případě problémů koní se šlachami. Týmu docentky Jany Mezerové z Veterinární kliniky Heřmanův Městec se některé dokonce podařilo vrátit na závodní dráhu.
Léčba kmenovými buňkami |
"Morganovi hrozilo ještě před 11 měsíci utracení. Nebo totální endoprotéza, tedy zdlouhavá, nepříjemná a zvíře stresující záležitost," prozradila veterinářka Blanka Neumannová, v jejíž žižkovské ordinaci se retrívr Morgan vyléčil.
Zkušenosti s léčbou poškozených šlach koní má kromě docentky Mezerové i Zdeněk Žert z brněnské fakultní Kliniky chorob koní. Klasická léčba je podle jeho slov dlouhá a zůstává po ní nepružná jizva, takže kůň může mít trvalé následky. A jak se v praxi ukázalo na obou specializovaných "koňských" klinikách, léčba kmenovými buňkami je oproti tomu rychlejší a bez následků.
Vhodnost léčby vždy musí posoudit odborník
Neznamená to ovšem, že léčba kmenovými buňkami vyřeší veškeré pohybové problémy a hodí se pro každé zvíře. "Koně či psa musí nejprve prohlédnout odborník, nejlépe ortoped, který vhodnost léčby posoudí. Někdy může být vhodnější chirurgický zásah, někdy kombinace obou způsobů léčby," vysvětlil pro iDNES.cz Daniel Bezděk ze společnosti EponaCell, která etapu experimentální léčby právě ukončila a začne nabízet léčbu vlastními kmenovými buňkami na komerční bázi. Klienta přijde zhruba na 20 tisíc korun.
U psů umí vlastní kmenové buňky úspěšně řešit problémy s chrupavkami, s osteoartritidou, s displazií kyčlí u velkých plemen, léčí ale i neduhy typické pro plemena malá, například fraktury kostí.
"U koní jsou to hlavně problémy s poškozením šlach a vazů s maximálně čtvrtinovým rozsahem. Ale jde tam o čas, protože jinak se zranění do dvou týdnů vyplní vazivem a je pozdě," upozornil Bezděk.
Jak zákrok probíhá? Za den je hotovo, při kultivaci za dva týdny
Vlastní výkon sestává z odběru kostní dřeně nebo tukové tkáně, při kterém se zvíře "přispí". U psů se kostní dřeň získává z kyčelní kosti, nebo se použije tuková tkáň získaná liposukčně nebo chirurgicky. Poté se tkáň transportuje do laboratoře, kde proběhne izolace a případná kultivace kmenových buněk - platí tu stejně přísný režim (GMP), jako při práci s lidskými buňkami.
Připravená léčebná dávka je transportována zpět do veterinární ambulance a je zvířeti (opět pod sedací) injekčně aplikována do postižené tkáně. Celý proces netrvá déle než jeden den, v případě léčby kultivovanými buňkami zhruba 14 dní.
U koní se kostní dřeň odebírá speciální punkční jehlou z hrudní kosti. Zvíře je pouze lehce utišeno, odběr absolvuje ve stoje a zvládá ho bez problému. Další postup je stejný jako u psů, léčebná dávka vlastních kmenových buněk je zvířeti také aplikována injekčně.
Zatím jsou koně i psi v unikátní metodě léčby v podstatě předskokany, ale podle odborníků je už nyní jisté, že kmenové buňky najdou ve veterinární medicíně mnohem širší využití. A podle docentky a lékařky Evy Sykové, ředitelky Ústavu experimentální medicíny při AV ČR, jsou dobré výsledky této metody ve veterinární medicíně dobrým znamením i pro budoucí použití v medicíně humánní.
