Číču si manželé vzali zhruba před čtyřmi lety z útulku a ona se časem naučila úžasně využívat toho, že ji nechají určovat hranice. Což působí roztomile a úsměvně jen do chvíle, než vás začne vlastní kočka v podstatě terorizovat.
Číča svým majitelům časem ujídala z talířů, rozvalovala se na gauči tak, že se tam nikdo jiný nevešel a návštěvy úplně nesnášela. Anička sice tvrdila, že se snaží Číče nastavovat pravidla, nicméně ve správném chování k šestikilové šelmičce tápali s manželem Honzou oba. Proto si také na pomoc zavolali Kláru Nevečeřalovou.
Ta k nim do Ostravy dorazila v rámci natáčení třetí řady pořadu Kočka není pes (Česká televize tento díl odvysílala v sobotu v podvečer), aby pomohla vládu nad bytem vrátit do rukou jeho dvounohých majitelů. Situaci odhadla velice rychle a řešení naštěstí nebylo nijak složité.
Kláře je velice rychle jasné, že jde o domácnost, kde se kočka roztahuje po celém bytě a dokonce se občas vzteká i na své majitele. Stačí jim pohrozit.
Klára si nejprve vyzkoušela, že Číča miluje šantu i kozlík. Když však na ni chtěla sáhnout, kočka jí dala jasně najevo, že by se to neobešlo bez šrámů. Anička prý v takové situaci vždycky ustoupí, Honza naopak na kočku křičí a honí ji po bytě, dokud zvíře někam nezaleze.
Obojí je špatně. V takové situaci je podle Kláry třeba kočku jasným „Nesmíš!“ prostě okřiknout a lehce ji shodit z gauče, ze stolu či jiného místa, které právě okupuje. Nic víc. Hrubost totiž kočka na rozdíl od psa nikdy neodpouští.
Kromě nastavení jasných pravidel je Číče potřeba zaměstnat hlavu nějakými hlavolamy s pamlsky a manželé navíc dostali za úkol zvát hodně návštěvy, které si s Číčou budou hrát a nabízet jí šantu a kozlík, aby si je spojila s příjemnými pocity. Stačil měsíc a z Číči je mnohem milejší zvíře.
