Rodina pana Josefa nechávala svou vykastrovanou kočku Sofii, stejně jako psa, běhat celý den po zahradě. Na noc však museli oba poslušně domů. V tu chvíli kočka ztrácela kontrolu nad svým teritoriem, po dvorku jí chodil sousedův kocour, protože ho nemohla vyhnat ona ani její psí parťák.
Klára Nevečeřalová proto v dalším díle pořadu Kočka není pes vysvětluje, že rodina ze Sofie udělala napůl venkovní kočku. Kočka si proto svůj venkovní prostor potřebuje hlídat nezávisle na tom, kdy ji někdo z rodiny pustí ven. Hlavně v noci. Klára proto navrhne pořídit kočce vlastní dvířka zabudovaná do domovních dveří. A vyčistit všechna páchnoucí označkovaná místa v domě jedlou sodou s octem. Existují dvířka, která vám do domu nepustí ani cizí kočku, nezvanou kunu či nějakého hlodavce. Vaše kočka od nich dostane jakýsi vlastní klíč.
„Znamená to, že kočka buď dostane klíč na bezpečnostní obojek, který se otevře ve chvíli, kdy se někde zachytí třeba za větev, aby se neuškrtila. A nebo dostane do ramene čip a v momentě, kdy se přiblíží, tak se dvířka automaticky otevřou,“ vysvětluje odbornice na kočičí chování.
Varianta dvířek na čip pana Josefa nadchla, protože s rodinou už nad nějakými uvažovali. Jako muž činu je hned objednal i nainstaloval a jedlou sodou s octem pečlivě vyčistili všechna označkovaná místa v domě.
Zní to neuvěřitelně, ale když se Klára Nevečeřalová po měsíci do Babic u Říčan vrátila, z kočky Sofiie bylo spokojené zvíře, které se během pár dní naučilo uzamykatelná dvířka používat. A po značkování nebylo ani památky.
