Představa, že v kompostéru zpracujete jen trávu, je lichá. Je potřeba přidávat...

Představa, že v kompostéru zpracujete jen trávu, je lichá. Je potřeba přidávat i uhlíkaté složky. | foto: Mountfield

Kdo dává do kompostéru jen trávu, kompostu se nedočká

  • 31
Hodně lidí si kupuje kompostér s představou, že v něm zlikviduje trávu po sekání zahrádky. S největší pravděpodobností se dočkají jen hnijící smrduté hmoty, která nemá s kompostem využitelným do záhonků nic společného.

"Na každém kompostéru je psáno, jak je jednoduché zlikvidovat biologický odpad, ale jen poučený zahrádkář ví, že kompostér bude fungovat jen v případě, že se zachová správný poměr různých typů odpadu," připomíná předseda sdružení Ekodomov Tomáš Hodek.

S jednou komorou se moc muziky nenadělá

Podle něj začátečník pořídí levný plastový kompostér, jejichž obliba stále roste. Ale pak vlastně neví, co s ním. Myslí si, že když do něj bude házet zbytky z domácnosti, občas trávu ze zahrady, bude po půl roce, nebo po roce ze spodní části vytahovat perfektní humus.

"Teoreticky je to možné, ale jen za podmínky, že se zachovají ideální poměry druhů odpadu, které se do něj hází," říká. Ale to nejde v případě, kdy se do kompostéru dostanou ve většině jen látky, které obsahují převahu dusíkaté složky, což je typicky posekaná tráva. Podle něj by to mělo být právě naopak. Převažovat by měly, ideálně v poměru 2:1 až 3:1 uhlíkaté složky, tedy dřevitá hmota jako například štěpka či listí z loňského roku.

Už jen proto se vyplatí při úklidu zahrady schraňovat i zbytky dřevin a připravit je ke kompostování, aby bylo posekanou trávou čím prokládat (více o výběru techniky zde).

"Při výběru kompostéru se ujistěte, že je konstrukce dostatečně tuhá. Některé podezřele levné výrobky na trhu jsou z velmi měkkého plastu. Je výhodné, když je kompostér vybavený regulací prouděním vzduchu, okysličení je důležité. A přidáním urychlovače, což jsou mikroorganismy, které nastartují proces kompostování, rozjedete pak celý proces," doplňuje Ondřej Tomek ze společnosti Mountfield.

U jednoduchých jednokomorových kompostérů se naráží na další problém. I když už někdo do kompostu střídavě hází vše podle návodu, při postupném přihazování nikdy nedojde k takzvané hygienizaci. To je proces, kdy se hromada zahřeje na asi 50 °C, čímž se zničí semena plevelů a zárodky chorob. To znamená, že můžete zdánlivě bezchybný kompost umístit do záhonů, ale jen si je zaplevelíte.

"Na to, aby se tento proces nastartoval, musí se začít kompostovat větší množství najednou, ideálně tak kubík. Pak se kompost zahřeje a tento proces trvá i několik týdnů. To se ale v jednokomorovém kompostu nestane. Bylo by potřeba si pořídit třeba dva. Až by se první naplnil, přeházel by se do druhého, " uvažuje Hodek.

Má to podle něj však jeden háček. Bylo by potřeba kompostér pracně rozebrat a pak obsah přemístit do druhého. Proto doporučuje koupit, nebo vyrobit alespoň dvoukomorový kompostér, který umožňuje jednoduše rozebrat příčky a obsah se pak jednoduše přemístí do druhé komory. Tím se zároveň okysličí a do uvolněného prostoru se může opět postupně vrstvit čerstvý odpad.

Kompostem k obnově půdy

Kampaň Kompostuj.cz nefunguje jen jako služba pro zahrádkáře, má celospolečenský dosah. Je zbytečné třetinu i více směsného domácího odpadu likvidovat, když může posloužit k obnově půdního fondu.

"Je to vidět například při záplavách. Kvalitní humus dokáže zadržet více vody než všechny naše přehrady. Proto se v záplavových zónách ocitají i oblasti, kde se záplavy dřív neobjevovaly. Díky tomu, že se půda správně neošetřuje, mizí její schopnost zadržet vodu. I proto se klade důraz i na komunitní kompostování, kde se odpad zpracovává na kompost určený pro zemědělské účely," vysvětluje.

Bohužel pro intenzivní velkozemědělce je snazší hnojit chemicky než pracně organicky. Jenže chemická hnojiva se při deštích z půdy vyplavují, a navíc se do toků se splavuje i půda, která neobsahuje humus, takže nedokáže vodu zadržet.