Pravidelné mytí zvířat tlakovou vodou je v Pavilonu slonů pražské zoo součástí každodenní péče, kterou si tito tlustokožci náramně užívají. Kůži totiž mají sice silnou, ale také poměrně citlivou. Proto si nenechají ujít žádnou možnost koupele. V zázemí vnitřní části pavilonu mají bazén s vodou teplou 23 °C, který si užívají všichni včetně samce Ankhora.
Tedy kromě samic s mláďaty. Ty se v bazénu koupou jen za doprovodu chovatelů zhruba jednou za týden, což se aktuálně týká Janity a Tamary s devítiměsíčním Maxmiliánem a tříměsíčním Rudolfem. Slůňata se totiž nejprve musí naučit, jak se při koupeli v bazénu mají chovat. Jak v něm vůbec chodit a jak v něm plavat, což aktuálně platí hlavně pro Rudolfa. Tento týden se v bazénu ocitl teprve potřetí v životě.
Chovatelé jsou na sloní lázeň vybaveni vysokými gumovými botami s kalhotami s laclem až pod paže, aby mohli na své svěřence dohlížet. „Snaží se je vykoupat tak, aby se slonice celé ponořily, a přitom ještě hlídají slůňata, aby nedošlo k nějaké nehodě,“ vysvětluje kurátor savců Pavel Brandl.
Sloni vodu milujíAsijští sloni žijí ve svém přirozeném prostředí v těsné blízkosti vody, kam chodí pít. A pokud je to zdroj, který jim umožňuje i koupání, využívají toho klidně i denně. |
U slůňat chovaných v zoo není nijak pevně stanoveno, od kdy mohou do bazénu. Záleží víceméně na jejich šikovnosti. Starší Maxmilián je samozřejmě zkušenější a koupání doslova miluje.
Přitom s očistou v bazénu začal až ve svých sedmi měsících, takže tříměsíční Rudi (o jeho narození čtěte zde) je vlastně se svým třetím koupáním proti němu o hodně napřed. Jako nejmladší pražské slůně je zatím ve vodě velice opatrný, ale pokroky už dělá. Jestliže ještě minulý týden při své druhé koupeli jen postával na okraji bazénu, tak tentokrát už se osmělil a pokročil za mámou Tamarou o kousek dál do hlubší vody. Doba, kdy spolu budou obě slůňata řádit v bazénu podobně, jako to dělají na souši, jistě přijde co nevidět.
Jakmile si sloni bazén dostatečně užijí, přejdou spolu s chovatelem k pískovišti, kde se vyválejí. „Pískem se i pohazují. Funguje pro ně v podstatě jako jakýsi pudr,“ vysvětluje kurátor účel okamžitého zašpinění hned po očistě. Po koupání a vyválení se v písku následuje velmi oblíbená drbací stěna, kde se zvířata drhnou, aby se zbavila odumřelé kůže.
Po sprše se sloni musí "napudrovat". Na pískovišti se válí tak, až jsou zrnky písku celí obalení.
Během celého koupacího rituálu je velmi zajímavé poslouchat zvláštní slovník chovatelů, kterým se slony komunikují. Když si má slonice po koupání lehnout do písku, zavelí celkem srozumitelně „lay down“. Jenže jinak se v tom jejich jazyku, který je jakousi kompilací češtiny, angličtiny a sinhálštiny (tedy jazykem etnika ze Šrí Lanky, odkud obě samice pocházejí), orientujete dost těžko.
