Je běžné, že zahradní jezírko nejprve zezelená, uklidňuje odborník

  • 3
Jezírko jako přirozeně fungující samočisticí biotop je zahradní prvek k nezaplacení. Alespoň v krajinné zahradě, která by měla volně navazovat na okolní přírodu a kde chcete trávit maximum času. A na rozdíl od bazénu jezírko vytvoří příjemné mikroklima a lze ho obdivovat celoročně.

Na parcele s výhledem na zříceninu skalního hradu Drábské světničky nedaleko Mnichova Hradiště, kam zavítal ve druhém dílu seriálu Ferdinandovy zahrady štáb České televize, už stál dům s terasou a kousek od domu další terasa se zahradní pergolou uzavřenou ze dvou stran.

Majitelé měli celkem jasno v tom, že zahradu chtějí venkovskou, přírodní, aby navazovala na okolní krajinu. A protože do krajiny neodmyslitelně patří i vodní prvek, proměny zahrady se ujal Petr Halama, který v kraji také žije a vodní biotop má i u vlastního domu. Přesně tedy ví, co potřebuje, jak ho stavět, jaké použít materiály, čím ho osázet i jak o něj pečovat.

Petr Halama se rozhodl jezírkem propojit obě stávající terasy, přičemž se spojujícím prvkem stalo dřevěné molo. Navíc je toto umístění vhodné i strategicky, pěkně u domu si jezírko bez chlorované vody mohou majitelé užívat po celý rok. I v zimě je na zamrzlou hladinu a ojíněné orobince krásný pohled (další příklad i v zimě krásné zahrady s jezírkem najdete zde).

Jak jezírko vznikalo po stavební stránce, na to můžete nahlédnout do videa. Patří k tomu samozřejmě i terénní úpravy a stavba opěrných zídek, díky kterým jezírko přirozeně zapadá do terénu.

Pobřežní zónu jezírka je také nutné osadit těmi správnými rostlinami, mezi než podle Petra Halamy jednoznačně patří orobinec sitinovitý (Typha laxmanii), lidově nazývaný doutníky. „Tento druh není na rozdíl od těch rostoucích u rybníků tak agresivní a nehrozí nebezpečí poškození hydroizolace,“ vysvětluje odborník, že není rostlina jako rostlina. Do jezírka se musí vybírat naprosto cíleně.

Zahrada má mít tři patra

V krajinné, potažmo venkovské zahradě by nemělo chybět stromové, keřové, ani bylinné patro tvořené trvalkami. Stromy vytvoří stín, trvalkový koberec zase brání odpařování a ztrátě vody. A při srážkách ji krásně vsákne. Zahrada pak funguje na přirozené bázi.

Sází se přímo do štěrku, kterým je pobřežní zóna vysypaná. Nasucho, voda se dopustí, až jsou tyto práce hotovy.

„Čistý štěrk, to je celý ten fór, proč jsou ty jezírka čistý. Berou si živiny přímo z vody,“ vysvětluje architekt, jak se v jezírku vytváří rovnováha. Rostliny v pobřežní zóně tak opravdu nepotřebují dodávat živiny. Vše jim poskytne jezírko, kterému bude odměnou čistá voda.

Je ovšem nutno počítat s tím, že zhruba dva roky trvá a chce to určitou péči, než se jezírko stabilizuje. „Po napuštění jezírka opravdu mohou zpočátku zezelenat,“ připouští Petr Halama s tím, že jde o dočasný stav. Jakmile se jezírko srovná, voda je v něm čistá a čirá, což je krásně vidět na biotopu, kterí má tento architekt u vlastního domu (viz fotogalerie).

Majitelka zahrady každopádně předpokládá, že nejoblíbenějším místem v nově vybudované zahradě bude pro její rodinu právě dřevěná terasa u jezírka. Je dostatečně prostorná a navíc i doplněná několika dalšími moly z modřínového dřeva, které časem získá nádhernou šedou patinu. Tuto zahradu by stálo za to vidět za pár let.