Jakub jim házel vyloupaná slunečnicová semínka a ovesné vločky, což ale vyzobali spíš průbojní holubi. „Dál jsem měl s sebou čtyři dny staré rohlíky, vařenou mrkev a listy zelí, které ocenila hlavně nutrie,“ popisuje. Rozmačkanou vařenou mrkví, připravenou speciálně pro ně, labutě pohrdly.
Co všechno můžete kachnám a labutím k vodě nosit, najdete v článku zde. Důležité je, aby donesené pečivo nebylo plesnivé a vařená rýže či těstoviny slané. „Chybou je dávat jim cokoliv zkaženého, jak jsou někdy lidé zvyklí, že zvířatům se dá to, co už člověk nejí. V každém případě to ale musí být hlavně nezávadné a nesolené,“ vysvětluje trpělivě Zuzana Pokorná, hlavní ošetřovatelka Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.
Stejně tak by se vodním ptákům ani jiným zvířatům nemělo dávat čerstvé pečivo, které by je nadýmalo. Vhodná je ale například vařená zelenina či rýže. Na břeh jim můžete nasypat i pšenici (ta by se ve vodě utopila) či nasekaný salát, který býložravé labutě jednoznačně ocení. Mohou to být i slupky z čištěné zeleniny či košťály ze salátů nebo zelí. Pokud je nezužitkujete v domácím kompostéru (jako například zde), byla by škoda je jen tak vyhodit.
V mrazech je nejohroženější zpěvné ptactvo. Přikrmujte! |
A pokud při své procházce kolem vody narazíte na plastové kelímky nebo ztracený kus vlasce s háčkem i bez, co u vody někdy nechají rybáři, seberte je a hoďte do odpadu. Vodním ptákům totiž mohou tyto odpadky hodně ublížit.
„Rybářské háčky zabodnuté v krku nebo vlasce omotané kolem nohou či křídel labutí bohužel v záchranné stanici řešíme příliš často. Momentálně k nám během pěti dnů přišlo do péče třináct zraněných labutí, z nich jedna právě kvůli dlouho zaškrcenému vlasci zřejmě přijde o nohu,“ popisuje ošetřovatelka.
Když potkáte labuť na ulici, volejte záchrannou stanici!
Pořádek u vody by měl být to nejmenší, život v centru metropole totiž není pro vodní ptactvo jednoduchý už sám o sobě. Velmi nebezpečné jsou například tramvajové troleje na mostech, na které při letu nad hladinou Vltavy narážejí.
Záchranná stanice hlavního města Prahy přijímá zraněné a jinak postižené volně žijící živočichy nalezené na území Prahy. Na dispečinku záchranné stanice lze 24 hodin denně nahlásit nález zraněného živočicha na číslo 773 772 771, současně je na něm infolinka pro veřejnost.  |
„Labuť náraz do drátů srazí na zem a ona většinou skončí zmatená a zraněná na mostě. Lidé pak bohužel často nevědí, co mají v takové situaci dělat a v dobré víře ji jen chtějí nahnat zpět k vodě. Ale výjimkou nejsou ani situace, kdy se ji snaží hodit z mostu zpět do vody,“ varuje ošetřovatelka ze záchranné stanice před postupem, který může být pro - s největší pravděpodobností již tak zraněné zvíře - naprosto fatální.
Když tedy v Praze narazíte na labuť zatoulanou na most nebo i na ulici či někde ve dvoře, kam ji mohl zanést vítr nebo tam přistála dezorientovaná kvůli horším světelným podmínkám, volejte zvířecí záchranáře na nonstop telefonní číslo 773 772 771; pro zvíře si přijedou.
„I když zvíře vypadá, že mu nic není a chodí třeba po mostě sem tam, neznamená to, že není zraněné. Náraz do drátů pro labutě vždy představuje nějaké zranění. Mívají například řezné rány, které je potřeba zašít, či zlomená křídla, i když to třeba není viditelné na první pohled,“ vysvětluje Zuzana Pokorná, že si tato zvířata vždy odvezou na důkladnou zdravotní prohlídku a nechají si je tam alespoň na jeden den na pozorování.
