Kvalitní půda pro dobrou kondici rostlin

Složení půdy se přímo odráží na vaší úrodě, v kvalitě trávníku nebo dalších užitkových a okrasných rostlin. Které chemické prvky ovlivňují vývoj a kvalitu rostlin nejvíce?

Metoda hnojení závisí na typu rostliny a druhu hnojiva | foto: shutterstock.com

Dusík  (N)

Dusík je důležitý pro buněčnou stavbu, pro tvorbu bílkovin v těle rostlin. Ovlivňuje tvorbu chlorofylu (zelené barvy) v listech a celé rostlině. Ten hraje důležitou roli ve fotosyntéze rostliny. Nažloutlým nebo jinak zbarveným rostlinám tedy chybí dusík. I vadnoucí listy značí nedostatek tohoto prvku.

Naopak přebytek dusíku se projevuje tmavnutím listů, slábnutím kůže dužnatých listů, špatným nasazováním květů. Někdy bývají plody více náchylné na nemoce a špatně se skladují.

Jak přesně hnojit dusíkem se dozvíte na každém návodu, ale jedno pravidlo platí. Dusíkatá hnojiva vpravujte k rostlinám postupně. Jednu dávku i natřikrát.  

Fosfor (P)

Fosfor tvoří jednu z hlavních součástí buněčného jádra. Zabezpečuje energetické procesy v buňkách rostlin. Dodává sílu kořenům a poupatům, ovlivňuje i tvorbu semen.

Při nedostatku fosforu jsou listy tmavozelené (například u okurek či květáku), objevují se šedivé až červenofialové skvrny, které zachvacují celý list.

Růst výhonku a květů se zpomaluje. K doplnění fosforu se hodí například superfosfátové hnojivo, které aplikujeme společně s organickým hnojivem zejména na podzim.

Draslík (K)

Chcete-li mít rostliny odolné například při změně letních -zejména nočních - teplot, pak musí mít dostatečnou zásobu draslíku. Ten navíc podporuje jejich pevnost (zahušťováním rostlinného pletiva).

Při nedostatku draslíku odumírají rostlinné tkáně. Listy žloutnou (usychají) na krajích a světlá barva se dostává z povrchu listu až k řapíku. Pak list opadne.

Rostliny jsou také náchylné k plísňovým nemocem. Nedostatek se projevuje zejména u fazolí.

Přebytek draslíku zpomaluje růst rostliny. Nové výhonky a listy jsou drobnější. Dobrá jsou hnojiva s obsahem draslíků, draselných solí v obsahu cca 40 %. 

Vápník (Ca)

Jeden z nejdůležitějších prvků upravujících kyselost půdy. Vápník pomáhá rostlinám při vstřebávání oxidu uhličitého ze vzduchu, vyživuje kořeny a výrazně ovlivňuje tvorbu a kvalitu pletiva rostlin.

Je vpravován do půdy přibližně jednou za 3–4 roky na podzim po skončení vegetačního období. Na jaře pak můžete bez obav z úhynu vysázet všechny rostliny. Nevápněte těsně před vysazením rostlin.

Nedostatek vápníku oslabuje růst kořenů, stonků, odumírají mladé listy a výhonky. Obsah vápníku ukáže měření pH zeminy.

K jeho nedostatku může přispět přebytek dusíku, draslíku a hořčíku.

Přebytek vápníku se projevuje na listech v podobě různorodých skvrn, které ničí tkáň listů, a vede k narušení správného množství dusíku, boru či železa v půdě.