Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Eskymácká velrybí zabijačka znamená hostinu i pro lední medvědy

aktualizováno 
"Eskymáci z Kaktoviku mají jako původní obyvatelé Aljašky právo k ulovení tří velryb ročně, ta na snímku byla loni na podzim druhou z nich. Po jejím zpracování na břehu oceánu se do zbytků velryby okamžitě pustili lední medvědi. A eskymáčtí kamarádi nás k této hostině pozvali," vypráví fotograf Michal Tyl.

Následujícího rána už toho z velryby moc nezůstalo. Její zbytky eskymáci převezli na hromadu starých kostí dál od vesnice, aby měli pohyb medvědů lépe pod kontrolou... | foto: Michal Tyl, www.zazviraty.cz

Lední medvědi připlouvají do Kaktoviku každý podzim z ledových ker více na severu a překonávají u toho často vzdálenosti desítek i stovek kilometrů. "Dobře  vědí, že na ně v tomto období vždy pár dobrých kousků z velryby zbude, a tak se drží v těsné blízkosti vesnice, dokud nezačne zima," vysvětluje mladý fotograf.

Fotogalerie

Běžně jsou lední medvědi samotářská zvířata, protože potřebují velká teritoria, aby se uživili. "Podle místních jich však na podzim vždy tak 40 až 100 přichází do těsné blízkosti Kaktoviku, takže tam někdy může být až víc než jeden medvěd na každé tři obyvatele," popisuje situaci Michal.

Přes den medvědi odpočívají jen kousek od vesnice, skrytí před pohledy lidí, případně se procházejí po pláži a hledají něco k snědku. Až večer začínají být aktivní: chodí kontrolovat ohromnou hromadu velrybích kostí z kytovců ulovených v minulých letech.

Jak probíhá velrybí zabijačka

"Když je velryba ulovena, místní ji vytáhnout na pláž a tam ji rozřežou na kusy, vyvrhnou a zpracují. Celý proces trvá až do nočních hodin, takže zbytky velryby zůstávají první noc jen několik set metrů od nejbližších domů. Medvědi to vědí a stahují se k lidem už během zpracovávání velryby blíž a blíž, často jen na desítky metrů. Eskymáci proto neustále sledují, co se děje kolem. Děti je nutné hlídat a takzvaná Nanuq (čti nanuk) patrol, což je dobrovolná stráž před ledními medvědy, případně kdokoliv, kdo je zrovna nablízku a má čas, má za úkol medvědy odhánět v autě nebo na čtyřkolce," popisuje eskymáckou zabijačku fotograf.

Kdo je Michal Tyl

Fotograf Michal Tyl cestuje za unikátními fotografiemi zvířat po světě spolu s manželkou Janou (více o jejich cestách v rozhovoru zde). Doma provozují web Outdoor v Praze.

Michal Tyl (32) na výpravě za fotografiemi divokých zvířat spolu s manželkou...

Tuto Nanuq patrol dokonce se svojí ženou jednou sám suploval: "S Jančou jsme vyrazili na čtyřkolce projet se k hromadě velrybích kostí a při návratu jsme narazili na medvěda, který si vykračoval přímo do vesnice. Zrovna nebyl na blízku nikdo s autem, takže jsme zajeli mezi medvěda a vesnici, pořádně protúrovali motor, kterého se medvědi bojí, a vyrazili prudce proti němu. Naštěstí se nakonec otočil, ale nečekaně pomalu, až když jsme k němu dojeli na nějakých deset metrů. Spíš ale kvůli své tloušťce než čemukoliv jinému. Byl totiž tak přežraný, že břicho skoro tahal po zemi. Když pak pelášil směrem od vesnice, tak jsme skoro spadli smíchy ze čtyřkolky, protože se mu kvůli břichu nohy komicky míhaly do stran a zezadu vypadal jako utíkající polštář. Smíchy se ale mohli potrhat i eskymáci, protože tohle u nich návštěvníci z jihu běžně nedělají."

Medvědí hostina: tlamy od krve, mlaskání, chroupání a funění

Aby mohli Michal s Janou medvědy vyfotit, vyrazili v malé skupince spolu se dvěma eskymáckými kamarády. Pohled, který se jim naskytl, překonal všechny jejich představy: "Byla nečekaně teplá noc, přitom jasná a s jemně zelenou polární září přes celou oblohu. U velrybích kostí jsme napočítali přes 20 medvědů, od nejmenších mláďat po velké samce. Tlamy měli rudé od krve a kožichy zamazané od bahna."  

Kde leží Kaktovik

Eskymácká vesnice Kaktovik leží na břehu Severního ledového oceánu na Aljašce, asi 200 km východně od městečka Deadhorse. Žije tam zhruba 300 obyvatel, kteří nemají žádné silniční spojení se zbytkem světa, do vesnice se dá běžně dostat pouze letadlem. Eskymáci jsou dnes běžní Američané, u kterých převažuje západní styl života, stále u nich však hrají velkou roli lov a tradice.

Všude kolem bylo slyšet jen mlaskání, chroupání a spokojené funění. Větší medvědi si pohazovali s velrybími žebry jako s párátky, ale i jim dávala trochu zabrat mohutná velrybí čelist. Přitom chycená velryba měla jen devět metrů a patřila tedy podle místních k těm menším.

"Samice výjimečně nechávaly svá mláďata v těsné blízkosti velkých samců, přestože samci mláďata jinak běžně loví a pro samice jsou tak v normální situaci jedněmi z hlavních nepřátel. Tady se však na jakékoliv rozepře rychle zapomnělo, protože na hostině bylo dost masa pro každého. Další a další medvědi přicházeli ke kostem nebo se často najednou vynořili z oceánu v pozadí," popisuje Michal.

Podle většiny dostupných informací jsou lední medvědi vůči lidem velmi agresivní a jako jediní z medvědů člověka aktivně loví. "Eskymáci ale naopak zastávají názor, že lední medvědi jsou jen velmi zvědaví. Že agresivní se stávají, jen když mají velký hlad," vysvětluje Michal, který měl možnost sledovat je z velké blízkosti.

"Bylo vidět, že je zrovna zajímá úplně něco jiného. Jejích jediným cílem bylo nacpat si břicho co nejrychleji. Tlustý medvěd je spokojený medvěd, a tak jsme si mohli užít ten neuvěřitelný okamžik a dostat se velmi blízko, aniž bychom měli pocit, že je rušíme. Přesto jsme zůstali na místě jen asi dvacet minut, aby se mohli v klidu nakrmit a užít si svůj velký den."

Následujícího rána už toho z velryby moc nezůstalo. Její zbytky eskymáci převezli na hromadu starých kostí dál od vesnice, aby měli pohyb medvědů lépe pod kontrolou. (Další fotografie z velrybí zabijačky najdete zde.)

TIP: Zblízka, ale přes sklo, můžete lední medvědy vidět třeba v Zoo Praha:

Autoři:




Nejčtenější

Bedla vysoká má štíhlou tygrovanou nohu s pohyblivým prstenem a velký šupinatý...
Bedly rostou jako o život. Na řízky jsou skvělé, ale umí i otrávit

Houbařská sezona vrcholí a s ní i růst oblíbených bedel. Pro laiky často prezentují houby, které si nelze splést, jenže opak je pravdou. Některé druhy jsou...  celý článek

Jeden z druhů octomilek pod mikroskopem. Ilustrační snímek
Masožravky, pastičky, samolepky, vysavač. Jak se doma zbavit octomilek

Tyto malé mušky milují sladké vůně a znepříjemňují pobyt v bytě v okamžiku, kdy se na stole objeví ovoce, pivo, víno, mošt nebo limonáda. Boj s nimi se zdá na...  celý článek

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)
Ekolog zjistil, že množství želv ve světových mořích roste. Až desetkrát

Světové populace mořských želv jsou zřejmě na vzestupu. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni totiž zjistili, že po historickém úbytku se želvám v...  celý článek

Další z rubriky

Na této fotce mají štěňata velmi dobře zřetelný ridge na zádech.
Thajský ridgeback je přírodní plemeno, potřebuje důslednost, ale i něhu

Thajský ridgeback, zkráceně thajec, je původní nešlechtěné plemeno, o němž se tvrdí, že je staré až tři tisíce let. Jedná se o velmi vášnivého běžce a skokana,...  celý článek

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)
Ekolog zjistil, že množství želv ve světových mořích roste. Až desetkrát

Světové populace mořských želv jsou zřejmě na vzestupu. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni totiž zjistili, že po historickém úbytku se želvám v...  celý článek

Šikoku inu (shikoku inu) je od roku 1937 japonským národním pokladem.
Z japonských psích lovců prasat milovaní společníci i národní poklad

Japonci jsou přesvědčeni, že jimi vyšlechtěná psí plemena jsou naprosto výjimečná, což lze samozřejmě tvrdit například i u národních plemen českých. Nicméně...  celý článek

Okurková limonáda v 7 minutách!
Okurková limonáda v 7 minutách!

Vyměňte kupované limonády za domácí.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.