Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na pražské Letné si užili pravou zabijačku, jitrnice i jelita. V muzeu

aktualizováno 
V sobotu 27. ledna v Národním zemědělském muzeu proběhla tradiční zabijačka Letenské prase. Muzeum plné lidí sledovalo nejen práci řezníka při bourání prasátka, ale zájemci si mohli na „vlastní ruce“ vyzkoušet, jak se vyrábějí tradiční zabijačkové speciality, jako jsou jitrnice nebo jelita.

„Naše muzeum se pokouší držet tradice a přinést i do města tradiční postupy spojené se zemědělstvím. Vždyť letos oslaví už sto let trvání, stejně jako republika. A je to tedy naším posláním,“ říká Linda Dolečková z Národního zemědělského muzea. Letos proto proběhl už 11. ročník akce, která se jmenuje Letenské prase.

Fotogalerie

Pro ukázky bourání vepříka si v muzeu vybrali místního řezníka, který má tradici, Tomáše Huderu. Samozřejmě kvůli dodržení hygienických podmínek pašíka nestříleli, což je vlastně škoda, protože pak by se lidé mohli naživo zúčastnit akce ve stylu domácí venkovské zabijačky. Takto návštěvníky přivítal řezník, který měl na háku připravené dvě půlky „ve visu“.

Cílem bylo, aby se nejen dospělí, ale i děti dozvěděli, z jakých částí se prase skládá. Aby když přijdou do obchodu, věděli, jaký pokrm je ideální z jakého kusu masa připravovat. Z ukázek byla zřetelná i ekonomika – když je nějakého kusu masa na vepři málo, bude samozřejmě dražší. Proč je bůček bez kosti dražší než s kostí, proč je vepřová pečeně levnější než panenka.

Zájemci, kteří se chtěli seznámit s domácí výrobou specialit jako jsou prejt, jitrnice nebo jelita, se pak mohli přihlásit do workshopu v novém gastrostudiu, které muzeum vybudovalo po celkové rekonstrukci.

„Výroba jídla je na vrcholu řetězce v rámci zemědělství, takže to k nám určitě patří. Na našich gastrokurzech bychom chtěli vždy navazovat na roční období a navazující činnosti, které se vždy odehrávají. Takže v sobotu se například připravovaly zabijačkové speciality a v polovině března se bude připravovat velikonoční menu,“ vypočítává Dolečková.

Řezník Arnošt Dvořák z Domažlicka, který je proslulý výrobou svých uzenin a vedl „jelítkový“ kurz, vysvětloval, proč se vlastně vyráběly jitrnice a jelita. „Při takové zabijačce je potřeba hodně pomocných kamarádských rukou. Začínalo se v pět ráno a končilo o půlnoci. A ti si museli odnést nějakou výslužku. Jenže se nepočítalo s tím, že by dostali kotlety nebo kýtu, ale používalo se méně kvalitní maso, z něhož lze vyrobit vynikající speciality, a které se pak rozdaly,“ popisoval Dvořák.

Na jitrnice a jelita se tak využily suroviny, které by jinak přišly vniveč: krev, ovar, hlava, jazyk, lalok, škvarky, levné kroupy, vepřové plíce, játra či srdce. Navíc se běžně uchovávaly tak, že se zalily do sádla, uložily v chladu a mlsat se pak mohlo po dobu mnoha měsíců.

Jak na domácí jitrnice podle mistra řezníka Dvořáka

Suroviny: 

  • hlava, lalok, kůže, koleno
  • srdce, jazyk, slezina, plíce
  • játra syrová
  • bílé pečivo (např. žemle)
  • vývar
  • sůl, nové koření, pepř černý mletý, majoránka, česnek, (popř. zázvor, citronová kůra strouhaná)

Postup:

Ve dvou hrncích současně vaříme do měkka následující: v jednom hrnci hlavu, lalok, kůže a koleno, v hrnci druhém srdce, jazyk, slezinu a plíce. Uvařené maso a vnitřnosti necháme okapat, následně semeleme najemno.

Do teplého vývaru z masa namočíme bílé pečivo, poté semeleme. Semeleme syrová játra.

Vše smícháme v nádobě dohromady a dochutíme (sůl, nové koření, pepř černý mletý, majoránka, česnek), dle krajových zvyklostí možno přidat také zázvor a citronovou kůru. K získání požadované konzistence popřípadě dolijeme vývar z vnitřností. V této fázi můžeme vyzkoušet chuť prejtu nejlépe tak, že si odebereme malou část, kterou ohřejeme na pánvi, dle chuti případně dokořeníme.

Vzniklý jitrnicový prejt naplníme do zašpejlovaných střívek a necháme odvařit při teplotě 80-85 °C. Až jitrnice vyplavou na povrch vody (12-20 minut), vyndáme je. Uvařené jitrničky necháme vychladnout ponořením do studené vody. Poté je vyndáme a necháme okapat. 

Autor:



Nejčtenější

Pasti, naftalín, česnek i lidské vlasy. Jak se lidé zbavují kuny na půdě

Kuna skalní se drží u lidských obydlí a dokáže pořádně znepříjemnit život.

Když se v domě usadí kuna, znamená to obrovský problém. Nejenže kálí, dupe a páchne, ale dokáže absolutně zničit...

Bišonek zvítězil na světové psí show na Manhattanu. Podruhé za 142 let

Porotu Flynn naprosto uchvátil samozřejmostí, s jakou se uměl prodat.

Při promenádě vypadal jako vykračující si roztomilá plyšová hračka na baterky. Diváci šíleli nadšením. A bišonek Flynn...



Nově popsaný mořský dravec je růžový a hladký jako miminko

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie,...

Na mořské dno v hloubce 8 178 metrů dopadla mrtvá makrela. Návnada měla přilákat korýše. A ti zase královnu mořského...

Pochoutka, u které se neptejte po surovinách. To je tradiční skotský haggis

Podívejte se, jak se dělá tradiční skotský pokrm haggis.

Šéfkuchař Vojtěch Kalášek z britské ambasády v Praze ukázal, jak se vaří jeden z nejtradičnějších skotských pokrmů,...

Byt kočce přizpůsobte, aby se cítila jako doma. Jinak ji stresujete

Ze skrýše - v tomto případě z police šatní skříně v předsíni - Zohan vylézá až...

Kočka v bytě je úžasný společník, ale jen pokud je spokojená a cítí se u vás dobře. Vystresované zvíře s nízkým...

Další z rubriky

Pochoutka, u které se neptejte po surovinách. To je tradiční skotský haggis

Podívejte se, jak se dělá tradiční skotský pokrm haggis.

Šéfkuchař Vojtěch Kalášek z britské ambasády v Praze ukázal, jak se vaří jeden z nejtradičnějších skotských pokrmů,...

Topná sezona v paneláku nedělá dobře sliznicím. Pomůže zvlhčovač

Vyšší vlhkost přispívá k lepšímu spánku.

Obyvatelé panelových domů mívají přes zimu problém s příliš suchým vzduchem, jehož relativní vlhkost klesá až pod 30 %....

Na moly platí větrání, čistota a mráz. A také bylinky a nastrouhané mýdlo

Mol šatní (Tineola bisselliella)

Malí šatní motýlci dokážou ve skříni nadělat velké škody. Proto je třeba je zlikvidovat hned, jakmile jejich přítomnost...

Najdete na iDNES.cz