Jak vypadá
. Zajímavosti a radyLošák jelení je také jedna z houbaři opomíjených hub, ačkoli je jedlá a v některých zemích dokonce vyhledávaná a ceněná. Zejména v Japonsku. Můžete si lošák zkusit připravit i po česku – zde je recept: 10 deka slaniny a dvě cibule pokrájejte na kostičky, osmahněte na pánvi, přidejte asi půl kila pokrájených lošáků, bobkový list, špetku tymiánu, pepř, sůl a poduste doměkka. Potom houby vyndejte, šťávu zahustěte rozdroleným starým chlebem, který si předem rozmícháte v trošce piva, osolte, dochuťte a ještě krátce povařte. Houby pak rozložte na talíře a přelejte omáčkou. K tomu třeba brambory. Uvidíte, že i z tužšího lošáku jeleního lze připravit výborný pokrm. |
Klobouky jsou 8 - 20 cm široké, hnědé, křehce dužnaté, později kožovité, na středu prohloubené nebo vmáčklé, po celém povrchu odstálými, hnědočernými šupinami pokryté, naspodu s dlouhými, šedohnědými ostny, sbíhajícími na světle hnědý, krátký a tuhý třen. Výtrusy jsou žlutohnědé.
Kde a kdy roste
Lošák jelení roste nehojně od srpna do listopadu na zemi v jehličnatých nebo smíšených lesích, hlavně však v lesích smrkových, často ve skupinách.
Je jedlý, ale trochu tužší. Vše záleží ale na úpravě. Sušené lošáky jelení milují Japonci, kteří je nazývají kawa-také nebo taky koh-také (kožená houba) a přidávají je do svých pokrmů.