Na kapry2. díl miniseriálu o vybavení potřebném k lovu kaprů pomocí boilie. V minulém díle se probíraly pruty a navijáky, dnes je na řadě ostatní příslušenství. |
Není dnes problém vidět rybáře, který si výbavičku na kapry balí do přívěsného vozíku - do kufru auta by se mu nevešla. Zvláště lov pomocí boilií, které mají umožnit velké trofejní úlovky, klade na vybavení větší nároky.
A protože se na větší kus většinou čeká déle, nesmí chybět ani signalizátory, které vzbudí rybáře i během noci a upozorní, že ryba bere, stany, stojany a křesílka. Klasičtí rybáři, vyjíždějící k řece na mopedu, se těmto kolegům smějí, že si vozí celý obývák a chybí jim už jen televize.
Jedině velké podběráky
Kapraři bývají vybaveni velkými podběráky. Pro cílené chytání velkých kaprů je rozpětí ramen podběráku 100 x 100 cm minimem. Měl by mít dlouhou vysunovací rukojeť, odnímatelná ramena, hlubokou a jemnou síťovinu. Kapr si o ni nepoškodí ploutve a jemná síťovina zabraňuje zamotání "montáže".
Vezírky by správní kapraři neměli používat vůbec, v zájmu nepsané etiky by měli svoje úlovky pouštět nazpět. Uplatní se ale v případě, kdy se kapr nechal ulovit v noci a skončil na háčku rybáře, který ho chce vyfotit až na denním světle. Pak by měly být použity vezírky s velmi jemnou síťovinou, nejlépe novým druhem bezuzlíkové porézní látky bez obvodových kruhů. Tato látka těsně přiléhá k tělu ryby, a nehrozí tak to, že se kapr o něco podře. V tomto typu vezírku se zachovává šero i ve dne, kapr pak zbytečně nedivočí.
Podložky pod kapry slouží k pobytu kapra na břehu a přispívají k jeho nepoškozenému návratu zpět do vody. Předem se polévají vodou, aby si kapr nepřipadal jako na vyhřátém drsném pekáči.
Jakou podložku
|
V rybářských obchodech jsou k prodeji dva typy. První z nich jsou tenké skladné podložky, které se dají srolovat. Druhým typem jsou velké silně polstrované podložky, do kterých se kapr zaboří. Některé jsou vybavené i kapsou, kterou se kaprovi zakryjí oči, takže se zklidní.Swingery zobrazí zpětný záběr
V kaprařině se používají speciální barevné signalizátory zvané swingery. Swinger je pevně spojen se stojanem a svým volným koncem je zámečkem či klipem připojen k vlasci. Dobře zobrazuje zpětný záběr, takzvaný padák, a může být doplněn prostorem pro připevnění tyčinky chemického světla. Cena swingeru může být i několik set korun.
Signalizátory pro upovídané rybáře
U signalizátorů lze navolit tři základní funkce: hlasitost, tón a citlivost. Některé druhy elektronických signalizátorů mají i příposlech. Ten je určen pro rybáře, kteří se rádi procházejí a neváhají si jít popovídat s kolegy chytajícími stovky metrů daleko a strávit u nich dlouhé hodiny, nebo pro ty, kteří rádi chytají přes noc a neslyší záběr přes tlustou vrstvu spacáku či přes své hlasité chrápání (nebo obojí).
Rybáři nosí příposlech většinou v kapse či na krku. Skládá se z vysílače a přijímače a zachytává signál až na vzdálenosti několika set metrů. Záběr tak rybář zaregistruje, i když je zachumlaný ve spacáku v bivaku, nebo co hůře, když dokonce spí v teplé posteli v blízké chatě a k prutům poté jede uprostřed noci autem. Dosah signálu zkracují překážky nebo terénní vlny.
Nejznámější výrobci elektronických signalizátorů jsou firmy FOX, Delkim, Carp sounder nebo česká společnost Flajzar. Sada tří signalizátorů s příposlechem od anglických firem se může vyšplhat až na desítky tisíc korun, český výrobek ale lze koupit už od tří tisíc.
PVA šňůry se rozpustí
V kaprařině se používá množství nejrůznějšího návazcového materiálu. Nepřeberné množství šňůrek určených k tvorbě návazců, šňůry s olověným jádrem, které mají za úkol udržet poslední metry montáže na dně, a také takzvané PVA šňůry.
PVA rozpustný materiál se nepoužívá k tvorbě návazců, neboť by se háček s nástrahou po uplynutí asi jedné minuty nepozorovaně oddělil od kmenového vlasce. Naopak, na PVA vlasec se navléknou kuličky boilie, nahodí se a po chvíli se vlasec rozpustí. Kapr pak na dně uvidí hromádku lákavé návnady, uprostřed ale číhá háček.
Vidličky, nebo stojany?
Kaprařská obec se rozděluje na zastánce vidliček a stojanů. Vidličky jsou kovové a teleskopické. Jednou stranou se zapichují do země a druhá strana nese prut. Jejich výhodou je skutečnost, že každý z prutů může kaprař nasměrovat přesně ve směru položené montáže. Jejich nevýhodou je praktická nepoužitelnost na betonovém či kamenitém břehovém terénu.
Stojany se dělí na tripody a rodpody. Mohou nést více prutů, nezapichují se do země a jejich součástí je kovová konstrukce a teleskopické nohy. Tripody mají tři nohy, rodpody čtyři. V případě silného větru je možné stojan zajistit pověšením kamene či jiné těžké věci (třeba lahve s vodou) na spodní háček.
Kam se nedohodí rukou
Vnadicí pomůcky slouží k tomu, aby dopravily návnadu do loviště v případě, že tam nedohodíme rukou. Mezi nejznámější patří prak, vrhací tyč (nejlepší jsou tyče značky Cobra), vrhací lopatka a vrhací raketa.
Vrhací tyč je určena k vnadění boilie a kuličkových pelet. Její použití vyžaduje cvik a přesnost. Ve výcviku házení cobrou velmi motivuje cena vrhaného boilie. Pokud zjistíme, že jsme právě do čtverce o stranách 150 x 150 metrů rovnoměrně rozházeli kuličky za několik tisíc (přičemž většina z nich dopadla asi dva metry od břehu), dělá pak dotyčný rybář v házení opravdu pozoruhodné pokroky.
Nepostradatelnými složkami kaprařské výbavy jsou také lodě, čluny, sonary, bivaky, křesílka či lehátka. A také různé dokumentační pomůcky jako kamera či fotoaparát.
