Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Divocí koně na pastvinách u Milovic oživují nehostinné pláně

aktualizováno 
Divocí koně z anglického Exmooru, kteří se již čtvrtým rokem prohánějí na pastvině u Milovic, mění nehostinné pláně bývalého vojenského prostoru v krajinu plnou života a barev. Nejenže se sem díky nim vrátily desítku druhů motýlů, rozšiřují se i kvetoucí plochy.

Přítomnost divokých koní, kteří se na pastvinách u Milovic úspěšně množí, krajině prospívá. | foto: Michal Köpping

Plochy, kde letos u Milovic rozkvetly kopretiny a šalvěje, jsou opět o něco rozsáhlejší než v předchozích letech. Nejviditelnější je v místech původní čtyřicetihektarové pastviny v sousedství Milovic. Divocí koně tady pomáhají se zvětšováním rozkvetlých ploch hned několika způsoby.

Fotogalerie

„Především spásají různé druhy trav, včetně agresivní třtiny křovištní, i rozpínavého ovsíku vyvýšeného. Tím uvolňují prostor pro kvetoucí byliny, které by se jinak v husté trávě neprosadily,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Svými kopyty divocí koně rozbíjí husté drny, takže vznikají místa, kde se mohou uchytit semena květin. Další drobné plochy, které postupně osidlují kvetoucí byliny, vznikají například na okrajích stezek vyšlapaných velkými kopytníky nebo na prachových koupalištích, která přestali využívat.

Pastva tak dlouhodobě vede ke zvyšování květnatosti, letos se navíc zvýšily počty některých druhů rostlin, které zde v předchozím roce rostly jen ojediněle. Jednou z nich je pipla osmahlá (Nonea pulla), výrazná bylina s krásným jménem vázaná na suché trávníky, které velcí kopytníci v Milovicích obnovují. V ploše pastviny rostly asi čtyři rostliny na dvou místech, dnes už lze na obou najít menší porost.

Užanka lékařská

Užanka lékařská

Máčka ladní, tzv. stepní běžec

Máčka ladní, tzv. stepní běžec

„Jsou to noví jedinci, kteří úspěšně osidlují okolí matečných rostlin. To nám speciálně u piply dělá radost, neboť je to jedna ze vzácnějších rostlin, u nichž jsme v pozitivní vliv pastvy doufali. Že se nové piply objevily až čtvrtý rok pastvy, ukazuje, že některé druhy bylin potřebují čas, než využijí novou příležitost. Pipla je trvalka, takže na znovuosídlení pastviny si těch několik posledních rostlin dokázalo počkat,“ říká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. 

Další bylina, které dělá dobře pohyb a pastva velkých kopytníků, je léčivka užanka lékařská (Cynoglossum officinale). Semena této dvouletky jsou vybavena háčky díky kterým se zachytí v srsti zvířat, a ta je roznesou do okolí. První rok je užanka trsem listů, druhý bohatě kvete purpurovými květy.

Díky koním 59 druhů motýlů na milovické pastvině

„Užanka produkuje velké množství kvalitního nektaru. Takřka kolem každé užanky může všímavý návštěvník rezervace pozorovat motýly a jiný hmyz, kterému je nektar potravou, proto jde o bylinu ekologicky významnou a jsme za její bohatý růst rádi,“ doplňuje Jirků.

Bohatý rok čeká na milovických pastvinách i mnohé rostliny, pro které sezóna teprve začíná a kvést budou až na vrcholu léta. Četné mladé rostliny už teď naznačují, že se šíří.

Jako například krásná máčka ladní (Eryngium campestre). „Vypadá sice jako bodlák, doslova jako oživlá trnová koruna, ale ve skutečnosti jde o mrkev,“ vysvětluje Miloslav Jirků. A dodává, že je plná nektaru, takže je významnou medonosnou bylinou, protože ji velmi rády navštěvují včely.

Máčka je jedním z mála takzvaných stepních běžců, kteří u nás rostou. „Po dozrání semen se celá rostlina odlomí, nechá se kutálet větrem a trousí při tom svá semena. Není tedy divu, že se šíří na místa, která jsou již třetí čtvrtý rok na podzim spasena,“ popisuje Miloslav Jirků. U máčky proto platí, podobně jako u piply a užanky, že v místech, kde bylo v předchozích letech jen několik rostlin, či jen jednotlivci, vytvářejí se letos porosty.

Podívejte se, jak pastviny v bývalém vojenském prostoru Milovice vypadaly, když na ně byli divocí koně z Anglie na jaře roku 2015 poprvé vypuštěni:

Ochranářská organizace Česká krajina spolupracuje na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. Na péči o divoké koně, zubry a pratury přispívá také veřejnost.

Autor:



Nejčtenější

KVÍZ: Znáte naše brouky, pavouky a další bezobratlé?

Na Velké výstavě bezobratlých 2018 na půdě Přírodovědecké fakulty University...

Tvoří zhruba 95 % všech živočišných druhů na naší planetě, jen v České republice jich podle odhadů žije více než 40...

KVÍZ: Umíte nakupovat maso, abyste uvařili klasická česká jídla?

Segedinský guláš

Jiné maso potřebujete na karbanátky, jiné na cikánskou pečeni nebo ke koprovce. Umíte si u řezníka říci, které maso vám...



Domácí jahodový džem jako od babičky: jen ovoce, trochu cukru a citron

Pokud vás příprava domácích džemů baví, investujte do speciálního nerezového...

Jak to ty naše babičky dělaly? Vždyť neměly možnost jednoduše koupit želírující přípravky a přesto byl jejich jahodový...

VIDEO: Gorilí samec Richard dělal z nervozity psí kusy, Kamba mu chybí

Richard ve venkovním výběhu poté, co byla Kamba oddělena od ostatních a...

Kamba je téměř dva týdny oddělená od skupiny, a přestože je po operačním zákroku s ostatními v kontaktu alespoň přes...

Makrela je u nás nedoceněná ryba. Pohlreich ukáže, jak na ni

Makrela s petrželovou marinádou s opékaným bramborem s šalotkou

Zdeněk Pohlreich ve své sérii Rozpal to šéfe ve Španělsku! na Primě opět používá místní produkty. Zaujala ho zde...

Další z rubriky

KVÍZ: Vyznáte se v nejoblíbenějších psích plemenech?

Qvido měl být původně Kvído, podle německého ovčáka z Báječných let pod psa....

Českomoravská kynologická unie pravidelně vyhlašuje pořadí nejoblíbenějších plemen psů, která lidé v tuzemsku chovají....

Velemlok z přírody vymizel, ale čínské farmy ho chovají na maso

Velemlok čínský, obojživelný obyvatel čínských řek, býval v Číně naprosto...

Čtyřletý terénní průzkum čínských vědců potvrdil, že velemlok čínský, největší obojživelník světa, ze svého přirozeného...

Proč se v Česku znovu nenaučíte žít s vlky? ptá se slovenský ochranář

Vlci u nás nežili přes sto let, dnes se vracejí, ale není třeba se jich bát....

Od poloviny 90. let se v Česku znovu objevuje šelma, kterou jsme kdysi vyhubili. Máme věřit strašidelné pohádce o...

Najdete na iDNES.cz