V první vyřazovací výzvě, která se týkala čtyřčlenné skupinky soutěžících (viz jejich prohra při vaření v pražské restauraci Čestr), se utkal Paolo, Jíťa, Besky a Jakub. Dostali za úkol uvařit předkrm a hlavní jídlo tak, aby na sebe chuťově navazovaly. Omezením jim byl i maximální počet 25 surovin, které si mohli ve spižírně vybrat.
Nepříjemné pro ně navíc bylo, že proti sobě vařili jako kamarádi a současně silní soupeři. Ale vaření si chtěli užít, takže z hlavy se jim jen kouřilo, když vymýšleli recepty, které by nejlépe vystihovaly jejich oblíbený styl vaření. A pak se to stalo: porotci je u jejich pracovních stolů proházeli. Museli tak začít znovu, a to ze surovin, které si nevybrali. A čas běžel.
Paolo rezignoval a snažil se dokončit jídlo, které si vybrala Besky, ale nedokázal ho dotáhnout. Alespoň o tom nepřesvědčil porotu, jeho předkrm je nebavil, přišel jim unavený. Ani ten od Jakuba nebyl žádná hitparáda. Zato Besky zaimprovizovala bravurně a z Paolových surovin vykouzlila maximum možného, i kachní ragú s kořenovou zelenou od Jíti bylo skvělé. Postup a místo na balkoně ovšem získala Besky.
Kachní improvizace od Jíti dopadla podle poroty skvěle.
Kubova nudlová improvizace také příjemně překvapila.
Paolo, Jíťa a Jakub museli o své místo v soutěži znovu zabojovat, a dali do toho opravdu všechno. Což se do výsledku promítlo: všechna tři jídla byla téměř dokonalá. Jak kachna od Jíti, tak těstoviny od Jakuba i Paolův chlapský burger. Někdo však vypadnout musel a volba padla na Paola, který nejméně riskoval a hrál na jistotu. Smutný z toho byl i Jakub.
Retro díl ve znamení návratu
Paolo se ovšem doma dlouho neohřál, protože hned další vaření ve studiu Masterchefa se odehrálo ve znamení jeho návratu. A nejen jeho. Jednak porotci ve svérázných kostýmech připomněli devadesátá léta, kdy nic nebylo nemožné a gastronomii vládla pizza, langoše, kuře s broskví a španělský ptáček. A navíc se spolu s Paolem do kuchyně vrátili i Maroš, Petr, Tomáš, Filip, Sabina, Jana, Martina a Míša. Všichni dostali šanci přesvědčit svým vařením porotu, že si návrat do soutěže zaslouží.
A právě suroviny na španělského ptáčka soutěžící dostali k dispozici, aby z nich připravili něco opravdu dobrého a noblesně naservírovaného. Mělo to chutnat jako španělský ptáček, ovšem v moderním hávu. Paolovi zadání na španělského ptáčka sedlo, protože je to jeho oblíbené jídlo i v tradiční podobě. A nechal si poradit od svého mentora Radka Kašpárka, aby vybledlou omáčku pěkně vymazlil. A odvážně sáhl po červeném vínu.
Soutěžící, kteří už jednou vypadli, neměli co ztratit, a tak se většinou nebáli originálních kombinací, nad nimiž ovšem porotci v některých případech jen kouleli očima. A dělali i chyby. Hořčice, povidla a houby? Sladká omáčka a kyselá okurka? Spálené kapary a nedochucená rýže i maso? Volské oko po kremaci?
Paolův rozložený španělský ptáček
Paolův tatarák z telecího
Paolo připravil steak ze svíčkové, kroketu ze smetanového ragú, vypražené kapary a škvarky. A porotu nadchl, takže místo mezi pěticí, která o místo na balkoně mohla ještě zabojovat, bylo jeho. Kromě něj měli moderní tatarák připravit i Filip, Maroš, Sabina a Míša. Každý z jiného masa, záleželo na tom, kdo si jaké „urval“ ve spižírně. Hovězí maso tam nebylo vůbec, losos, krevety, srnčí, telecí a tuňák jen jednou.
Paolův tatarák z namarinovaného telecího s pošírovaným vejcem, křupavým crumblem z bagetky a chipsem z parmazánu byl nakonec srovnatelně skvělý jako ten Míšin z tuňáka, se salátem z manga. Míše to neskutečně zvedlo sebevědomí, protože z finálové patnáctky vypadla jako první. A nakonec to byla ona, koho porota nadšeně chválila.
Takže ji ani moc nemrzelo, že do soutěže porota nakonec vrátila přece jen Paola. „Paolo si to zaslouží víc,“ řekla s úsměvem na rozloučenou. A Paolo? Je zpět ve finálové osmičce, a možná silnější než dřív.
