Přestože už uplynulo více než třicet let od nápadu, jak donutit kulaté melouny růst do jiných tvarů, zájem o ně neupadá. Že jde ale více o dekorativní stránku věci, o tom je přesvědčena řada obchodníků.
Fotogalerie |
„Tyto vodní melouny reálně nejsou určeny ke konzumaci. Prodávají se jako dekorativní předměty pro domácnost, kde při pokojové teplotě vydrží zhruba měsíc,“ prohlásila Mura Kengoo, majitelka obchodu s ovocem Šibuja Nišimura.
Původní důvod snahy o tvarování melounů během růstu byl přitom naprosto racionální - šlo o to, aby byly prostě skladnější. Autorství nápadu i vynálezu je datováno rokem 1980 a přisuzováno je japonskému farmáři z prefektury Kagawa, konkrétně z oblasti města Zencúdži.
Vodní meloun botanicky patří mezi tykvovitou zeleninu, pěstuje se tedy podobně jako dýně nebo okurky. Z hlediska využití jsou ale jeho plody nejčastěji označovány jako ovoce.
Tento vynalézavý farmář totiž zřejmě začal jako první na vodní melouny používat čtvercové formy, díky kterým získal výpěstek šetřící prostor v chladničkách a usnadňující dálkovou dopravu. Dnes nechávají melouny v hranatých formách narůst do velikosti krychle o hraně 18 centimetrů. Pak váží přibližně pět kilogramů.
Původně racionální důvody pěstování melounových krychliček ovšem převálcovala touha po výjimečnosti, a tak se z těchto vodních melounů místo letního osvěžení stala spíše rarita, kterou se chtějí lidé pochlubit.
A Japonci jsou ochotni za to zaplatit nemalé peníze. Právě ceny vyhnané do výšin tak motivují obchodníky, aby tlačili na pěstitele k produkci nových zajímavých tvarů. Na trhu jsou tedy už i melouny i ve tvaru srdce či pyramidy.
