Trpaslík sádrový. Ne, není to rodové a druhové jméno ptáčka či snad motýla. Jde o invazivní druh, který se v Česku masivně rozšířil asi před třiceti lety v českých tržnicích, zejména v pohraničí.
V Německu je to Zwerg
Původně ale sádrový tvor pochází z Německa, kde mu říkají Zwerg a kde se začal vyrábět už kolem roku 1864. Německý smysl pro „ordnung“ dal ovšem výrobě trpaslíků přísná pravidla – například musí mít (často červenou) čapku, veselý úsměv, lucerničku (může být i krumpáček) a hlavně jeho velikost nesmí přesáhnout 68 centimetrů.
Jenže zejména asijští prodejci začali šířit i poddruh trpaslíka z Číny a dalších zemí, kde fabriky chrlily tisíce postaviček denně, samozřejmě bez pravidel. Tehdy trpaslík vyrostl nebo se zmenšil, zářil všemi barvami, vystrkoval zadek i předek, vyplazoval jazyk a dělal mnohá alotria.
Posílejte fotky svých trpaslíkůMožná patříte mezi ty, kdo trpaslíka považují za klasického „ochránce“ zahrady. Zde posílejte fotografie nejen trpaslíků, ale i dalších zahradních dekorativních doplňků, na které jste pyšní. Nejlepší fotografie ukážeme ve fotogalerii. |
Kromě trpaslíků získaly sádrové tělo i další postavičky jako třeba Tarzan, různá zvířátka, usmívající se auta a vše, co jen lidská fantazie dokáže vymyslet. To ovšem popudilo původní domovinu trpaslíka, tedy Německo, které reagovalo zrodem Mezinárodní trpasličí strany.
Nejde o politický subjekt, nýbrž hnutí, které hájí trpasličí práva. Po posledním výročním kongresu v Durynsku chce spolek nechat trpaslíky zapsat na seznam UNESCO jako německé kulturní dědictví, stejně jako se Češi už léta snaží uznat například Karlštejn.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Předseda strany Frank Ullrich kromě toho brojí proti dehonestujícím nahým trpaslíkům. Sádrové figurky se totiž už několikrát dostaly před německý soudní dvůr, kde hrály hlavní roli v sousedských sporech, kdy jeden soused dává druhému vystrčenou sádrovou zadnicí najevo, co si o něm myslí. A to, podle Ullricha, zásadně poškozuje trpasličí práva.
Naposledy ho ovšem rozzuřila nová móda zobrazovat trpaslíky jako zombie. A ačkoliv to všechno zní jako dokonalá mystifikace či recesistická akce, hnutí to se svou snahou zapsat trpaslíka na seznam UNESCO myslí vážně.
Mezinárodní den trpaslíků
Německé sádrové dědictvíPoté, co se v Německu zrodil první sádrový trpaslík, vznikla v roce 1872 ve městě Gräfenroda první manufaktura na jeho výrobu. Založil ji August Heissner a dodnes jde o nejvýznamnějšího světového výrobce. Největší muzeum zase najdete v Durynsku ve městě Trusetalu, jehož zakladatelem je Frank Ullrich. |
Zatímco Německo bojuje za „slušně vychované“ trpaslictvo, sousední Francouzi šli ještě dál. V duchu své revoluční nátury tu v roce 1996 vznikla organizace FLNJ (Front de libération des nains de jardin, česky Fronta za osvobození zahradních trpaslíků), která má jediný cíl, všechny trpaslíky uvězněné v zahradách osvobodit a umístit do volné přírody.
Jenže i její aktivity se mnohokrát dostaly před soud, zejména kvůli krádežím trpaslíků ze zahrad. Mnozí tak FLNJ považují za organizaci „teroristickou“, nikoliv neziskovou, jak se veřejně prezentuje.
Fronta za osvobození zahradních trpaslíků vyhlásila v roce 2002 Mezinárodní den trpaslíků, který se každoročně slaví 21. června. Pokud vám v neděli zmizí sádrový krasavec ze záhonku, je to nejspíš akce přívrženců této francouzské skupiny, která se tímto dnem snaží učit tolerantnosti v zahradní architektuře.
Jak se brněnští osvobození trpaslíci přestěhovali do městečka v lese:
