Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Surikatám nekompromisně šéfuje dominantní samice. I v pražské zoo

aktualizováno 
Střídají se v hlídkách, sluní se a všichni společně se starají o potravu a mláďata nejvýše postavené samice a jejího partnera. To všechno se dá vysledovat, když se zastavíte u výběhu surikat v Zoo Praha. Není divu, že většinu návštěvníků pražské zoo tyhle všežravé shánčlivé šelmičky fascinují.

Venkovní i krytý výběh surikat najdete v pražské zoo v těsném sousedství žiraf, jsou součástí expozice Africký dům už od roku 2001. Mláďat tam v posledních letech k vidění moc nebylo, nicméně letos se chovatelé radují už ze dvou vrhů.  

„Cizáky“ surikaty do skupiny neberou, zabíjí je jako vetřelce

Surikata je sociální zvíře, žije ve větších skupinách, zhruba od pěti do dvaceti zvířat. Sestavení chovné skupiny, ve které je oproti jiným druhům nečekaně naopak více samců než samic, ale vůbec není jednoduché. 

Fotogalerie

„Tím, že jsou samice dominantnější, bývá nejschůdnější cestou vzít dospělou samici a spojit ji se skupinou sehraných příbuzných samců, kteří spolu dobře vycházejí. Z nich si samice sama vybere, který se stane otcem jejích mláďat a jsou pak jediným párem v rodině, který se množí. Takto sestavená skupina pak má dobré předpoklady k tomu, aby se mohla postupně a přirozeně rozrůstat na bázi budovaných rodinných vztahů. Narozená mláďata už totiž ve skupině zůstanou,“ vysvětluje kurátorka Barbora Dobiášová.

Začlenit do přirozeně budované rodinné skupiny nějaké cizí zvíře je podle ní v podstatě nemožné. „Každé nové zvíře by bylo pro dominantní samici de facto narušitel, takže by ho s největší pravděpodobností zabila,“ konstatuje. V přírodě to tak fatální konce mít nemusí, protože tam ho lze jednoduše vyhnat z teritoria skupiny.  

Co surikata potřebuje?

Surikaty jsou pro chovatele samozřejmě exotickým zvířetem pocházejícím z Afriky, nicméně náročné nejsou. V našich podmínkách potřebují jen vytápěné zázemí a skrýš s umělými norami, kam se mohou schovávat a kde tráví velkou část chladného zimního období.

Ani na krmení nejsou náročné, jsou to všežravci. „Žerou drobné obratlovce, hmyz, kořínky, když najdou, tak i vejce - takže od nás dostávají takový pestrý mix,“ vysvětluje kurátorka Zoo Praha Barbora Dobiášová. 

To ale zdaleka neznamená, že by surikaty mohl chovat kdokoliv. Pokud by snad někdo chtěl surikaty chovat soukromě, potřeboval by k jejich chovu speciální povolení, protože se jedná o divoký druh šelmy.

Denní program mají tato zvířata neuvěřitelně pestrý. „Prvotním celodenním úkolem je stihnout se nakrmit, takže se vlastně neustále snaží uchvátit, co kde najdou. Současně ale musejí pracovat na budování systému sdílených podzemních chodeb, které postupně rozšiřují a vylepšují,“ popisuje celodenní náplň surikat Dobiášová.

A asi nejznámější činností typickou pro surikaty je jednoznačně držení hlídek na vyvýšeném místě, aby se mohly navzájem varovat před případným predátorem. V tom případně hlídkující člen typickými zvuky okamžitě varuje zbytek skupiny zaneprázdněný jinou pracovní činností. Aby se všichni stihli schovat,“ popisuje Dobiášová. V těchto činnostech se všichni členové střídají.

„Jakmile tedy do skupiny přibudou mláďata dominantní samice, tak všem přibude i další práce. Někdo je musí zahřívat, hlídat, krmit a všechno dohromady je najednou pořádná celodenní dřina pro celou skupinu,“ vysvětluje kurátorka. 

Kolik surikat a jejich mláďat je teď v Troji k vidění?

Aktuálně v Praze můžete vidět dominantní chovnou samici, tři dospělé samce, jedno odrostlé mládě z loňského podzimu (což je pravděpodobně také sameček) a letošní, podstatně menší, ale již samostatná mláďata z únorového vrhu.

Surikaty jsou sociální zvířata. Vztahy v jejich rodinné skupině jsou jasně dané...

Podle posledních zpráv z pražské zoo se už návštěvníkům ve venkovním výběhu na konci minulého týdne ukázala, jsou dvě a mají se čile k světu.

Pozorovat je spolu s jejich rodiči a dalšími členy skupiny, jak o ně pečují a snaží se je naučit základy fungování celodenního rodinného provozu, je opravdu zážitek. Což platí i pro záběry na úvodním videu. Na místě si k tomu navíc většinou vyslechnete úžasné komentáře malých dětí, které surikaty znají z animovaného Lvího krále, a jsou tak schopny u skla jejich výběhu „parkovat“ pěkně dlouho.   

Autor:



Nejčtenější

Zdeněk Pohlreich: Končím, patřím do starého železa, už většinou ani nevařím

Zdeněk Pohlreich (v bistru Next Door by Imperial)

Téměř deset let jezdil po celé zemi a radil majitelům restaurací. Jeho pořad Ano, šéfe! se stal legendou. Teď se...

KVÍZ: Znáte jedovaté a chráněné hřiby, které byste měli nechat v lese?

Hřib rudonachový

Z nálezu hřibu se raduje každý houbař, patří ale všechny do košíku a do kuchyně? Zdaleka ne. I mezi hřiby jsou houby...



S citem budovaná zahrada je vzpomínkou na bratra, který jí dal nejvíc

V oblasti Lužických hor se nádherně kvetoucím rododendronům a azalkám skvěle...

Přes tři desítky let práce se skrývají za rozlehlou zahradou, kde původně rostly jen náletové dřeviny a ležela spousta...

Klidná zahrada plná ovoce uprostřed města je splněným rodinným snem

Vysazení třešně a meruňky bylo prvním zahradnickým počinem manželů, kteří si...

„Naším prvním zahradnickým počinem bylo vysazení třešně a meruňky, které se nám po letech péče odměňují velkou úrodou...

Čau-čau je kočka v psím těle a současně hrdý a oddaný pes jednoho pána

Klidný a oddaný společník, u kterého zapomeňte na drezůru a psí sporty. To je...

Hrdý a oddaný pes původem z Číny a s vůdcovskými sklony, to je čau-čau. Kvůli své povaze není vhodný pro každého, ale...

Další z rubriky

Po vstupu do EU začalo v Česku rychleji ubývat ptáků, zjistila studie

Skřivan polní (Alauda arvensis)

Od vstupu Česka do Evropské unie začalo rychleji ubývat polní ptactvo, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty...

Čau-čau je kočka v psím těle a současně hrdý a oddaný pes jednoho pána

Klidný a oddaný společník, u kterého zapomeňte na drezůru a psí sporty. To je...

Hrdý a oddaný pes původem z Číny a s vůdcovskými sklony, to je čau-čau. Kvůli své povaze není vhodný pro každého, ale...

Něžný obr na hlídání, který se bez plotu neobejde. Ani bez štěkání

Pyrenejský horský pes

Pastevecký pes musí být z principu hlídač i ochranář v jednom, což pro pyrenejského horského psa platí dvojnásob....

Najdete na iDNES.cz