Moderní dřevěná nebo plastová okna mívají díky dokonalému těsnění i více než desetkrát menší schopnost propouštět zvenčí čerstvý vzduch. Proto se není co divit, že obyvatelé domů, kde se měnila okna za nová, nejsou zvyklí větrat. Z extrému, kdy věčný průvan hýbal záclonami, se dostali do prostředí, kdy se bez otevření okna vzduch prakticky nevymění.
Kvůli produkci vlhkosti, vydechování CO2, pachům z vaření nebo uvolňování různých látek z materiálů vnitřního vybavení bytu se vnitřní vzduch po určité době zkazí. Pro zajištění hygienicky kvalitního prostředí pro bydlení je tak nutno znečištěný vzduch odvést a místo něho přivést vzduch čerstvý, bez škodlivin a v zimním období s nižší vlhkostí. V opačném případě se nelze vyhnout kondenzaci vlhkosti na chladných sklech a vzniku plísní (viz článek o správném větrání a problémech s kondenzací vody)
NormaZ pohledu legislativních předpisů je možné požadavky na výměnu vzduchu nalézt například v tepelně technické normě ČSN 73 0540-2. Podle tohoto předpisu by výměna vzduchu měla odpovídat 0,3 až 0,6 násobku objemu místnosti a na jednu osobu by se mělo počítat okolo 15 m3 čerstvého vzduchu za hodinu. |
U objektů, kde jsou starší okna bez těsnění nebo s kovovým těsněním, se nový vzduch přivádí právě netěsnostmi oken. "Ve většině případů však výměna vzduchu dosahuje tak vysokých hodnot, že netěsnosti způsobují ohromné tepelné ztráty a pocit, že oknem táhne a taky hluk z ulice," říká Jiří Scheidel z firmy Window Holding, která vyrábí okna Vekra.
Uvádí typický příklad sestavy starých balkonových dveří s oknem v paneláku. Při objemu místnosti 32 m3 a součiniteli spárové průvzdušnosti iLV = 1,9.10-4 m3/msPa0,67 u řadové budovy dosahuje výměna vzduchu 0,77 násobku objemu místnosti a v případě osaměle stojící budovy to je dokonce 1,03 násobek.
Honba za těsností
Výrobci oken se však snaží o maximální těsnost oken, a to kvůli omezení tepelných ztrát v budově. Jde o to, že se vyrábějí stejná okna pro energeticky úsporné stavby, kde se počítá s řízeným větráním a rekuperací, i pro budovy s přirozeným větráním. Požadavky pro těsnost oken vidíte dobře v následující tabulce:
| Funkční spára ve výplni otvoru | Budova s větráním přirozeným nebo kombinovaným | Budova s větráním pouze nuceným nebo s klimatizací |
| Vstupní dveře do budovy | 0,85.10-4 | 0,50.10-4 |
| Dveře oddělující ucelenou část budovy | 0,85.10-4 | 0,50.10-4 |
| Vnější okna a balkónové dveře při celkové výšce nadzemní části budovy |
do 8 m: 0,85.10-4 |
0,10 . 10-4 |
Standardně prodávaná okna a balkónové dveře obvykle dosahují spárové průvzdušnosti iLV = 0,1.10-4 m3/msPa0,67, někdy i méně a s takto těsnými okny už není možno zajistit požadovanou výměnu vzduchu pomocí netěsností. Když by se tato těsnost přepočítala na předchozí příklad v panelovém bytě, vyšla by výměna vzduchu na 0,04 násobku objemu místnosti, což je zhruba 10x méně, než požaduje norma.
Mikroventilace ochadí byt
Většina výrobců pro případ větrání nabízí mimo běžné polohy kování pro otevření ventilačky i takzvanou čtvrtou polohu kliky v poloze 45°, kdy se okno odsadí od rámu o několik málo milimetrů. Tento způsob větrání však není v praxi vhodný, protože dochází k přímému prostupu studeného vzduchu z vnějšího prostředí, byt se příliš ochlazuje.
Systém Regel-air
Standardně se nabízí i možnost zmenšit těsnost okna například pomocí takzvaného přerušeného nebo perforovaného těsnění. "Problém je ale v tom, že naši zákazníci si stěžovali, že když mají nová okna, nechtějí, aby jimi táhlo. Takže standardně nabízíme těsnou variantu a technicky náročnější řešení nabízíme jen tehdy, kdy zákazník projeví zájem. Razíme spíše filozofii vědomého intenzivního větrání obyvatelem bytu," vysvětluje Scheidel.
Zároveň ale upozorňuje, že by se měl každý obchodník s okny ptát zákazníka, zda nevaří doma na plynu. "V podobném případě by se mělo automaticky použít okno s větráním pro zajištění přívodu vzduchu pro spalování."
Systémy s vynechaným nebo perforovaným těsněním nelze regulovat a reaguje jen na rozdílné tlakové poměry vně budovy. Lepší možnost nabízejí větrací klapky, které jsou schopné uzavřít průduch skrz profil okna při velkém větru, takže obyvatelé bytu necítí průvan.
Systém ClimaTec
Zajímavé řešení klapky nabízejí například profily KBE ClimaTec, kdy je systém vestavěný do rámu okna a který nabízí například výrobce Plastokno. Výrobce profilů KBE je natvaroval tak, aby se vzduch do místnosti dostával tak "komplikovanou" cestou, aby se smíchal s vnitřním teplým vzduchem a docházelo tak k minimálním ztrátám tepla. Okna s těmito klapkami jsou zhruba o pět procent dražší než bez nich, nelze je domontovat do běžného okna, protože jsou součástí profilu
Regulovat intenzitu větrání dokáží mřížky, které se vestavují mezi sklo a křídlo okna, případně mezi rám a zeď. Řeší i problém prostupu hluku z ulice. Mají jediný problém: prodražují okno a bývají dost nevzhledné.
Okna s podobnými úpravami jsou samozřejmě dražší než běžná nová okna - u perforovaného těsnění jde sice jen o stokoruny, pokud ale někdo požaduje pokročilejší řešení s klapkou nebo mřížkou, zvedá se cena podle komplikovanosti řešení až o tisícikoruny. Podle typu profilu lze některé klapky do okna vmontovat i dodatečně, u vestavby mřížky to znamená znovu přesklít okno, což se prodraží.
