Chybuje vždy chovatel, říká muž, který přežil uštknutí jedovatou kobrou

Jen otok a mírná necitlivost v levé ruce připomínají pětačtyřicetiletému Vojtěchu Dzikovi, že před měsícem málem zemřel. Uštkla jej smrtelně jedovatá kobra monoklová. Přežil díky své duchapřítomnosti i rychlé reakci lékařů, kterým se rychle podařilo zajistit hadí sérum až z Mnichova.

Chovatel Vojtěch Dzik, jehož uštkla jedovatá kobra, ukazuje dalšího ze svých hadů: čtyřmetrovou krajtu tmavou, která je albín. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

"Byla to otázka okamžiku. Stalo se to při ranním krmení. V teráriu byli samec a samice. Samice byla agresivnější, věnoval jsem jí velkou pozornost. Samec se mezitím nečekaně připlazil a kousl," popisuje chovatel exotických hadů z Dětřichova nad Bystřicí na Bruntálsku osudové ráno v sobotu 1. září.

Kobra monoklová

• Kobra monoklová často doprovází fakíry. Ačkoliv je jedovatá, má mírnou povahu.
• V přírodě se živí rybami, obojživelníky, ptáky i menšími savci.
• Pochází z jihovýchodní Asie, kde jsou kobry v některých případech chovány také jako domácí zvířata.
• V dospělosti dorůstá délky asi jeden a čtvrt až jeden a půl metru. Na kápi má jednu skvrnu ve tvaru oka. Z toho vychází její název.
• Jed kobry monoklové je silně neurotoxický. Zasáhne srdce, svaly a nervovou soustavu. Uštknutý člověk často umírá udušením.

Líčí, že mu ruka okamžitě, zhruba během jedné až dvou minut, otekla. "Asi po patnácti minutách jsem začal ztrácet vědomí. Probudil jsem se až v neděli večer v nemocnici," říká Dzik, který pracuje jako zootechnik.

Měl štěstí. V okamžiku, kdy jej had uštknul, byli nedaleko jeho známí. V místnosti, kde chová hady, má také na viditelném místě přímý kontakt na pražského lékaře Jiřího Valentu, který se specializuje na otravy plazy. Už při volání rychlé záchranné služby tedy dispečerům číslo nadiktoval a odstartoval tak okamžité zajištění protilátky.

"Zachoval chladnou hlavu, a to je velmi důležité. Pacient byl rychle převezen k nám, kde jsme stabilizovali jeho zdravotní stav a zajistili základní životní funkce," uvádí primář oddělení ARO nemocnice v Krnově Marián Olejník. Upřesňuje, že kobří jed patří mezi neurotoxiny, způsobuje ochabování svalů a následné zadušení. "K zástavě dechu došlo dvě hodiny po uštknutí, což svědčilo o tom, že množství jedu bylo velké," dodává lékař.

Kdyby chovatel nedostal sérum včas, mohl zemřít

První dávku protilátky dostal chovatel osm a půl hodiny po uštknutí. "Kdyby sérum do čtyřiadvaceti hodin nedostal, následky mohly být smrtelné," říká primář Olejník. Vojtěch Dzik byl mezitím v umělém spánku napojený na plicní ventilaci.

V nemocnici dlouho nepobyl, už šestý den po nehodě zamířil domů. "Teď už můžeme říct, že je pacient bez problémů," uzavírá primář Olejník. Vojtěch Dzik, který chová exotické hady už třicet let, se svého koníčka ani po uštknutí nevzdá.

Vojtěch Dzik s primářem oddělení ARO krnovské nemocnice Mariánem Olejníkem.

Chovatel před teráriem kobry, která ho uštknula, a on bojoval o život.

Kobra monoklová, která Vojtěcha Dzika 1. září uštknula.

"Byla to jednoznačně moje chyba. Hadi za uštknutí nemůžou, vždy je chyba na straně chovatele," komentuje Dzik.

Pro krnovskou nemocnici nebyl prvním pacientem uštknutým exotickým hadem. Loni místní lékaři zachraňovali třicetiletého teraristu z Krnovska, kterého kousla mamba černá.

"Je stále v péči našich neurologů. Má drobné neurologické následky, lehké poruchy hybnosti," popisuje jeho stav ředitel nemocnice Ladislav Václavec. (více o případu uštknutí mambou čtěte zde)