Václavka obecná

Václavka obecná | foto: houbar.cz

Mykolog a sníh: Takovou extrémní situaci nepamatuji 60 let

  • 15
Hojně rostoucí hřibovité houby přikryla místy až půlmetrová bílá peřina. "Jsem zvědav, co tak vysoká vrstva sněhu s houbami udělá a co se za deset až 14 dní v lese objeví," říká liberecký mykolog Zdeněk Pelda.

Neobyčejný přírodní obrázek přineslo několikadenní silné sněžení do horských lesů v Libereckém kraji. Liberecký mykolog Zdeněk Pelda v polovině října ještě nikdy nic podobného nezažil, i když na houby chodí bezmála 60 let. „Nastala ojedinělá historická situace, která se v mykologii nemusí opakovat další desítky let,“ řekl Pelda.

Podle meteorologů sníh příští týden zmizí z většiny Libereckého kraje a Pelda nevylučuje, že některé odolnější hřibovité houby se znovu objeví.

Nebo dokonce pod sněhem přežijí a až roztaje, houbaři je najdou, aniž by se na nich výrazněji poznalo, jakou „sibérií“ prošly.

„Noční mrazy jsou zatím jenom mírné, sněhová pokrývka slouží jako izolace a houby před zimou chrání. Půda je navíc ještě vyhřátá z teplého září. Pro podhoubí je to příznivá situace a uvidíme, co se za deset až 14 dní v lese objeví,“ podotkl Pelda.

Hrozí ovšem, že některé houby začnou ve vlhkém sněhu plesnivět a lidé by si je měli za několik dnů při sběru pořádně prohlédnout. Po konzumaci plísní chycených plodnic hrozí strávníkům zažívací potíže. Pelda houbaře varuje, ať mezi stromy nevyrážejí dříve, než z nich úplně opadne sníh. Zvláště listnáče jsou jím obtěžkané, praskají a výpravy mezi ně by mohly skončit tragédií. „V posledních dnech se kolem domu v Liberci, kde bydlím, stále ozývaly zlověstné zvuky z praskajících větví a kmenů,“ upozornil Pelda.

Křemenáč osikový

Mykolog předpokládá, že z hřibovitých hub se s klimatickým šokem vyrovnají nejlépe suchohřiby, strakoše, křemenáče či klouzci obecní. Razantní atak zimy však pravděpodobně znamená konec pro kozáky, klouzky modřínové a teplomilné hřiby - takzvané praváky. Nějaký hřib - samotář se ale prý sem tam ještě ze země vyklube. A nejspíše ve smrčinách. „Celkově ovšem tolik sněhu v lesích hřibovitým houbám uškodí. Současné počasí naopak svědčí chladnomilným podzimním houbám - šťavnatce pomrazce, čirůvce fialové, penízovce sametonohé nebo hlívě ústřičné,“ poznamenal Pelda.

Dobrá perspektiva se po oteplení otevře i pro václavky. Také jim zima prospívá. Ze sněhu vykouknou za několik dní téměř určitě jedovaté muchomůrky červené. Také ony patří podle Peldy mezi houby, na něž si zima jen tak nepřijde.

Častěji než v říjnu se mykologové setkávají s přívaly sněhu na začátku jarní houbařské sezony. „V dubnu, kdy rostou kačenky, ucháče a smrže, je občas pokryje i deset nebo 15 centimetrů sněhu. Houbám ale sníh vadí mnohem méně než silné holomrazy. Někdy přicházejí bohužel již v září a zničí i podhoubí,“ shrnul Pelda.

Letošní houbařskou sezony poznamenalo více výkyvů počasí. Houbám uškodily v první polovině léta přívalové deště a v druhé polovině léta sucho. Nejvíce rostly v červnu a na začátku července. Na přelomu září a října nastala suchohřibová a babková vlna, nyní ji ale přeťala sněhová kalamita.


Témata: Na houbách