Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Myrmekofilním rostlinám dělají mravenci tělesnou stráž

aktualizováno 
Myrmekofilní druhy tropických rostlin ve své domovině žíjí v symbióze s mravenci. Při pěstování v našich podmínkách se ale zahmyzení bytu bát nemusíte.

Zástupci rodu Hydnophytum patří mezi nejoblíbenější | foto: Martin Zoun

Kde nakoupit

Myrmekofilní rostliny nepatří do běžného sortimentu květinářských obchodů. Často je však lze koupit na různých výstavách exotických rostlin (např. v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze) nebo je můžeme zakoupit přímo u jejich pěstitelů.

Symbióza je soužití dvou či více různých organizmů, ze kterého mají, na rozdíl od parazitizmu, užitek všichni zúčastnění.

Takové partnerství můžeme najít i mezi některými rostlinami a mravenci. Rostliny žijící v symbióze s mravenci se nazývají myrmekofilní rostliny či myrmekofita a najdeme je převážně v tropických pralesích.

Rostliny poskytují mravencům pohodlný domov přímo ve svém těle a mravenci jim na oplátku zajišťují živiny, vodu a slouží rostlinám jako jejich "tělesná stráž“.

Mravenci ochraňují i vyživují

Myrmekódie pěstované epifyticky vyžadují každodenní rosení nebo pěstování v pokojovém skleníčku, kde lze udržet vyšší vzdušnou vlhkostMezi rostliny "spolupracující“ s mravenci patří zástupci rodů Myrmecodia, Hydnophytum, Dischidia, Acacia a další. Jako živá mraveniště jsou uzpůsobena celá jejich těla či různé části. Dischidia má duté, nafouklé listy, Myrmecodia a Hydnophytum ztlustlou dužnatou dolní část těla protkanou spletí chodbiček, některé druhy rodu Acacia mají ztlustlé duté stonky či trny a "ubytování“ mohou mravenci najít i v oddencích a kořenech některých druhů kapradin či orchidejí.

Myrmekódie pěstované epifyticky vyžadují každodenní rosení nebo pěstování v pokojovém skleníčku, kde lze udržet vyšší vzdušnou vlhkostMravenci využívají "své“ rostliny jako mraveniště, jenž samo roste, a tak jim stále poskytuje dostatek prostoru. Za to je chrání před škůdci (škodlivým hmyzem, většími býložravci i různými houbami a plísněmi) a zajišťují jim přísun živin ze zbytků své potravy a vláhy udržováním stálé vlhkosti uvnitř svého příbytku.

Mnohé myrmekofilní rostliny totiž tvoří v prostorech, kde mravenci žijí, "vnitřní“ kořínky jimiž vláhu a živiny vstřebávají. To je výhodné hlavně pro rostliny žijící v oblastech s periodicky i náhodně se vyskytujícími obdobími sucha. Zatímco jiné rostliny v té době trpí nedostatkem vláhy, mravenci zásobují své "živé domovy“ vodou přímo uvnitř jejich těla.

S mravenci jen v přírodě

Bílá poupata na prodloužené horní části stonku myrmekódieMnohé z myrmekofilních rostlin můžeme pěstovat nejen ve skleníku, ale i jako zajímavé pokojovky v běžných domácích podmínkách, např. na parapetu u okna. Soužití s mravenci ke svému životu nutně nepotřebují, stačí jim zálivka a hnojení jako u normálních pokojových rostlin.

A nemusíte se obávat ani toho, že se vám do rostliny nastěhují naši domácí mravenci a zamoří vám následně celý byt. Rostliny se totiž "kamarádí“ výhradně s určitými specializovanými druhy tropických mravenců žijícími pouze v jejich domovině, naše mravence k zabydlení se uvnitř těchto exotických rostlin nic neláká.

Pěstování

Mezi neobvyklé pokojové rostliny patří také někteří zástupci z rodu Dischidia. Jsou to liánovité rostliny a pro K nejčastěji pěstovaným a nejatraktivnějším myrmekofytům patří rody Myrmecodia, Hydnophytum a Dischidia. Rostliny jsou teplomilné, optimální jsou celoročně běžné pokojové teploty kolem 20–25 ˚C.

Rostliny můžeme pěstovat epifyticky, navázané na větvi (kořeny obalíme například sušeným rašeliníkem) i v květináči. Jako substrát pro pěstování v květináči je nejlepší směs rašeliny a běžného epifytního substrátu v poměru 1:1 (epifytní substrát namícháme z kousků kůry, polystyrenu a dřevěného uhlí v poměru 2:2:1).

Vyžadují dostatek světla, ne však přímé slunce. Rostliny v květináči přirůstají rychleji a lze je bez potíží pěstovat volně v bytě. Substrát udržujeme stále mírně vlhký, rostlinám prospívá občasné mlžení. Epifytně pěstované rostliny působí atraktivněji a mají přirozenější, kompaktnější tvar. Vyžadují však větší vlhkost vzduchu (časté rosení či pěstování v pokojové vitrínce). Hnojíme jednou za 2–3 týdny zálivkou nebo postřikem, hnojivy na pokojové rostliny.

Mravenci se stěhují "do hotového"

U myrmekódií a hydnofyt nejsou prostory pro "mraveniště“ na první pohled patrné. Viditelné jsou pouze malé otvory v dolní části ztlustlého stonku, které slouží jako vchod do rozsáhlé sítě chodbiček uvnitř jejich těla. Krátce po objevení těchto rostlin se vědci domnívali, že mravenci si chodbičky v rostlinách vykousávají. Brzy se však zjistilo, že jejich tvorba je záležitostí pouze rostlin samotných (zárodky chodbiček jsou patrné již u malých semenáčků, do kterých by se mravenec ani nevešel) a mravenci se tak nastěhují již do hotového.

Autor:


Témata: Pokojovky

Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...



Patnáct let tahání kamenů ze skládek a budování ráje pro radost i užitek

Uzavřený dvůr ve znamení kamene, dřeva a svěží zeleně. Vysazené jehličnany...

Rozlehlý uzavřený dvůr u venkovského domu na Třebíčsku pojala rodina Evy Schwarzové jako rodinný ráj, kde vládnou...

Se zahradou si hraje. Má být oslavou života, pod jehličnany je mrtvo, říká

Růže jsou podle majitele tohoto nádherně rozkvetlého království pro každou...

Zahradničí přes dvacet let a miluje anglický a holandský typ neformálních zahrad s ostrým kontrastem květů a syté...

Z Prahy prchají do Posázaví na chalupu s půvabnou zahradou po babičce

Dům a zahrada po babičce s dědou přinášejí rodině z Prahy spoustu radosti a...

Domek se zahradou, které budovali zhruba před sedmdesáti lety její děda s babičkou, jsou srdeční záležitostí čtenářky,...

Další z rubriky

VIDEO: Založte si vermikompostér a zužitkujte organické zbytky i v bytě

Ke hnojení je nejlepší vermikompost. Vyrobit si ho můžete i doma

Pokud připustíte, že vám s kompostováním organických zbytků budou doma pomáhat kalifornské žížaly, lze nejen slupky z...

Rib eye, striploin, rump, flank, hanger. Který steak je nejlepší?

Různé druhy syrových steaků

Máte chuť ugrilovat si doma pořádný steak, ale nevíte, jaké maso vybrat? Vždyť možností je tak moc. Má to být svíčková,...

Zdeněk Pohlreich: Končím, patřím do starého železa, už většinou ani nevařím

Zdeněk Pohlreich (v bistru Next Door by Imperial)

Téměř deset let jezdil po celé zemi a radil majitelům restaurací. Jeho pořad Ano, šéfe! se stal legendou. Teď se...

Najdete na iDNES.cz