Naplňte ptákům krmítka, jinak nepřežijí, vyzývají ornitologové

Ptákům pomáhají překonat současnou nepohodu tukové zásoby, které si vytvořili přes léto. Aby v kondici přežili do léta, je třeba jim pomoci a pravidelně je přikrmovat.

Krmítko v zimě | foto: shutterstock.com

Ornitologové nabádají milovníky přírody, aby s příchodem zimy nezapomínali na ptáky a naplnili jim krmítka. "Zimní nepohodu pomohou opeřencům přečkat například semena slunečnic či hovězí lůj, naopak zbytky lidské stravy by jim mohly způsobit zažívací potíže," tvrdí místopředseda Moravského ornitologického spolku v Přerově Jiří Šafránek .

"Ptáci si sice na zimu vytvoří tukové zásoby, ale jen z nich by dlouho živi nebyli. Nyní v prosinci jsou ještě v dobré kondici, ale s prodlužující se zimou jim bude hůře. Už nyní jim ale lidé mohou pomoci a přikrmit je," řekl Šafránek.

Vadí jim vítr a mráz

Ptákům, kteří v tuzemsku zimují, nejvíce vadí silný vítr a mrazy. V přístupu k potravě jim brání i sněhová peřina. "V takovém počasí hledají úkryt na závětrném místě, třeba na jehličnatých stromech, aby vydali co nejméně energie," doplnil ornitolog.

Nejběžnějším ptákem, který navštěvuje každé krmítko, je sýkora koňadra. V zimním období má nejraději semena slunečnice, rozdrcené vlašské ořechy nebo hovězí lůj. Krmítka běžně navštěvuje i modřinka a vzácně se na nich objevuje i sýkora úhelníček a sýkora babka.

Ze zrnožravých ptáků pak mohou přiletět zvonci zelení, čížci lesní, stehlíci, pěnkavy obecné i jikavci, dlasci a hýli. Často pak i vrabci domácí a polní. "Všichni tito ptáci si rádi pochutnají na semenech slunečnice a na šrotu z obilnin nebo na strouhance z bílého pečiva," radí Šafránek. Kosi, kvíčaly a brkoslavi zase v krmítku uvítají jablka či bobule jeřábů.

Jen žádné zbytky

Ptáky zásadně nekrmíme chlebem, uzeninami, slanými potravinami, suchými těstovinami ani kynutými výrobky, protože jim způsobují vážné zažívací potíže. V prodejnách pro chovatele zvířat lze koupit i speciální směsi pro zimní přikrmování ptáků nebo lojové koule.

Podle Šafránka si ptáci pamatují, kde například loni měli v krmítku stravu připravenou. Pokud ho lidé neodstraní, je velká pravděpodobnost, že se opeřenci na známé místo vrátí.

Čím krmit ptáky

Kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek.

Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy.

Vrabci a hrdličky zahradní určitě nepohrdnou pšenicí, ovsem nebo strouhanou houskou.

Pro zvonky, pěnkavy a strnady je nejvhodnější zadina.

Hmyzožravým ptákům jako jsou šoupálci, mlynaříci, střízlíci nebo králíčci se nejvíce zavděčíme tzv. tukovým žírem, který se skládá z hovězího nebo skopového loje, drcených slunečnicových semen, máku, mletých ořechů a strouhanky. Vše smícháme s rozpuštěným (nikoli přepáleným!) lojem a do této směsi máčíme jehličnaté větvičky, případně směs vyléváme do kelímků nebo květináčů, v jejichž dně provlečeme drát s dřívkem a podobně jako zvoneček zavěsíme na vyhlédnuté místo.