. Pstřeň dubový jako většina chorošovitých hub při sušení ztvrdne.

Psivka Ravenelova roste velmi vzácně od června do října a je nejedlá.

Mladé plodnice jsou jedlé, houba se však vyskytuje vzácně.

Plešivka dlabaná roste dosti hojně od května do října hlavně na lukách, pastvinách apod.

Petřec obecný je za syrova slabě jedovatý. Co se týče kuchyňské úpravy, s pestřecem opatrně.

Najdeme ho brzy zjara, často už od února do května na tlejících větvičkách listnáčů.

Jedy, které muchomůrka obsahuje, působí na centrální nervovou soustavu.

Sušené lošáky jelení milují Japonci, kteří je nazývají kawa-také(kožená houba).

Chutná výborně a je všestranně použitelná samotná, ve směsi hub, anebo s masem a rybami.

Velmi dobře se suší, může však být uchovávána i v čistém panenském olivovém oleji nebo v octě.

Všestranně použitelný druh, který se dobře hodí k rybám a masu.

Lesklokorka lesklá je sice nejedlá houba, ale přesto se pěstuje pro léčebné účinky.

Tato nelupenatá houba roste pouze v jehličnatých lesích na půdách bohatých na vápník.

Křemenáč osikový je vynikající jedlá houba, která je vhodná ke všem kuchyňským úpravám.

Z hlediska uchovávání je asi nejlepší velkou houbu rozkrájet a usušit.

Nedoporučuje se příliš k jídlu , konzistence jejího „masa“ se rovná asi stoleté slepici.

Kozák habrový je jedlá a velmi dobrá tržní houba. Na vzduchu i v jídle intenzivně voní.

Můžeme ho nakrájet na plátky, usušit a uchovat ho na zimní období, nebo ho použít čerstvý.

Kotrč se velmi dobře suší, nejlépe zavěšením plodnice na provázek na světlém vzdušném místě.

Vzhledem k šťavnaté dužnině je nejlepší klouzka obecného rozkrájet a usušit pro použití v zimě.

Klouzek kravský je jedlý, ale ze všech klouzků je nejméně chutný.

Klouzek bílý roste nehojně až vzácně od července do října v jehličnatých a smíšených lesích.

Kuchyňské využití je velmi všestranné. Kačenky můžeme sušit, čerstvé je dusit na másle apod.

Hřib strakoš je nejlepší, když se nechá usušit. Je také možno ho přidat do omáček a polévek.

Je velmi proměnlivý, může dorůst značné velikosti a váhy, až do 1 kg.

Hřib sirný se musí před požíváním tepelně upravit.

Je jedovatý, ale ve skutečnosti ne o moc víc než hřib kovář nebo václavky.

V kuchyni s ním můžete nakládat dle libosti. Hodí se k sušení, k nakládání do octa.

Je jedlý, po tepelné úpravě nepoživatelný. Hřib plavý roste nehojně až vzácně od čevrvence.

Na užití v kuchyni dejte pozor. Větším množství dokáže zkazit celý pokrm.

V kuchyni je nejlepší hřib nachovýtrusný usušit. Lze ho použít také do směsí a omáček.

Hřib medotrpký je pro svou odporně hořkou chuť nejedlý.

Hřib kříšť láká svým vzhledem ke sběru, ale pro svoji hořkost je v kuchyni nepoužitelný.

Hřib královský roste velmi vzácně. Je jedlý, ale nesmí se sbírat.

Hřib koloděj se nejvíce podobá po tepelné úpravě rovněž jedlému hřibu kováři.

Pro svoji vzácnost by si spíš zasloužil ochranu, nechávám jej volně růst.