Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nestor českého rybářství učil Brity chovat kapry i Afričany sardinky

aktualizováno 
"Aby se mohly ryby chytat, musí se o ně někdo starat," tvrdí Jiří Vostradovský, který to plní už skoro šedesát let. I ve svých šestasedmdesáti letech aktivně pracuje pro Český rybářský svaz i časopis Rybářství.

Jiří Vostradovský | foto: Marek Burza

Zasvětit život rybám se rozhodl Jiří Vostradovský během gymnaziálních studií, kdy přes léto chodil brigádničit do Státního rybářství v Plané u Mariánských Lázní. Jeho posedlost se mu ale nakonec vyplatila.

Po desítkách let práce na výzkumu českého hospodaření s rybami získal mezinárodní autoritu a zúčastnil se mnoha misí do zahraničí. Tam v rozvojových oblastech pomáhal učit místní vodohospodáře chovat ryby a přispět tak jejich schopnosti nakrmit obyvatelstvo. Zúčastnil se ale i budování počítačového klíče francouzských ryb, ve Stockholmu posuzoval granty vědcům v oboru sladkovodního rybářství.

Pomohla brigáda

"Když jsem končil gymnázium, zjistil jsem, že brněnské Vysoké škole zemědělské otevřeli studium rybářství a tam byli sympatičtí lidé, kteří mě vtáhli i na katedru rybářství. Napřed jsem tam byl demonstrátorem, pak pomocnou vědeckou silou. A o prázdninách jsem chodil na brigády i do Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického, který tehdy zrovna přestěhovali do Vodňan," vypravuje.

Jiří Vostradovský zamlada

To se nakonec vyplatilo, protože po škole získal v ústavu i místo. "Oni viděli, že mě to asi baví, když tam místo odpočinku trávím prázdniny. Tehdy byl velký šlágr rozšiřovat v našich rybnících pstruha duhového, který se dal vysazoval ke kaprovi. On tam měl bezvadné přírůstky a kvalita v porovnání s dnešním granuláčem byla nesrovnatelná. Měl růžové maso, protože žral perloočky a další vodní živočichy. Jenže nakonec se kaprů chovalo čím dál víc, takže tento pstruh už neměl šanci," vzpomíná Jiří Vostradovský.

Ze dvou let na Lipně bylo nakonec dvanáct

Lipenská přehrada před dokončením

V roce 1959 po dokončení lipenské přehrady mu svěřili vedení terénního pracoviště na Lipně, věděli, že ho láká prostředí volných vod. Původně měla tato štace trvat dva roky, nakonec se ale protáhla až do roku 1970, kdy byl "převelen" do Prahy vést místní oddělení výzkumného ústavu, ve kterém začínal - to se později přestěhovalo do Libčic nad Vltavou a tam působil až do důchodu. Teprve pak měl trochu víc času k aktivní spolupráci s Českým rybářským svazem, kde začal šéfovat ústřednímu hospodářskému odboru.

Do zahraničí nejprve s kapry

Práce ve výzkumu měla i před revolucí tu výhodu, že se občas podařilo absolvovat zahraniční semináře a sbírat zkušenosti. "Tak jsem například mohl přednášet v Anglii v Two Lakes o kaprovi, jehož chov se tam právě snažili zavést, v roce 1967 jsme i s manželkou, která také vystudovala rybářství, pracovali na Kubě a zkoumali možnost rybářského využití tamějších obsádek," popisuje.

Ulovené sardinky

Z Říma pak přišla nabídka odjet jako rybářský biolog do Mozambiku na řeku Zambezi a jezero Njasa. Tam na nové přehradě řešili možnost využití sladkovodních sardinek. Tato cesta se skoro nevyplatila, protože právě v této době v provincii Tete vrcholily bojůvky protivládního hnutí, takže celá výprava nakonec musela být evakuována.

Na přehradách se zkoumaly možnosti chovu ryb

Některé další aktivity už ale měly poklidnější charakter. Například práce pro Národní přírodovědecké muzeum v Paříži, kde v roce 1986 spolupracoval na počítačovém klíči francouzských ryb, či práce pro International Foundation for Science, kde jako expert pro sladkovodní rybářství posuzoval granty pro mladé vědce.

Jiří Vostradovský

Celý život se věnoval ichtyologii a rybářství a jako výzkumný pracovník spolupracoval s mezinárodními institucemi i přednášel problematiku sladkovodního rybářství. Byl členem různých komisí, jako například Komise pro mořské rybářství a rybolov, Hydrobiologické a zoologické společnosti, Mezinárodní komise pro ochranu Labe atd. Od roku 1960 pracuje pro časopis Rybářství, je předsedou redakční rady, jako člen Rady Českého rybářského svazu je od roku 1995 vedoucím ústředního Hospodářského odboru. Mimo stovky článků s rybářskou tematikou je i autorem či spoluautorem mnoha knih, fotografuje a působí i jako soudní znalec v oboru.

Autor:




Nejčtenější

Jeden z druhů octomilek pod mikroskopem. Ilustrační snímek
Masožravky, pastičky, samolepky, vysavač. Jak se doma zbavit octomilek

Tyto malé mušky milují sladké vůně a znepříjemňují pobyt v bytě v okamžiku, kdy se na stole objeví ovoce, pivo, víno, mošt nebo limonáda. Boj s nimi se zdá na...  celý článek

Reportér Matěj Smlsal předvádí několik praktických triků s vejci.
VIDEO: Čerstvé, nebo zkažené? Triky, které vám pomohou při vaření vajec

Jako synonymum neschopnosti v kuchyni se říká: umí jenom uvařit vejce a čaj. Ale práce s vejci není až tak triviální, jak se zdá. Práci s vejci si totiž lze...  celý článek

Ústecké komíny (ilustrační snímek).
Kominíci mají napilno, topná sezona letos začala dřív

Letošní topná sezona začala nemilosrdně už na začátku září, a to způsobilo řadě tuzemských domácností nečekané starosti. Většina z nich totiž nestihla objednat...  celý článek

Šikoku inu (shikoku inu) je od roku 1937 japonským národním pokladem.
Z japonských psích lovců prasat milovaní společníci i národní poklad

Japonci jsou přesvědčeni, že jimi vyšlechtěná psí plemena jsou naprosto výjimečná, což lze samozřejmě tvrdit například i u národních plemen českých. Nicméně...  celý článek

Další z rubriky

Hotový návazec
VIDEO: Montáž na kapry používám stejnou, měním jen háčky, říká rybář

Rybář Michal Skládaný v dalším dílu pořadu S Jakubem na rybách ukáže krok za krokem, jak jednoduše udělat návazec na kapry. Je to rychlé, jednoduché a funguje...  celý článek

Vágner na sumce používá prut dlouhý kolem 2,5 metru.
Na sumce jsou nejdůležitější šňůry a obratlíky. Tajné finty rybáře Vágnera

V dalším díle pořadu S Jakubem na rybách se slavný rybář podělí o své nejmilejší metody při lovu sumců. Prozradí nejen, jaké pruty používá, ale provede i svými...  celý článek

České řeky ohrožuje hlaváč černoústý. Jde o invazní rybu, která se rychle množí...
Invazivní hlaváč černoústý ohrožuje české řeky. Požírá jikry domácích ryb

Hlaváč černoústý je invazivní ryba, která se dostala do Labe lodní dopravou. Je to nebezpečný predátor požírající plůdky domácích ryb a na jejich úkor...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.