Nemoc způsobuje plíseň Geomyces destructans, která zasahuje jejich čenich a okolí. Podle vědců zřejmě plíseň netopýrům způsobuje svědění, a to je probouzí.
Syndrom byl zaznamenán v mnoha amerických státech a ve čtyřech kanadských provinciích. Odhady zveřejněné v polovině loňského roku hovořily zhruba o milionu uhynulých netopýrů během jediného přezimování, napsala agentura AP.
Syndrom bílého nosuPlísňové onemocnění bylo poprvé zjištěno u netopýrů v jeskyni západně od hlavního města amerického státu New York Albany a od té doby se rozšířilo do 16 států a provincií USA a Kanady. |
Podle údajů shromážděných na základě sčítání uhynulých netopýrů a přepočtu získaných čísel na celkovou populaci vědci došli k závěru, že v některých jeskyních zasažených syndromem vymřelo až 99 procent netopýrů. Situace je podle odborníků vážná a vyžaduje urychlený zásah.
Syndrom bílého nosu už se objevil i v Evropě včetně České republiky a Slovenska. Podle předloňských údajů českých a slovenských vědců byl zjištěn asi u desetiny netopýrů v obou zemích. Loni v březnu bylo oznámeno, že v Moravském krasu, který je nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů na Moravě, je nemoc patrně na ústupu.
"U nás to nefunguje jako v Americe, neexistuje tak masivní přezimování v chladných jeskyních, kde se plísni nejvíce daří," vysvětluje důvody lepší situace v ČR Helena Jahelková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "Také se domníváme, že naši netopýři, a máme jich tu 27 druhů, se už stačili na tento problém adaptovat. Nejen imunitně, ale i chováním. Jako by si byli vědomi toho, že v chladné jeskyni nemusí přečkat zimu, a proto si hledají místa, kde plíseň nehrozí," vysvětluje.
Podle jedné z teorií totiž nemocní američtí netopýři pocházejí z evropských zemí a nestačili se tam adaptovat na odlišné podmínky k životu.
Krom dopadu na ekosystém znamená úhyn netopýrů i škody pro zemědělství. Netopýři jakožto velcí konzumenti hmyzu umožňují podle vědeckých studií jen americkým zemědělcům ušetřit ročně asi tři miliardy dolarů (60 miliard korun) na insekticidech. "To ale není všechno. Druhy žijící uprostřed lesních celků jsou spolehlivým indikátorem čistoty přírody, podobně jako třeba výskyt raků v potocích a řekách," doplňuje Jahelková.
