Opravář nedokázal ani odšroubovat kryt, nakonec v pračce nechal kleště

Když se nám pokazila pračka, zavolala manželka kamarádce, která měla kamaráda řemeslníka. Nějak se zapomněla zmínit, že neopravuje pračky, ale topení. Tak začíná příběh, který nám poslal do redakce čtenář Martin.

Až se vám pokazí pračka, raději to nechejte na odborníkovi. Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

„To je opravdu šikovnej kluk. Ten to spraví, zatím všechno, co opravoval, tak spravil,“ dušovala se kamarádka manželce. Martin pochyboval a čekal, co se z toho vyvrbí. „Několikrát se mi stalo, že jsem viděl opravovat něco člověka, který o tom mnoho nevěděl, a počínal si, asi jako kdybych se do toho pustil sám,“ vypráví Martin a pokračuje: „Ta pračka už má něco za sebou, už jsme u ní měli opraváře, jenže tehdy to byl nějaký zkušený pán, který si hned věděl rady. Byl ze tří áček, takže to stálo sice o něco víc, zato to bylo hned a se zárukou.“

Napište nám

Následující příběh možná není tak atypický a ani tak humorný, jak se zdá na první pohled. Rádi bychom, abyste nám napsali, jaké máte zkušenosti s opraváři a kde narážíte při objednávání opravářských služeb.

Celá oprava se odehrávala ve dvou fázích. Pán přišel a po dlouhém bádání vydedukoval, že jsou zřejmě vadné uhlíky v motoru. Pak se několik dní nic nedělo, až se ozval, že uhlíky se neprodávají, že se prodává jen celý motor v ceně sedm tisíc korun.

Po této informaci Martin znervózněl a radši by koupil rovnou novou pračku, kdyby mu nebylo líto té staré a vědomí, že možná je celá chyba jen ve dvou kouskách uhlíku, které jsou za léta provozu ošoupané.

Vzal telefon a zavolal do centrálního servisu značky, kde mu uhlíky objednali a během dvou dní si je mohl vyzvednout. Stály skoro tisíc korun, to ho překvapilo. Pak zjistil, že v Kovoslužbě by byly k mání za 36 korun, ale bez záruky, že budou pasovat. „Vytáhněte ty staré, přijeďte s nimi, a buď budou pasovat, nebo ne,“ dostalo se mu odpovědi. „Tak to už bych si to opravil rovnou sám...“

Když nastala hodina, kdy se měl opravář dostavit k výměně uhlíků, nedělo se dlouho nic. Nervózní Martin už začal na internetu zjišťovat, jak se ty uhlíky vlastně vyměňují. To znamená, že postupoval tak, jak měl od začátku. Vykašlat se na kamarády kamarádek a postarat se sám.

V okamžiku, kdy už našel přesný videopostup krok za krokem, zazvonil zvonek a začalo opravářské peklo. Nejenže se nedalo na něj dívat, srovnání opravářova hloubání s přesným a rychlým postupem servisního technika na videu byl doslova pekelný.

Po půlhodině byla pračka odkrytovaná, ale asi z nesprávné strany, protože se opravář nemohl pořádně k motoru  dostat a sakroval, že toto opravovat nemá zapotřebí. Martinovi ho až bylo líto, proto mu chtěl naivně pomoci a podstrkoval mu pod nos mobil s instruktážním videm. Nesetkal se pochopitelně s pochopením. V této komické situaci bylo jasné, že nemá cenu nijak zasahovat.

Po čtvrt hodině byly nové uhlíky na místě a opravář hrdě hlásil, že už to pere. „Jenže to jsem netušil, že zlatý hřeb vystoupení teprve přijde. Když jsem se chystal zaplatit, začal se nějak ošívat, kam že to položil kleště. Dělal jsem si  legraci, že je pacientovi asi zašil do břicha, ale pod vražedným pohledem jsem raději ztichl,“ líčí Martin.

A co byste řekli? Byly opravdu v pračce. „Ani si nevypil kafe,“ uzavírá čtenář.

Spoléháte raději na profesionální služby, ač dražší, anebo dáváte přednost výpomoci od kamarádů a známých? Podělte se se svými zkušenostmi s statním v diskusi.