Nejčastěji si běžný obdivovatel krásných květů přinese domů hybrid rodu Phalaenopsis, který pochází z jihovýchodní Asie a roste výhradně na stromech jako epifyt. Proto má poměrně silné kožovité listy a nesnáší přímé slunce.
„To je asi nejčastější chyba, co lidé dělají, že dají tuto orchidej na okno, kam praží slunce. Přitom v přírodě je zastíněná listím, takže na přímé sluníčko vůbec nepřijde. I u vás doma tedy potřebuje mírně zastíněné místo,“ popisuje Romana Rybková, kurátorka tropických sbírek ve skleníku Fata Morgana a spoluautorka právě probíhající výstavy Orchideje (potrvá do 22. března 2015).
Krása v Troji |
Když si krásnou kvetoucí šlechtěnou orchidej (tedy hybrid) přinesete domů, tak ji opatrně zalévejte. „Neměla by v žádném případě stát v misce s vodou, současně by ale zálivka neměla být moc častá, protože substrát v květináči v podobě drcené kůry potřebuje trochu proschnout. Jako epifyty přijímají orchideje svými kořeny vodu i živiny a současně jejich prostřednictvím potřebují dýchat. Trvale zamokřený substrát jim proto nevyhovuje,“ vysvětluje Rybková, že není problém orchideje zalévat jako jiné pokojové rostliny. Jen musíte respektovat jejich přirozené potřeby.
Na přesazení je ideální březen nebo září, radí odbornice
Orchideje během růstu vytvářejí nové a nové kořeny a jakmile začnou hodně vylézat z květináče, rostlina už si podle Rybkové o přesazení doslova říká. Dalším důvodem může být již nevyhovující substrát v podobě drcené kůry, který neustálým zaléváním a vysycháním degeneruje, může trouchnivět, někdy i zplesnivět, nebo se dokonce změnit v blátivou břečku.
Orchideje ve skleníku Fata MorganaVýstava trvá do 22. 3. 2015 a představuje podivuhodný život orchidejí, které se dokázaly přizpůsobit nejrůznějším, mnohdy i složitým podmínkám a kromě Antarktidy ovládly všechny kontinenty. V tropickém skleníku Fata Morgana jsou vystaveny botanické (tedy původní) druhy i bohatě kvetoucí hybridy včetně novinek. Po dobu výstavy je otevírací doba Fata Morgany prodloužena až do 18 h.   Prodej orchidejí probíhá po dobu výstavy (tedy do 22. března) v provozním skleníku pod skleníkem Fata Morgana v Botanické zahradě Praha. Během tohoto přednáškového víkendu 21. - 22. 3. čeká návštěvníky povídání o orchidejích. V sobotu má Jan Ponert přednášku „Za orchidejemi do Makedonie“ a v neděli pohovoří Václav Kolář o orchidejích v Ekvádoru a Kolumbie. Program začíná ve 14 hodin v pěstebním zázemí zásobního skleníku v Areálu Západ. Výstavě nechybí ani oblíbený prodej rozmanitých druhů orchidejí, mezi nimiž si vyberou začátečníci i zkušení pěstitelé. Samozřejmostí jsou i rady, jak kterou orchidej pěstovat. |
Do poradny Botanické zahrady Praha lidé často posílají fotografie chřadnoucích rostlin se svraštělými listy a myslí si, že to způsobil nedostatek vody. Opak ovšem bývá pravdou a kořeny těchto trpících chudinek už bývají velice často shnilé.
Díky průsvitným květináčům přitom není problém zdravý stav kořenů ohlídat. Ale pokud nechcete, není nutné orchidej pěstovat v průsvitném obalu, stačí ji občas opatrně povytáhnout z květináče a kořeny zkontrolovat. Jejich stav odhalíte snadno.
„Zdravé kořeny mají vždy světlou živou špičku, na které je vidět, že přirůstá. Jakmile jsou některé kořeny suché, nebo shnilé, většinou tmavé a mokré, je čas s tím něco udělat,“ radí Romana Rybková, kdy s přesazením neváhat. Odstraněné suché, či shnilé kořeny rostlině chybět nebudou, narostou jí nové. Má totiž úžasné regenerační schopnosti.
I utrápená rostlina se svraštělými listy se může zmátořit, narostou jí nové a ty svraštělé většinou uschnou a upadnou. Jen je potřeba takovou rostlinu očistit od starého substrátu a mrtvých kořenů ji zbavit. Ostříhejte je a rostlinu přesaďte do nového substrátu, ideálně do čisté borové kůry, a velmi opatrně ji zalévejte odstátou vodou pokojové teploty (stačí ji napustit třeba do PET lahve a nechat půl dne odstát, zbaví se i chloru, který mezitím vyprchá). Vodu, která po zalití steče do podmisky, vylijte. Nikdy v ní orchidej nenechte stát, aby od kořenů nezačala zahnívat.
A kdy naopak orchideje nepřesazovat? „Určitě to není vhodné za květu, protože se kvůli přesazení příliš vysílí,“ říká Rybková.
Jak Phalaenopsis přesadit, krok za krokem
Přesazované rostlině nemusíte za každou cenu dávat o moc větší květináč, než v jakém byla původně. „Zbytečně veliký květináč hůř vysychá a kořeny, tím pádem hůř dýchají a jsou náchylné ke hnilobě,“ vysvětluje kurátorka.
Po vytažení rostliny z květináče je jasné, které kořeny jsou zdravé a které mrtvé.
Zdravé kořeny očistěte, ty mrtvé (tedy suché nebo shnilé), je potřeba ustřihnout.
Suchá hrubá borová kůra je pro orchideje rodu Phalaenopsis tím nejlepším substrátem.
Rostlinu nikdy nesázejte hlouběji, než byla zasazená v původním květináči.
Po vyjmutí z květináče rostlině očistěte kořeny od starého substrátu a odstraňte suché i hnijící kořeny, aby se rostliny nedržely plísně, hniloby či nějaké houbové choroby. „Pak rostlinu přesaďte do čisté hrubé borové kůry bez kousků dřeva a lýka, které mají tendenci zahnívat,“ radí odbornice.
Kořeny, které byly venku, se při přesazování snažte schovat dovnitř květináče, klidně je můžete i zatočit. To je nejlepší řešení v případě, že rostlinu zaléváte konvičkou a chcete ji mít ukázněně v květináči jako ostatní pokojovky.
Pokud jí vlhkost dodáváte rozprašovačem, nutné to není (v takovém případě lze rostlinu pěstovat i bez květináče, připevněnou třeba jen na kusu kůry). Jen vám nesmí vadit, že kořeny z rostliny různě čouhají, nebo zalézají třeba do topení pod okenním parapetem. V každém případě zapomeňte na odstřihávání volných kořenů, rostlinu to hodně vysiluje.
„Nikdy také rostlinu nesázejte hlouběji, než byla původně. A vůbec nevadí, když vršky kořenů z kůry vykukují, naopak. Báze rostliny pak totiž nehnije.
Jak a kdy orchideje přihnojovat, aby bohatě kvetlyKdo chce bohaté kvetení, měl by rostlinu přihnojovat, komu stačí pár květů, nutné to není. Rostlina si potřebné živiny vezme z kůry. „Hnojení ovšem není vhodné v zimních měsících, kdy má rostlina málo světla a potřebuje klid. Nejvíc se to týká zhruba prosince a ledna, kdy u nás tropické rostliny zvyklé na dvanáctihodinový den docela trpí,“ konstatuje kurátorka Romana Rybková. S hnojením pak lze začít zhruba na přelomu února a března a vydržet s ním po celou sezonu, protože to rostlině dodává živiny při nárůstu kořenů a listů. |
