Orlovci říční se živí výhradně rybami, takže hnízdí a odchovávají svá mláďata v bezprostřední blízkosti vody. Samice více než měsíc sedí na vejcích, samec ji přitom obětavě krmí. Pak svá mláďata vyrůstající na hnízdě společně živí a chrání před nepříznivým počasím i dravci, a to ve dne i v noci.
Na ostrov Hog Island v městečku Brémy v americkém státě Maine se orlovci každoročně vracejí na počátku dubna, po přezimování v Jižní Americe. Ornitologové je tu sledují v rámci projektu Puffin, který se snaží o návrat papuchalků do míst, kde posledního ulovili v roce 1885.
Nejen díky nainstalované webkameře tedy vědí, že tu letos koncem dubna párek orlovců nakladl tři vajíčka. Všechna tři vylíhlá mláďata prospívala, ale v tuto chvíli jsou už jen dvě, Lil B a Eric. (Živý přenos z hnízda najdete zde.)
Počátkem srpna jedno z osamostatňujících se mláďat odnesl přímo z hnízda orel bělohlavý. Matka mláďat byla sice nablízku a za orlem s mládětem v pařátech se ihned vydala, ale proti mohutnějšímu orlovi neměla šanci. Nezbývá než doufat, že zbylá dvě mláďata už rodiče dokáží lépe ochránit a budou se moci začátkem září vydat na cestu do Jižní Ameriky, kde přezimují.
„V přírodě je normální, že větší dravec loví menšího. Dospívající orlovec se prostě stal kořistí stejně jako třeba zajíc, nebo v případě orla bělohlavého spíš ryba,“ konstatuje po shlédnutí videa ornitolog Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Také pro u nás žijící druhy podle něj platí, že se mládě prakticky kteréhokoliv dravce může stát na hnízdě kořistí jestřába, tedy kromě orlů. „Například jestřáb s výrem si vybírají hnízda i navzájem, výr v noci a jestřáb ve dne,“ popisuje ornitolog, jak to i u nás mezi dravci chodí.
Dokonce i nepozorný dospělý dravec se může stát kořistí jiného. „Například u sov je prokázáno, že v potravě každého většího druhu se alespoň občas objevuje každá menší sova, která žije na stejném území. Zdaleka tedy neplatí, že by dravci chytali jen ́bezbranné ́ zajíčky,“ vysvětluje zkušený ornitolog.
I početnost samotných dravců je tak v přírodě regulována jinými predátory, takže nehrozí jejich přemnožení. „A neplatí to jen o ptácích. Například tam, kde žijí vlci, je mnohem méně lišek,“ uzavírá Zdeněk Vermouzek.
